Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 19/2013 - 36

- 37

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: I. H., zast. opatrovníkem Mgr. Petrem Juráněm, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2013, č. j. OAM-187/ZA-ZA08-ZA08-2013, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 10. 2013, č. j. - 12,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobce Mgr. Petru Juráňovi, advokátu se sídlem Dvořákova 13, Brno, se přiznává odměna za zastupování žalobce ve výši 800 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřuje proti v záhlaví označenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2013, č. j. OAM-187/ZA-ZA08-ZA08-2013.

Stěžovatel v kasační stížnosti ze dne 16. 10. 2013 požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů soudem. Nejvyšší správní soud stěžovateli na jím sdělenou doručovací adresu (Pobytové středisko Havířov, Na Kopci 5, Havířov – Dolní Suchá) zaslal usnesení, kterým jeho žádosti o ustanovení advokáta vyhověl. Zásilka se vrátila soudu zpět jako nedoručená, podle sdělení pošty ze dne 8. 11. 2013 na uvedené adrese stěžovatel neměl poštovní schránku, na této adrese bylo stěžovateli následně zanecháno písemné oznámení.

Nejvyšší správní soud z elektronické databáze Ministerstva vnitra ověřil, že poslední záznam o pohybu stěžovatele je ze dne 7. 11. 2013, kdy má v evidenci vyznačen odchod z Pobytového střediska Havířov. K dotazu Nejvyššího správního soudu sdělila Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 18. 11. 2013, že poslední známá adresa pobytu stěžovatele byla Pobytové středisko Havířov, které dne 7. 11. 2013 opustil. Stěžovatel má v současné době vydáno vízum za účelem strpění platné do 14. 4. 2014. Současné místo pobytu stěžovatele není cizinecké policii známo. Nejvyšší správní soud se dále s dotazem ohledně místa pobytu stěžovatele obrátil na Pobytové středisko Havířov, kterým bylo soudu přípisem ze dne 18. 11. 2013 sděleno, že současný pobyt stěžovatele jim není znám. Na základě takto zjištěných skutečností ustanovil Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 12. 2013, č. j. – 33, stěžovateli opatrovníka z řad advokátů podle (dále jen „ “), ve spojení s , a to z důvodu jeho neznámého pobytu.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny všechny procesní podmínky stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle ustanovení „soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon“.

Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu „soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany“.

K podmínkám postupu dle shora citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud již v minulosti opakovaně vyjadřoval. V rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. – 91 (všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz) konstatoval, že „vychází-li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální.“ Dále se z rozsudku zdejšího soudu ze dne 26. 5. 2005, č. j. – 58 (publikovaného pod č. 707/2005 Sb. NSS) podává, že „[n]emožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu ( , o azylu) je dána jen tam, kde (…) soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení zastavit.“

Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud provedl dostupná šetření stran zjištění aktuálního pobytu stěžovatele, přičemž ještě bezprostředně před vydáním rozhodnutí bezvýsledně ověřil z databáze Ministerstva vnitra změny v záznamu aktuálního pobytu stěžovatele, je zřejmé, že bylo vyvinuto veškeré možné úsilí a využito všech dostupných možnosti, aby bylo zjištěno aktuální místo pobytu stěžovatele. Podmínky vyslovené judikaturou pro aplikaci shora uvedených ustanovení a zákona o azylu tak lze považovat za splněné.

Místo pobytu stěžovatele, jakožto žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nelze zjistit, jsou proto splněny podmínky dané ustanovením zákona o azylu pro zastavení řízení před soudem. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle ustanovení , za použití , zastavil.

Výrok o nákladech řízení se opírá o , ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

Nejvyšší správní soud stěžovateli ustanovil opatrovníka z řad advokátů. Náklady řízení v tomto případě hradí stát ( , a ). Náklady opatrovníka spočívají v odměně za jeden úkon právní služby (převzetí zastoupení) v částce 500 Kč [ , a , advokátního tarifu, v platném znění] a v náhradě jeho hotových výdajů v částce 300 Kč ( cit. vyhlášky); informace, zda je ustanovený opatrovník plátcem DPH, nebyla soudu ani přes výzvu sdělena. Celkem tedy bude advokátu vyplacena částka 800 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2013

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu