Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 89/2013 - 39

– 40

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králové vznesené žalobkyní ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Ježková a Mgr. Helena Konečná n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci vedené Krajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 31. 7. 2013 ke Krajskému soudu v Brně se žalobkyně domáhala alternativně zrušení nebo vyslovení nicotnosti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2012, následujících č. j. 13516/13/5000-14501-711232; 13517/13/5000-14501-711232; 13518/13/5000-14501-711232; 13519/13/5000-14501-711232. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 13. 8. 2013, č. j. – 18, postoupil věc Krajskému soudu v Hradci Králové, protože zjistil, že k jejímu vyřízení není místně příslušný. Finanční úřad v Jilemnici, který vydal ve věci rozhodnutí jako správní orgán I. stupně, má totiž sídlo v obvodu působnosti Okresního soudu v Semilech (bod 58 přílohy č. 3 , o soudech a soudcích). Okresní soud v Semilech náleží do obvodu Krajského soudu v Hradci Králové (bod 6 přílohy č. 2 citovaného zákona), který je ve smyslu , (dále jen „ “), místně příslušný k projednání podané žaloby. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 9. 2013.

O žalobě nebylo dosud rozhodnuto.

Krajský soud v Hradci Králové poté zaslal žalobkyni informaci o složení senátu 31 Af, kterému byla věc přidělena podle rozvrhu práce platného pro rok 2013 a který je složen ze soudkyň Mgr. Marie Kocourkové, JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné.

Podáním ze dne 4. 11. 2013 uplatnila žalobkyně námitku podjatosti vůči všem soudcům specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové. Žalobkyně byla toho názoru, že v případě nevyloučení všech soudců specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové „reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů.“ Tuto situaci žalobkyně označila za případ delegace nutné.

Ke vznesené námitce podjatosti všechny výše uvedené soudkyně senátu 31 Af, jakož i všichni ostatní soudci specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové, jmenovitě JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Jan Rutsch, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová uvedli: „Každý z níže podepsaných soudců s účinky pro každého z nich prohlašuje, že ve shora označené věci se necítí být podjatým a není mu ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jeho nepodjatosti.“ S tímto vyjádřením předložil Krajský soud v Hradci Králové věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti.

Je-li účastníkem řízení vznesena námitka podjatosti všech soudců určitého soudu, a přitom je již zřejmé, kterému soudci (soudcům) je či bude věc přidělena, je účelné se zabývat otázkou podjatosti jiných než těchto soudců jen za předpokladu, že u rozhodujících soudců bude shledán důvod k vyloučení. V případě, že tomu tak není a že tedy nic nebrání v tom, aby soudci, jimž věc byla či bude přidělena, ji projednali a rozhodli, postrádá zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu smysl, neboť vůbec není dán důvod ke změně okruhu soudců, kteří mají věc projednat. Žalobkyně namítla podjatost všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové, jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví. Podle rozvrhu práce již věc byla přidělena senátu 31 Af Krajského soudu v Hradci Králové, který bude rozhodovat ve složení: Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Magdalena Ježková a Mgr. Helena Konečná. Nejvyšší správní soud se proto nejprve zabýval tím, zda je námitka podjatosti relevantní ve vztahu k těmto třem soudkyním. Teprve byla-li by námitka shledána důvodnou a byly-li by tyto soudkyně vyloučeny z projednávání a rozhodování věci, přistoupil by Nejvyšší správní soud „v druhé fázi“ ke zkoumání podjatosti ostatních soudců Krajského soudu v Hradci Králové. I při posuzování námitky podjatosti je totiž nutno respektovat zásadu hospodárnosti řízení, která v daném případě velí postupovat tak, aby podjatost jednotlivých soudců byla prověřována jen potud, dokud se nenajde potřebný počet soudců, kteří jsou ve vztahu k věci nepodjatí a kteří tedy ve věci mohou jednat a rozhodovat (srov. i usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34, všechna citovaná rozhodnutí dostupná na www.nssoud.cz).

Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , (dále též „ “), podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Jde-li o důvody uvedené v první větě , je třeba uvést, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by soudce mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Takové důvody zjevně dány nejsou a ani žalobkyně žádné takové okolnosti neuvádí.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že tvrzení žalobkyně, podle něhož v případě nevyloučení všech soudců specializovaných senátů úseku správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové „reálně hrozí, že jimi bude pokračováno v dalším pokořování nezávislého, nestranného, odborného a spravedlivého rozhodování soudů“ jednak není dostatečně určité, neboť není zřejmé, v čem má tato údajná hrozba konkrétně spočívat, jednak není ani nijak podložené. Žalobkyně nepředložila jediný důkaz o tom, že by dotčení soudci měli takový poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům, který by mohl zakládat pochyby o jejich nepodjatosti, a neuvádí ani žádný jiný ze zákonem předpokládaných důvodů, pro které by Nejvyšší správní soud mohl o vyloučení soudců rozhodnout, ani ze spisu žádná taková skutečnost nevyplývá. Námitka podjatosti vznesená žalobkyní je tedy nedůvodná; týká se totiž patrně nespokojenosti žalobkyně s rozhodnutími vydanými krajským soudem v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných věcech však nemůže být důvodem pro jeho vyloučení ( ).

Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Vzhledem k tomuto rozhodnutí pak Nejvyšší správní soud ve smyslu shora citovaných závěrů nerozhodoval o námitce podjatosti vznesené proti ostatním soudcům Krajského soudu v Hradci Králové rozhodujících ve věcech správního soudnictví.

V důsledku tohoto způsobu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu také odpadá nutnost rozhodovat o delegaci nutné ( ). Je tomu tak proto, že v důsledku přednostního rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobkyní a nevyloučení uvedených soudkyň z projednávání a rozhodování předmětné věci, nenastala situace, že by pro vyloučení soudců specializovaných senátu místně příslušného soudu nebylo možno sestavit senát.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2013

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu