Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 99/2013 - 11

pokračování - 12

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: H. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, týkající se řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. 48091/010-9010-12.05.10-1018/165/RO/SA ze dne 28. 6. 2010, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 12. 2013, č. j. -32, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

I.

[1] Rozsudkem ze dne 9. 12. 2013 č. j. -32 Krajský soud v Ostravě zrušil rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2010 č. j. 48091/010-9010-12.05.10-1018/165/RO/SA, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc (dále jen „OSSZ“) č. j. 48006/010-9010-21.4.10-7729/39/RO/CR ze dne 21. 4. 2010, jímž OSSZ zamítla žádost žalobkyně o vrácení přeplatku ve výši 73 498 Kč na pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jenž vznikl v roce 2009 u jejího manžela, který zemřel dne X. Podle Krajského soudu v Ostravě žalovaná věc nesprávně právně posoudila.

[2] Proti citovanému rozsudku podala žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost, v níž současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka návrh odůvodnila stručně tak, že „přiznání odkladného účinku nezpůsobí žalobkyni nenahraditelnou újmu, nedotkne se nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob ani není v rozporu s veřejným zájmem. Naopak v případě nepřiznání odkladného účinku, bude-li stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti úspěšná, žalobkyně by pak byla povinna částku neoprávněně vyplacenou příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení vrátit zpět do státního rozpočtu.“ Žalobkyně se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřila.

[3] Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

[4] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Jak již dříve Nejvyšší správní soud ve své četné judikatuře konstatoval, poskytují soudy ve správním soudnictví primárně ochranu subjektivním veřejným právům a rovněž institut odkladného účinku je koncipován především jako dočasná procesní ochrana žalobce – účastníka správního řízení – před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého rozhodnutí, jsou-li pro to splněny zákonem předepsané podmínky. Situace, kdy bude možno dovozovat vznik nepoměrně větší újmy na straně žalovaného správního orgánu v důsledku rozhodnutí krajského soudu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, tak budou nepochybně představitelné na straně žalovaného správního orgánu v poněkud omezenější míře, než jak tomu bude na straně žalobce.

[6] Do 31. prosince 2011 platilo, že podle musel žalobce, resp. stěžovatel, při žádosti o přiznání odkladného účinku prokazovat tzv. nenahraditelnou újmu, která by mu vznikla výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí (příp. důvodnou obavu její hrozby). Ke změně došlo , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Toto je třeba mít na paměti při odkazování na rozsudky Nejvyššího správního soudu z doby před změnou právní úpravy. Podle nyní platného znění zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti splnění zákonných podmínek, tj. (1.) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a zároveň (2.) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[7] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, kasační stížnost zásadně odkladný účinek nemá. K tomu, aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnosti takový účinek přiznat, musí stěžovatel v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy tak má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. února 2012 č. j. -32, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel v odůvodnění svého návrhu musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní.

[8] V uvedeném případě však stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku odůvodňuje jen ohledy vůči žalobkyni. Důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti spatřuje toliko hypoteticky v tom, že by žalobkyně musela přeplatek ve výši cca 73 tis. Kč vrátit do státního rozpočtu, pokud by stěžovatelka nakonec s kasační stížností uspěla. Nijak však neargumentovala, že by na straně stěžovatelky vznikla nějaká, natož nepoměrně větší újma ve vztahu k újmě, která by odložením účinků napadaných rozhodnutí mohla být způsobena třetím osobám.

[9] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka neunesla břemeno dostatečného tvrzení a břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že nebylo prokázáno, že by byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy na straně žalované, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám). Nebylo již tedy třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato musela být naplněna kumulativně. Nejvyšší správní soud proto návrhu žalované na přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti nevyhověl. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2014

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu