Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 76/2013 - 15

- 13

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Zemanové, soudkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudce JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. MPSV-UM/10417/13/9S-JČK, ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobcem proti soudcům Krajského soudu v Českých Budějovicích,

t a k t o:

Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích projednává žalobu ze dne 19. 9. 2013, kterou se žalobce domáhá „přezkumu rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, sídlem B. Němcové, Č. Budějovice, č.j. MPSV-UM/10417/13/9S-JČK“.

Žalobce ve svém podání ze dne 26. 10. 2013 vznesl námitku podjatosti, v níž uvedl, že „namítá strannost a aroganci KS v Č. Budějovicích, proto se domáhá přikázání právní věci jinému KS“. Důvody, o něž se námitka opírá, netřeba opakovat, neboť jsou stěžovateli, zdejšímu soudu i soudkyním, jejichž podjatost je namítána, známy.

Žalobce namítl podjatost všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích. Je přitom zřejmé, že věc žalobce byla dle rozvrhu práce přidělena senátu (10 Na) daného soudu ve složení: JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová. Nejvyšší správní soud se tedy zabýval nejdříve tím, zda je námitka podjatosti relevantní ve vztahu k těmto třem soudkyním. V případě, že by námitka podjatosti byla vůči nim nedůvodnou, nebrání nic tomu, aby soudkyně, jimž byla věc přidělena, věc projednaly a rozhodly; zkoumání podjatosti dalších soudců daného soudu by pak postrádalo smysl, neboť by nebyl dán důvod ke změně okruhu soudců, kteří mají věc vyřizovat. Teprve byla-li by u soudkyň senátu 10 Na námitka shledána důvodnou a byly-li by tyto soudkyně vyloučeny z projednávání a rozhodování věci, přistoupil by Nejvyšší správní soud následně ke zkoumání podjatosti ostatních soudců daného soudu.

Soudkyně oddělení správního soudnictví krajského soudu JUDr. Věra Balejová, JUDr. Marie Krybusová a Mgr. Helena Nutilová k věci uvedly, že se necítí podjatými, neboť nemají žádný osobní vztah k žalobci ani k věci, která je předmětem žaloby.

Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle ustanovení věty čtvrté musí účastník řízení námitku podjatosti zdůvodnit a uvést konkrétní skutečnosti, z nichž podjatost soudce dovozuje.

Vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (srov. d).

Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Podmínky pro vyloučení by nastaly také u soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, zjevně přátelský či naopak nepřátelský. Platí přitom, že subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce musí se dít výlučně na základě hlediska objektivního. Nestrannost soudce se předpokládá, pokud není prokázán opak. V některých případech však i vnější zdání nemusí být pro úsudek o nestrannosti soudce bez významu.

Vycházeje z těchto úvah, má Nejvyšší správní soud za zjevné, že neexistují žádné pochybnosti o nepodjatosti výše jmenovaných soudkyň Krajského soudu v Českých Budějovicích při projednávání a rozhodování uvedené věci. Každá z uvedených soudkyň jednoznačně vyloučila dřívější či současné vazby či vztahy, které by mohly v uvedeném směru vyvolat pochyby. Ostatně ani žalobce v tomto směru nepředestírá žádná tvrzení. Důvod pochybovat o nepodjatosti stěžovatelem osočených soudkyň nevyplývá ani z tvrzení žalobce o nedostatcích při zapisování podání a vedení spisů, ani z údajného četného odmítání jeho návrhů z důvodu vad. Proti nesprávnému a nezákonnému odmítání návrhů z důvodu (údajných) vad lze ostatně brojit zákonem připuštěnými opravnými prostředky. Výtky k postupu soudce v řízení nebo k jeho rozhodování v jiných věcech nejsou dle způsobilými důvody pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci.

Z obsahu spisu rovněž nevyplývá, že by se uvedené soudkyně podílely na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Ani v tomto směru žalobce opačná tvrzení nepředkládá.

Pro řečené neshledal Nejvyšší správní soud námitku podjatosti důvodnou, čehož výsledkem je výrok v tomto usnesení obsažený.

Tím odpadá nutnost rozhodovat o delegaci nutné ( ). Je tomu tak proto, že v důsledku přednostního rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené žalobcem a nevyloučení uvedených soudkyň z projednávání a rozhodování předmětné věci, nenastala situace, že by pro vyloučení soudců specializovaných senátu místně příslušného soudu nebylo možno sestavit senát.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. listopadu 2013

Mgr. Daniela Zemanová

předsedkyně senátu