Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Ad 7/2014 - 14

Pokračování - 2 - 2Ad 7/2014

2Ad 7/2014- 14

U S N E S E N Í

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobkyně M. V., zast. Mgr. Michalem Postlem, advokátem v Českém Krumlově, Za Tiskárnou 327, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 15.11.2013, č.j. /OSVZ,

t a k t o :

Žaloba se o d m í t á .

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou dne 16.01.2014 Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále též krajský soud) se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 15.11.2013, č.j. /OSVZ, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti lékařským posudkům Nemocnice České Budějovice zn. OPL 12/13/Kv, OPL 13/13/Kv, OPL 14/13/Kv a OPL 15/13/Kv a napadené lékařské posudky byly potvrzeny.

Žalobkyně byla napadeným rozhodnutím zkrácena na svých právech, a to v důsledku nezákonnosti napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v nesprávném postupu správních orgánů spočívajícím v nedoplnění hygienického šetření. V důsledku tohoto pochybení jsou lékařské posudky neúplné, nesprávné a nadále se opírají o tzv. charakteristickou směnu, která neodpovídá složitosti žalobkyní vykonávané práci. Takto vadné lékařské posudky nemohou být podkladem pro rozhodnutí. Žalobkyně dále nesouhlasí se stanoviskem Ministerstva zdravotnictví ČR ze dne 15.10.2013, kterým nemůže být, z důvodu jeho nezákonnosti a nesprávnosti, ospravedlněn postup žalovaného. Žalobkyně dále poukazuje na nesprávný postup Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje České Budějovice, která nesprávně uvedla, že není třeba doplňovat šetření, z tohoto důvodu nebylo možné objektivně posoudit skutečnosti, které vůbec nebyly šetřeny. Žalobou napadené rozhodnutí má negativní dopad do sféry práv žalobkyně, v důsledku čehož žalobkyně nebude moci úspěšně uplatňovat nároky a škody proti zaměstnavateli vzniklé jí z titulu nemoci z povolání.

Z obsahu žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že Nemocnice v Českých Budějovicích vydala dne 15.02.2013 pod zn. OPL 12/13/Kv, OPL 13/13/Kv, OPL 14/13/Kv a OPL 15/13/Kv lékařské posudky, jimiž nebyla uznána nemoc z povolání žalobkyně.

Žalobkyně se proti těmto posudkům odvolala, přičemž toto odvolání bylo žalovaným zamítnuto a lékařské posudky byly napadeným rozhodnutím potvrzeny. Z obsahu odůvodnění napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že žalobkyně byla seznámena s charakterem měřeného vzorku, který byl uveden jako reprezentativní – středně pracná lišta. Dle správního orgánu neměla větší pracnosti na ozdobných lištách vliv na přiznání nemoci z povolání i s ohledem na hygienické limity postavené na průměrnou pracovní směnu. Lékařské posudky o neuznání nemoci z povolání vystavené dle a podle vyhlášky o posuzování nemocí z povolání č. , jsou správné. Zákonné podmínky pro uznání nemoci z povolání nebyly splněny.

Krajský soud se věcí zabýval podle , (dále též ) v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žalobu nelze projednat věcně a musí být odmítnuta.

Charakterem lékařských posudků a jejich právní povahou se zabýval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20.9.2007 č.j. -125 a z takto vyjádřené právní povahy lékařského posudku soud vychází.

Z žalobou napadeného rozhodnutí vyplývá, že nemoci žalobkyně nebyly uznány jako nemoci z povolání. Zjištění nemoci z povolání lékařským posudkem má dopad do pracovně-právního vztahu mezi žalobkyní jako zaměstnancem a jejím zaměstnavatelem. Vydané lékařské posudky mají proto vliv na pracovně-právní vztah mezi zaměstnavatelem a žalobkyní, u které nebyla zjištěna nemoc z povolání. Důsledky zjištěné nemoci z povolání se projevují např. v možnosti pracovního zařazení takto postižené osoby, případně náhradou škody způsobenou vznikem nemoci z povolání. Takové nároky se řídí pracovním právem. Z toho plyne, že posudky, jimiž došlo ke zjištění nemoci z povolání, nebyly vydány správním orgánem při rozhodování o právech a povinnostech v oboru veřejné správy. Oddělení nemocí z povolání Nemocnice v Českých Budějovicích nemá povahu vrchnostenského orgánu, který by měl právo rozhodovat o právech a povinnostech žalobkyně. Z vydaných lékařských posudků vyplývají pro žalobkyni určité následky, avšak těmito posudky nejsou konstituovány práva ani povinnosti žalobkyně. Děje se tak sice ve správním řízení, avšak to samo o sobě nemá za následek, že dané lékařské posudky, jejichž předmětem je objektivizace zdravotního stavu posuzované osoby a důsledky pro možnost výkonu dosavadní práce, mají dopad do subjektivních veřejných práv žalobkyně.

Z ustanovení vyplývá, že předmětem žaloby ve správním soudnictví mohou být taková rozhodnutí, která se dotýkají právních poměrů účastníků založených na předpisech veřejnoprávní povahy. Právní vztah mezi žalobkyní a jejím zaměstnavatelem se opírá o soukromé právo a lékařskými posudky o zjištění nemoci z povolání není dotčena veřejnoprávní sféra žalobkyně a ani veřejnoprávní sféra jejího zaměstnavatele.

Pro úvahu o tom, dopadá-li lékařský posudek do právní sféry žalobkyně, má význam skutečnost, je-li takový posudek žalobkyni k dispozici. Teprve poté vzniká žalobkyni povinnost jednat stanoveným způsobem. Takové jednání pak může být předmětem občanského soudního řízení.

Jestliže na soudu je zabývat se právní stránkou věci, kdy ve smyslu je rozhodný zjištěný skutkový stav k datu rozhodování, pak je zapotřebí poukázat na to, že posouzení zdravotního stavu a pracovních podmínek žalobkyně formou lékařského posudku znamená zkoumání skutkových okolností odborné povahy a nejde tu o rozhodování o právním postavení žalobkyně. Proto lékařský posudek o zjištění nemoci z povolání nelze považovat za rozhodnutí vydané ve veřejnoprávní sféře. Jde tu o odborný názor na to, zda žalobkyně - zaměstnankyně trpí nemocí z povolání, což má dopad na její pracovní zařazení, případně jeho trvání. Nejvyšší správní soud v rozsudku, jímž se podepsaný soud v projednávané věci řídí, výslovně uvedl, že lékařské posudky o nemocech z povolání a pracovních úrazech vydané pro účely pracovně-právní nejsou ve správním soudnictví přezkoumávány. Z rozsudku plyne, že tento právní názor byl aprobován Ústavním soudem. Poznamenává se, že případný zaměstnancem uplatněný pracovně-právní nárok by se mohl stát předmětem občanského soudního řízení, ve kterém není vyloučeno prokazování mezi účastníky sporných skutečností a tudíž i dokazování případné odpovědnosti žalobce za danou nemoc z povolání. Existence lékařského posudku ještě neznamená vyloučení dalšího dokazování ohledně nemoci z povolání žalobkyně.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu se zabýval též otázkou, kdy posuzování zdravotní způsobilosti náleží do veřejnoprávní sféry a jako příklad uvedl posudky o zdravotní způsobilosti v záležitostech řidičských a zbrojních průkazů. Přezkoumatelnost takových posudků pak dovodil z existence veřejného subjektivního práva, do kterého zasahuje správní akt například o odnětí řidičského či zbrojního průkazu.

Soud proto uzavřel, že dané rozhodnutí není rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, ale tudíž takovým rozhodnutím, které je podřaditelné ustanovení To má za následek, že lékařský posudek vydaný v souzené věci je vyloučen z kognice soudu.

Postup soudu při rozhodování o žalobách proti rozhodnutím vyloučených z přezkoumání soudem ve správním soudnictví upravuje tak, že soud takovou žalobu odmítne.

Podmínky pro takový postup jsou dodrženy, protože rozhodnutí, které žalobkyně učinil a předmětem řízení, není rozhodnutím o veřejných subjektivních právech žalobkyně, proto je z přezkoumání soudem vyloučeno.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle žalobu odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.

O žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků nebylo krajským soudem rozhodováno, neboť takové rozhodnutí by bylo vzhledem k nepřípustnosti návrhu žalobkyně nadbytečné.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 21. ledna 2014

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Sládková Blanka