Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

72 Ad 25/2013 - 24

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobkyně P. M., bytem T. 377, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2013, č. j. X, ve věci zamítnutí žádosti o změnu výše invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 22. 5. 2013, č. j. X, s e r u š í a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou soudu dne 26. 7. 2013 žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí, protože nesouhlasila s výší stupně invalidity a požádala o přezkoumání zdravotního stavu. V posudku lékařské posudkové služby, vyhotoveném v námitkovém řízení, se konstatuje, že EDSS osciluje mezi 4 až 5, přestože na základě posledních dvou doložených zpráv je uvedeno EDSS 5. Navíc je tato hodnota uvedena také v závěru posudku o invaliditě OSSZ v Olomouci ze dne 8. 1. 2013. U stanovení míry poklesu pracovní schopnosti o 35 % podle přílohy k je horní hranice pro EDSS 4. Posudek žalované je tak v rozporu s hodnocením stavu při řízení konaném u OSSZ v Olomouci, rozpory jsou i v samotném posudku z námitkového řízení žalované. Žalobkyně napadá snížení EDSS bez neurologického vyšetření a na základě stejných lékařských zpráv a bez jakéhokoliv zdůvodnění. Posudek žalované v námitkovém řízení poměrně přesně popisuje zdravotní obtíže žalobkyně (například opakované ataky a tudíž zhoršování zdravotního stavu, chůzi do 300 m, EDSS až na hranici 5 a další neurologické obtíže), nakonec však zcela protismyslně dochází k závěru o tom, že zdravotní stav žalobkyně je bez progrese a žalobkyně trpí lehčí formou postižení. Podle svého názoru žalobkyně měla být hodnocena podle kapitoly VI položky 6 písm. c) přílohy k s poklesem pracovní schopnosti o 50 %, což odpovídá lékařským zprávám i posouzením podle obou posudků ve správním řízení. V posudku žalované v námitkovém řízení nebyly zohledněny další zdravotní obtíže žalobkyně, které jsou podle předložených odborných lékařských nálezů v současné době prokázány. Jedná se zejména o obtíže psychického rázu (depresivní stavy), potíže ortopedického rázu (postižení hlavice jednoho z ramenních kloubů). Tyto námitky vznesla žalobkyně v obou řízeních u žalované a nebylo k nim přihlédnuto. Na žalobkyni lze aplikovat i o zvýšení poklesu pracovní schopnosti až o 10 procentních bodů, což vyplývá ze zdravotních obtíží, kterými žalobkyně reálně v současné době trpí a které jsou prokazatelné lékařskými zprávami i užívanými léky. Žalobkyně podrobně popsala své zdravotní potíže vyplývající mimo jiné i z vedlejších účinků léčby roztroušené sklerózy.

Soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobkyně a doložení posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Ostravě.

Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 22. 2. 2013, kterým žalobkyni zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu s odůvodněním, že podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Olomouc ze dne 8. 1. 2013 žalobkyně byla nadále invalidní v prvním stupni, protože u ní nastal z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pokles její pracovní schopnosti pouze o 35 %. Toto posouzení potvrdil i lékař žalované v námitkovém řízení.

Dále soud vzal za prokázané, že u žalobkyně se k datu vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla roztroušená skleróza mozkomíšní, remitentně reagující forma, EDSS 5,0. Tento stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole VI položce 6c přílohy k a poklesu pracovní schopnosti o 50 %. Komise velmi podrobně a přesvědčivě odůvodnila své posouzení, odlišné od posouzení posudkových orgánů žalované. Posudková komise MPSV v Ostravě zejména odkázala na to, že v posledních měsících roku 2012 bylo zaznamenáno určité funkční zhoršení o 1 stupeň EDSS, v listopadu a v prosinci 2012 bylo uváděno hodnocení EDSS 5,0. Kontrolní MRI bylo se stacionárním nálezem. V klinickém nálezu byla popisována lehká cerebellární symptomatologie, centrální levostranná hemiparéza, spasticko–ataktická chůze s menší výdrží – bez zastavení 200 m, omezení běžných životních aktivit. Jedná se o středně těžké funkční postižení. Prognóza onemocnění se jeví nepříznivá. V závěru posudková komise uvedla, že stav žalobkyně odpovídal druhému stupni invalidity od 6. 12. 2012.

Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 8. 11. 2013, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi ( ). Proto v tomto řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku posudkové komise MPSV pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal.

Podle , o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

Podle , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Jestliže u žalobkyně bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobkyně nejméně o 50 %, je nutno žalobkyni k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidní ve druhém stupni, a to od 6. 12. 2012.

Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobkyně je invalidní ve druhém stupni od 6. 12. 2012.

Úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení neuplatnila, proto jí je soud nepřiznal. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona ( , , ve znění pozdějších předpisů).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 3. 12. 2013

JUDr. Martina Radkova

samosoudkyně