Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 71/2013 - 57

- 58

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: P. K., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2012, č. j. 45091/010/4102/03.02.12/SL/011/R, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 7. 2013, č. j. – 21,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá shora označený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 7. 2013, č. j. – 21, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované o zamítnutí vrácení pojistného na sociální zabezpečení zaplaceného pro účast stěžovatele na dobrovolném důchodovém pojištění. Stěžovatel současně požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.

Usnesením ze dne 4. 10. 2013, č. j. – 19 byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Stěžovatel následně požádal o plné osvobození od soudních poplatků. O tomto jeho návrhu Nejvyšší správní soud rozhodl usnesením ze dne 30. 10. 2013, č. j. – 26, tak, že žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků zamítl a současně zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Týmž usnesením Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost a ve lhůtě 2 týdnů také předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zároveň stěžovatele v tomto usnesení řádně poučil, že pokud nebude ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude řízení zastaveno.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2013, č. j. – 26, bylo stěžovateli doručeno 4. 11. 2013.

Stěžovatel následně učinil k soudu podání z 11. 11. 2013, jímž se domáhal přehodnocení posledně uvedeného usnesení. Poukázal přitom na svou sociální situaci a rekapituloval výdaje na životní potřeby dcery Růženy, kterými je zatížen rodinný rozpočet. Nejvyšší správní soud stěžovateli sdělil přípisem z 19. 11. 2013, č. j. - 46, že ani tato žádost jej nemůže vést k přehodnocení závěru o povinnosti zaplatit soudní poplatek za kasační stížnost. Současně byla dodatečně stěžovateli prodloužena lhůta k zaplacení soudního poplatku o dalších 10 dní od doručení sdělení soudu.

Stěžovatel podáním z 27. 11. 2013 opětovně vyjádřil svůj nesouhlas, setrval v názoru, že splňuje podmínky osvobození od soudních poplatků, případně, že řízení v jeho věci je řízením ve věci důchodového pojištění, které je osvobozeno podle , o soudních poplatcích.

Z opakovaných tvrzení stěžovatele nevyplývá, že by zpochybňoval svou účast na dobrovolném důchodovém pojištění v období od 1. 4. 2006 do 30. 9. 2006. K posledně uvedeným výtkám stěžovatele Nejvyšší správní soud proto stručně konstatuje, že již v usnesení ze dne 30. 10. 2013, č. j. – 26 oproti setrvalému přesvědčení stěžovatele vyložil, že předmětem soudního přezkumu a tím spíše kasační stížnosti je rozhodnutí žalované ve věci žádosti stěžovatele o vrácení pojistného zaplaceného v souvislosti s účastí na dobrovolném důchodovém pojištění za období 1. 4. 2006 – 30. 9. 2006, nikoliv samotné posouzení podmínek účasti stěžovatele na dobrovolném důchodovém pojištění (důraz doplnil Nejvyšší správní soud). K uvedenému Nejvyšší správní soud rovněž podotýká, že rozhodnutí o konci účasti v systému dobrovolného důchodového pojištění odůvodnil stěžovatel opakovaně pouze tím, že podmínky účasti pro něj byly ve výsledku nevýhodné.

Jelikož řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení není s účinností od 1. 1. 2012 osvobozeno od soudního poplatku [k tomu srov. , o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2011], vznikla stěžovateli s podáním kasační stížnosti poplatková povinnost. Důvody, pro něž stěžovateli osvobození od soudních poplatků nepřiznal a následně ani neustanovil advokáta, Nejvyšší správní soud vyložil rovněž v usnesení ze dne 30. 10. 2013, č. j. – 26. Pakliže se stěžovatel pro řízení o kasační stížnosti dovolával absence poplatkové povinnosti v řízení před krajským soudem (který též rozhodoval „o vrácení pojistného“ nikoliv ve věci účasti na důchodovém pojištění – srov. výrokovou část rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 31. 7. 2013, č. j. - 21), Nejvyšší správní soud přípisem z 19. 11. 2013, č. j. - 46 stěžovateli dostatečně vysvětlil, že k rozhodování o soudních poplatcích v řízení o kasační stížnosti je podle , o soudních poplatcích, příslušný pouze Nejvyšší správní soud, a proto sám také posoudil otázku stěžovatelova osvobození od soudního poplatku. Posouzení této otázky ustanovení , , svěřuje předsedovi senátu.

Nejvyšší správní soud svým zákonem předepsaným postupem jistě nezlehčuje stěžovatelovu osobní a majetkovou situaci, současně však nemůže za uvedených okolností pominout, že osvobození od soudních poplatků je zcela výjimečný procesní krok, pro který musí být shledány zvlášť závažné důvody, ty však u stěžovatele shledány nebyly. Otázka uspořádání rodinných výdajů je přitom zcela na osobním rozhodnutí stěžovatele.

Lhůta k zaplacení soudního poplatku prodloužená přípisem z 19. 11. 2013, č. j. - 46, uplynula dnem 3. 12. 2013, stěžovatel soudní poplatek nezaplatil ani ve lhůtě, ani ke dni tohoto usnesení. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o zastavení řízení podle , o soudních poplatcích ve spojení s (za použití ).

Nejvyšší správní soud podotýká, že v nyní posuzované věci by byl naplněn rovněž důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle ve spojení s (za použití ), neboť stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoložil ani splnění podmínky povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.

Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení věta prvá (za použití ), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu