Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 75/2013 - 63

- 64

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce: V. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 7. 2012, č. j. 490 507 416, vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. , v řízení o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni Městského soudu v Praze Mgr. Daně Černovské,

t a k t o:

Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská n e n í v y l o u č e n a

z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 23. 5. 2013 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalované ve věci přiznání starobního důchodu.

Návrhem podaným v zákonné lhůtě uplatnil žalobce námitku podjatosti vůči ve výroku uvedené soudkyni Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Důvod podjatosti spatřuje v tom, že tato soudkyně byla členkou senátu složeného ještě z Mgr. Jiřího Tichého a JUDr. Miroslavy Hrehorové, který dne 28. 11. 2012 vynesl rozsudek, č. j. -76, v nepřítomnosti žalobce v jeho neprospěch, i přesto, že doručil soudu jasné důkazy k nečinnosti žalované. Městský soud tyto okolnosti ve výše uvedeném rozsudku ignoroval, což je konkrétní skutečnost, ze které je dovozována podjatost v dalším řízení. Další důvod podjatosti dovozuje žalobce z toho, že na jeho žádost o obnovení soudního řízení ve věci sp. zn. 12 A 3/2012 bylo reagováno soudem tak, že právo na obnovení soudního jednání mají pouze politické strany, nikoliv řádný občan České republiky.

Ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti Mgr. Dana Černovská uvedla, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům a není jí známa žádná skutečnost, pro kterou by byl dán důvod pro její vyloučení z projednání a rozhodnutí této věci. Obdobně se vyjádřili i JUDr. Miroslava Hrehorová a Mgr. Jiří Tichý. S těmito vyjádřeními byla věc předložena k rozhodnutí podle , , v platném znění (dále jen „ “), Nejvyššímu správnímu soudu.

Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda námitka podjatosti je relevantní ve vztahu k Mgr. Daně Černovské, proti níž tato námitka žalobce směřuje.

Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z , podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Podjatost soudce také zasahuje do principu nezávislosti soudce. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit pouze výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, vztahem srdečně přátelským (či naopak vzájemně nepřátelským), může jít také o vztah ekonomické závislosti.

K námitce žalobce, dle které je podjatost dána z toho důvodu, že Mgr. Dana Černovská byla členkou senátu, který rozhodl v neprospěch žalobce ve věci sp. zn. , ani nevyhověl jeho návrhu na obnovu soudního řízení v téže věci, zdejší soud uvádí, že jde-li o důvody uvedené v druhé větě § 8 odst. 1 s. ř. s (tj. vyloučení soudce z důvodu jeho podílu na předchozím soudním řízení), pak smysl a účel tohoto ustanovení spočívá ve vyjádření principu instanční oddělenosti řízení před jednotlivými funkčně příslušnými soudy jako záruky vnitřní nezávislosti soudní soustavy, a tím i práva každého na spravedlivý proces. S ohledem na specifika správního soudnictví je nutno pojem „předchozí soudní řízení“ interpretovat tak, že tutéž věc nemůže u krajského soudu a poté u Nejvyššího správního soudu projednávat a rozhodovat stejný soudce.

V daném případě ovšem taková situace nepřipadá v úvahu. Jmenovaná soudkyně se ani nepodílela na rozhodování ve správním řízení. Brojí-li žalobce proti tomu, že jmenovaná se podílela na rozhodnutí v jeho neprospěch v jiné právní věci, pak je třeba poukázat na , kde je výslovně uvedeno, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců na určitou otázku, proto nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2004, č. j. - 54, publ. pod č. 433/2005 Sb. NSS, všechna zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz).

Ze všech shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2013

JUDr. Radan Malík

předseda senátu