Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 16/2014 - 27

pokračování Nao 16/2014 - 28

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 4. 2013, č. j. 10998/13/5000-14103-708571, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobcem proti všem soudcům Krajského soudu v Hradci Králové,

takto:

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Krajskému soudu v Hradci Králové byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013, č. j. - 11, postoupena jako soudu místně příslušnému dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ) žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. 10998/13/5000-14103-708571 ze dne 26. 4. 2013.

Krajský soud v Hradci Králové následně žalobci zaslal výzvu ke sdělení souhlasu s rozhodnutím bez jednání a k uplatnění námitky podjatosti ve smyslu , která mu byla doručena uplynutím úložní doby dne 20. 12. 2013.

Žalobce zaslal poštou dne 27. 12. 2013 reakci na tuto výzvu, v níž mj. uvedl, že namítá „podjatost všech soudců zdejšího soudu v aktuálním obsazení s návrhem na jejich neprodlené vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci“ a dále též k přikázání věci k jinému soudu z důvodu delegace nutné. Důvody podjatosti těchto soudců žalobce nijak nekonkretizoval.

Věc byla Nejvyššímu správnímu soudu předložena spolu s vyjádřením všech soudců oddělení správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové, konkrétně soudců JUDr. Magdaleny Ježkové, JUDr. Jany Kábrtové, Mgr. Marie Kocourkové, Mgr. Heleny Konečné, JUDr. Pavla Kumprechta, JUDr. Jana Rutsche, JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Ivony Šubrtové v tom smyslu, že se v této věci necítí být podjatými a není jim známa žádná skutečnost, z níž by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší správní soud uvážil v této věci následovně. Podle jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Podle dále platí, že „účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.“

Není pochyb o tom, že nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K této otázce se vyjádřil Ústavní soud, který připomněl, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti; při posuzování této otázky je tedy třeba učinit úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být (viz nález ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. , N 127/6 Sb. NU 429). Otázka podjatosti nemůže být ve všech případech postavena zcela najisto, nicméně rozhodovat o této otázce je nutno vždy na základě existujících objektivních skutečností, které k subjektivním pochybnostem osob zúčastněných na řízení vedou. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci však může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. , N 98/23 Sb. NU 11).

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Tímto principem jsou vyloučeny praktiky kabinetní justice a nestrannost soudního rozhodování je tak chráněna ve prospěch účastníků soudních řízení nejlépe. Uvedeným způsobem je zmíněný princip zásadně naplněn, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný, který musí být opřen o konkrétní dostatečně doložené okolnosti konkrétní věci.

V posuzované věci žalobce neopřel svou včasnou námitku podjatosti „všech soudců“ Krajského soudu v Hradci Králové „v aktuálním obsazení“ o žádné relevantní důvody, zejména pak netvrdil, v čem spočívá poměr těchto soudců k němu samému či jeho věci. Nejvyšší správní soud pak není povolán k tomu, aby žalobcovu povinnost tvrzení jakkoliv nahrazoval.

Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal žádný konkrétní a doložený důvod, pro který by mohla být jeho vágní námitka podjatosti opodstatněná, rozhodl o tom, že soudci Krajského soudu v Hradci Králové uvedení ve výroku tohoto usnesení nejsou vyloučeni pro podjatost z projednávání a rozhodování předmětné věci. Z tohoto důvodu jsou i žalobcovy návrhy směřující k delegaci nutné (tzn. změně místní příslušnosti z důvodu příp. vyloučení všech soudců příslušného soudu) bezpředmětné a Nejvyšší správní soud se jimi samostatně nezabýval.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2014

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu