Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 10 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (15)14 Kse 5/2012 - 248.pdf
PDF · 0 B
No categories available
14 Kse 5/2012 - 248
Článek 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k této Úmluvě stanoví, že nikdo nemůže být stíhán nebo potrestán v trestním řízení podléhajícím pravomoci téhož státu za trestný čin, za který již byl osvobozen nebo odsouzen konečným rozsudkem podle zákona a trestního řádu tohoto státu. Nutno však upozornit, že se jedná o chybný a zavádějící překlad původních autentických znění (anglického i francouzského) do českého jazyka. Tento překlad omezil rozsah základních lidských práv tím, že bylo užito termínů s odlišným významem. K výkladu tohoto ustanovení se již vyjádřil i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. 1 Skno 10/2008, dostupném na www.nsoud.cz, tak, že „(…) tento překlad není úplně přesný, neboť ve srovnání s originálem v angličtině a ve francouzštině nepřesně užívá českých termínů trestný čin, trestní řízení, odsouzení a rozsudek. Tím pozměňuje i celkový význam textu citované právní normy. Podstatná je především ta skutečnost, že slovo ‛delikt’ (v anglickém znění ‛offence’ a ve francouzském znění ‘infraction’) zaměňuje za slovo trestný čin (v anglickém znění ‘criminal offence’ a ve francouzském znění ‘infraction criminelle’). Za určující a směrodatnou je však třeba považovat původní (originální) verzi v anglickém a ve francouzském jazyce a v návaznosti na to i skutečnost, že anglickému termínu‛offence’ a francouzskému termínu ‘infraction’ v češtině odpovídají termíny trestný čin i přestupek, případně i disciplinární delikt“.
Kárný senát je tak toho názoru, že zásadu ne bis in idem nutno vztáhnout i na projednání věci v kárném řízení, v němž je posuzována kárná odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění (delikt), a v němž lze za prokázané zaviněné porušení povinnosti soudnímu exekutorovi uložit sankci, která má poměrně závažné dopady.
Dle § 7 odst. 6 exekučního řádu vykonává „státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce. (…) Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu…“
Podle § 7a uvedeného zákona „[d]robné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování ministerstvo, Komora nebo předseda okresního soudu exekutorovi písemně vytkne.“
Výtka je tedy opatřením vyplývajícím ze zákona postihujícím zjištěné nedostatky. Je tedy trestem uloženým soudnímu exekutorovi za porušení jeho povinností dohledovým orgánem v rámci jeho zákonných pravomocí. Jako taková tudíž představuje způsob potrestání za konkrétní faktické jednání soudního exekutora a vytváří proto překážku dvojího postihu za tentýž skutek, jak jej má na mysli zásada ne bis in idem.
Zákon č. 7/2002 Sb. , neřeší situaci, kdy orgán státní správy oprávněný k výkonu státního dohledu a též k podání kárného návrhu považuje za postačující řešit zjištěné nedostatky v postupu soudního exekutora udělením výtky, zatímco jiný dohledový orgán (zde Ministerstvo spravedlnosti) považuje tyto nedostatky za natolik závažné, že je potřeba je projednat v kárném řízení. Dle názoru kárného senátu není rozhodující, zda v případě uložení výtky došlo k nesprávné kvalifikaci kárného provinění jako drobného nedostatku a poklesku podle 7a exekučního řádu, ačkoli by mohlo naplňovat znaky kárného provinění závažnějšího, které by bylo možno postihnout dle § 116 odst. 3 téhož zákona. Je pouze věcí příslušného orgánu ujasnit si, o jak závažný delikt v činnosti soudního exekutora se jedná a jaký postup ve věci považuje za odpovídající. Podobně rozhodl tento kárný soud ve věci sp. zn. 12 Ksz 1/2008 , přičemž týž názor byl již v minulosti zastáván Vrchním soudem v Praze (srovnej rozhodnutí sp. zn. Ds 4/2006 , či sp. zn. Ds 26/2006 ).
Pokud jde o aktuální věc, kárný senát nemá pochyb o totožnosti skutku, jenž je předmětem kárné žaloby pod bodem 2 a skutku, jenž byl kárně obviněnému vytknut místopředsedkyní Okresního soudu v Berouně v rámci dohledové činnosti dne 19. 1. 2012. S ohledem na uvedené tak kárný senát dospěl k závěru, že kárně obviněný již byl za žalovaný skutek potrestán a o tomto skutku proto již nelze vést další řízení; tj. je nepřípustné.
Vzhledem k těmto závěrům kárný senát aplikoval čl. 4 odst. 1 sedmého Protokolu k Úmluvě a rozhodl o zastavení řízení (podle § 14 písm. c) zákona č. 7/2002 Sb. senát řízení zastaví, zanikla-li odpovědnost soudního exekutora za kárné provinění). V tomto ohledu tedy shledal námitky obhajoby důvodnými.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. listopadu 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu