Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 146/2013 - 12

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované čj. 2257/11, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2013, čj. - 38,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á.

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou ze dne 19. 9. 2011 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované označeného v záhlaví. V reakci na výzvu městského soudu k zaplacení soudního poplatku ze dne 4. 6. 2012, čj. – 26, požádal o osvobození od soudních poplatků. Usnesením označeným v záhlaví městský soud žádost žalobce zamítl (výrok I.) a znovu ho vyzval k zaplacení soudního poplatku (výrok II.). V odůvodnění svého usnesení konstatoval, že majetkové poměry žalobce odůvodňují osvobození od soudních poplatků. S ohledem na znalost soudu z jeho úřední činnosti ohledně jiných případů žalobce a s odkazem na rozhodnutí zdejšího soudu, sp. zn. , se soud dále zabýval otázkou, zda žalobce neuplatňuje svá práva svévolně či šikanózním způsobem. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak je. Tuto okolnost shledal městský soud jako důvod pro odepření dobrodiní institutu osvobození od soudních poplatků a osvobození mu nepřiznal.

[2] Proti tomuto usnesení podává žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě tuto kasační stížnost. V kasační stížnosti namítá, že nežádá o osvobození od všech soudních poplatků, ale toliko od jednoho. Dle názoru stěžovatele soud odmítá pochopit, že osoba žádající o osvobození od poplatku nemůže být osvobozena, jde-li o zjevně neúspěšný žalobní návrh a kverulantství (na základě kterého bylo přiznání osvobození od soudních poplatků stěžovateli odepřeno – pozn. NSS) je tak v ČR vyloučeno. Soud dle stěžovatele navíc nesprávně poučil o opravném prostředku, neboť odvolání ani kasační stížnost proti dočasnému rozhodnutí není přípustná. Odkazoval k tomu též na věc předloženou rozšířenému senátu pod sp. zn. .

[3] Dále stěžovatel uvádí celou řadu irelevantních či nesmyslných námitek, které s předmětem věci nijak nesouvisí (např. tvrdí, že ho městský soud osočuje, což si nemůže v právním státě dovolit, že stěžovateli zakazuje domáhat se soudní ochrany před „podivnou činností“ žalované – současně si však na jiném místě kasační stížnosti odporuje a tvrdí, že městský soud stěžovateli vnutil pokračování řízení, či dále, že „je tristní, pokud některý judikát vykládá, že soukromá osoba nemá právo na libovůli, protože jde o hrubou nesoudnost, ne-li o projev diktatury“, apod.). Tyto námitky již nesměřují proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, proto se jimi zdejší soud nemohl zabývat.

[4] Žalovaná se v poskytnuté lhůtě ke kasační stížnosti nevyjádřila.

[5] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti nejdříve hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Bylo zjištěno, že stěžovatel neuhradil soudní poplatek za kasační stížnost, ani není v řízení před zdejším soudem zastoupen advokátem, tak jak to vyžaduje Vzhledem ke skutečnosti, že předmětem řízení v dané věci je rozhodnutí o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku za řízení před městským soudem, Nejvyšší správní soud na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení žalobce advokátem v řízení netrval, protože takový požadavek by pouze vedl k řetězení téhož problému, což by popíralo smysl samotného řízení o této kasační stížnosti a nesvědčilo by ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení (srov. k tomu rozsudek NSS ze dne 19. 7. 2012, čj. – 22).

[6] Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, neshledal přitom vady, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ).

[7] Kasační stížnost není důvodná.

[8] Předmětem přezkumu je usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků. Nejvyšší správní soud se v odůvodnění tohoto rozhodnutí proto zabýval pouze námitkami směřujícími proti tomuto rozhodnutí městského soudu.

[9] K tomu zdejší soud uvádí následující. Z napadeného usnesení zcela jasně vyplývá, že hlavním argumentem soudu pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků byla kverulační povaha sporu, jež je projevem zneužití práva. S tímto hodnocením Nejvyšší správní soud zcela souhlasí. Přitom tento argument v případě stěžovatele jako důvod pro nepřiznání osvobození od soudních poplatků obstojí i sám o sobě. Při zkoumání naplnění podmínek stanovených v je totiž namístě, aby soud zhodnotil také povahu sporu a způsob vedení řízení ze strany stěžovatele, kterému i dle názoru zdejšího soudu nejde o úspěšné dovedení řízení do konce, nýbrž se snaží o neustálé prodlužování sporu. Stěžovatel totiž vede mnoho dalších soudních řízení, které svým obsahem korespondují s nyní projednávanou věcí a jeho postup je de facto ve všech řízeních totožný. Svůj právní názor Nejvyšší správní soud stěžovateli opakovaně a zcela zřetelně vyjevil již v mnoha svých předchozích rozhodnutích v jeho věcech; mimo jiné též s konstatováním, že nemajetnost nemůže být sama o sobě důvodem, aby se nemajetná osoba mohla volně a bez jakýchkoliv omezení realizovat v podávání četných podání k soudu (viz rozsudky NSS ze dne 26. 10. 2011, čj. – 66, dále ze dne 12. 7. 2012, čj. – 26, NSS čj. – 66, resp. rozsudek ze dne 6. 6. 2012, čj. - 12).

[10] Jako nedůvodnou je třeba zamítnout i kasační námitku týkající se nesprávného poučení o možnosti podání opravných prostředků proti napadenému usnesení. Možnost podání kasační stížnosti proti usnesení o nepřiznání osvobození od soudních poplatků totiž vyplývá z konstantní judikatury zdejšího soudu (viz např. rozsudek NSS ze dne 24. 10. 2007, čj. - 37, či ze dne 28. 7. 2011, čj. – 106). Na této skutečnosti nemůže změnit ani to, že ve věci sp. zn. , na níž stěžovatel odkazuje v kasační stížnosti, byla rozšířenému senátu zdejšího soudu předložena otázka zpochybňující přípustnost kasační stížnosti proti usnesení soudu o neosvobození od soudních poplatků. Teprve případně opačné rozhodnutí rozšířeného senátu může dosavadní judikaturu změnit.

[11] Kasační námitka je nedůvodná.

[12] Stěžovatel tedy se svými námitkami neuspěl. Z tohoto důvodu soud zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou ( ).

[13] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; žalované pak v řízení o kasační stížnosti žádné účelně vynaložené náklady nad rámec běžné činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. prosince 2013

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu