Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 147/2013 - 24

pokračování - 25

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila, soudce zpravodaje JUDr. Tomáše Langáška a soudkyně Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: S. K., zastoupeného Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se sídlem Opletalova 25, 110 00 Praha 1, proti žalované: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, P. O. Box 78, 130 51 Praha 3, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 9. srpna 2013, č. j. CPR-13821-17/ČJ-2012-930310-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. října 2013, č. j. - 31,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím Policie České republiky, Krajského ředitelství hl. m. Prahy, odboru cizinecké policie, odd. pobytové kontroly, pátrání a eskort Praha, ze dne 29. 6. 2012 č. j. KRPA-28909-ČJ-2012-000022 bylo žalobci uloženo správní vyhoštění podle , 2 , o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, byla stanovena v délce tří let. Počátek doby, po kterou mu nelze umožnit vstup na území, byl stanoven v souladu s zákona o pobytu cizinců od okamžiku, kdy cizinec pozbude oprávnění k pobytu na území ČR.

[2] Rozhodnutím žalovaného Ředitelství služby cizinecké policie ze dne 9. 8. 2013 č. j. CPR-13821-17/ČJ-2012-930310-V238 bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí o správním vyhoštění. Také správní žaloba byla rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2013 č. j. -31 zamítnuta.

[3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) se kasační stížností, ohlášenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 13. 11. 2013 a doplněnou dne 27. 11. 2013, domáhá zrušení citovaného rozsudku Městského soudu v Praze. Součástí kasační stížnosti je také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[4] Stěžovatel uvedl, že sama správní žaloba proti rozhodnutí o správním vyhoštění ze zákona odkladný účinek měla ( ), nikoli však již kasační stížnost, byť i řízení o ní má, resp. může mít skutečné a velmi intenzívní dopady do jeho soukromého a rodinného života. Návrh na odkladný účinek odůvodnil tím, že bez jeho přiznání mu hrozí, že bude na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění muset opustit Českou republiku, vynaložit značné náklady na cestování a zajištění ubytování v zemi původu, což mu již nebude nahrazeno, ani pokud by Nejvyšší správní soud posléze kasační stížnosti vyhověl. Poukázal na zásah do svého rodinného a soukromého života. Na území České republiky má rodinné, sociální a pracovní zázemí; žije zde s družkou, českou občankou, takže lze na věc nahlížet i z pohledu práva rodinného příslušníka občana EU ve smyslu ; inicioval již v tomto ohledu řízení. Tato tvrzení dokládá čestným prohlášením své družky a dalších dvou přátel a předvoláním na 5. 12. 2013 v rámci řízení o žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění. Tvrdí konečně, že ze všech těchto důvodů by mu výkon správního vyhoštění způsobil „nenahraditelnou újmu“ a přitom přiznání odkladného účinku kasační stížnosti „se nedotkne nabytých práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem“.

[5] Žalovaná, ač vyzvána, se k návrhu na přiznání odkladného účinku nijak nevyjádřila.

[6] Nejvyšší správní soud se rozhodl odkladný účinek kasační stížnosti přiznat.

[7] Podle zjišťuje Nejvyšší správní soud při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti splnění zákonných předpokladů uvedených v daném ustanovení tj. (1.) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a zároveň (2.) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[8] Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -32 ze dne 29. února 2012, všechna zde citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nssoud.cz). Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická či bagatelní. V daném případě stěžovatel povinnost tvrzení splnil. Nejvyšší správní soud dosud nemá k dispozici soudní ani správní spis, aby skutečnosti uváděné stěžovatelem přímo ověřil, součinnost v tomto směru neposkytla ani žalovaná, která musí být se situací stěžovatele obeznámena, proto při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku vycházel z toho, že obavám stěžovatele z nereparovatelného zásahu do práva na respektování soukromého a rodinného života, jež je ústavně zaručeným právem, jakož i tvrzení o probíhajícím řízení o zrušení platnosti rozhodnutí o správním vyhoštění nelze upřít reálný základ.

[9] Nejvyšší správní soud se ovšem nejprve musel vyrovnat s otázkou, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vůbec mohlo naplnit jeho smysl, který spočívá v oddálení nepříznivých důsledků napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovateli. Tímto problémem se Nejvyšší správní soud již dříve zabýval a dospěl k závěru, že „odkladný účinek podle může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí (či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo“ (viz usnesení ze 6. 12. 2005, č. j. -96, publikováno pod č. 786/2006 Sb.). V této věci navíc podle , zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, má žaloba proti rozhodnutí o vyhoštění cizince odkladný účinek na vykonatelnost rozhodnutí, tzn. přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se automaticky aktivuje též odkladný účinek správní žaloby, pročež správní vyhoštění nelze vykonat.

[10] Nejvyšší správní soud v daném případě neshledal důvod pro poměřování újmy, hrozící stěžovateli v důsledku hrozícího výkonu rozhodnutí o správním vyhoštění, s újmou, která přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, neboť takových osob tu zjevně není (ostatně ani žalovaná nic takového netvrdila). Stejně tak Nejvyšší správní soud neshledal, že by v daném případě bylo posečkání s výkonem rozhodnutí o správním vyhoštění v rozporu s důležitým veřejným zájmem; žalovaná ostatně ani žádný veřejný zájem netvrdila. Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. Přiznaný odkladný účinek se vztahuje nikoliv jen na napadený rozsudek Městského soudu v Praze, ale též na rozhodnutí žalované označené v záhlaví, jež tak do doby vydání rozsudku Nejvyššího správního soudu v této věci nemůže být vykonáno. Rozhodnutím o odkladném účinku Nejvyšší správní soud nijak nepředjímá výsledek řízení ve věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2013

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu