Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 77/2013 - 16

- 17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem B. Němcové 49/3, 370 01 České Budějovice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-UM/5577/13/4S-JČK, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudkyň správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusové, JUDr. Věry Balejové a Mgr. Heleny Nutilové,

t a k t o :

Soudkyně správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová, JUDr. Věra Balejová a Mgr. Helena Nutilová, n e j s o u v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Krajskému soudu v Českých Budějovicích bylo dne 4. 10. 2013 doručeno podání, jímž se žalobce domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného č. j. MPSV-UM/5577/13/4S-JČK, jež mělo být žalobci doručeno dne 19. 8. 2013. Věc je u Krajského soudu v Českých Budějovicích vedena pod sp. zn. . Krajský soud usnesením ze dne 9. 10. 2013, č. j. – 2, vyzval žalobce odstranění vad žaloby ve lhůtě deseti dnů. Nato žalobce vznesl námitku podjatosti všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích a domáhal se přikázání věci jiníému krajskému soudu.

[2] Námitku podjatosti soudců zdůvodnil žalobce tím, že u Krajského soudu v Českých Budějovicích po léta dochází k machinacím s nápadem – všechny žaloby jsou předávány „asistentu soudce“ a zapisovány do rejstříku Na, včetně těch, které Nejvyšší správní soud vyhodnotí jako projednatelné (např. ). Dále žalobce uvedl, že nejde o rozhodovací činnost soudu, nýbrž o odnímání soudce, a to ať už přímo Mgr. Pošvářovou (JUDr. Ing. Strnadem) či nepřímo jinou osobou onoho krajského soudu. 98 % žalob je posléze odmítáno „asistentem soudce“, nejde-li o ty, k nimž soud není místně příslušný. Podle žalobce jde o svévolnou manipulaci u krajského soudu, „není uvěřitelné, aby navrhovatel byl takový pablb, že by nebyl způsobilý či schopný podat návrh na zahájení řízení se všemi náležitostmi“. O tom, že jde o machinaci, svědčí i to, že žádný jiný krajský soud si nedovolí zapsat všechny žaloby do rejstříku k tomu neurčenému, ba 40 % či 98 % návrhů odmítat pro údajné vady. Záměrnou svévoli a zneužití moci soudní osobou dokládá výzva Mgr. Pošvářové k odstranění vad žaloby, kterou jmenovaná vydírá žalobce; stejně dříve postupoval i Mgr. Ing. Strnad, přičemž žaloba byla vždy následně bez dalšího odmítnuta. Žalobce dále uvedl, že krajský soud v Českých Budějovicích zachází ještě dál – nejenže laicky řečeno hází žaloby do koše, ale i žalobci svévolně od července roku 2013 odmítá stvrdit přijetí podání v elektronické podobě razítkem na předloženém podání v listinné podobě (viz Spr 959/13). Krajský soud též brání žalobci ve vstupu do budovy soudu včetně podatelny (podmínka odložení všech kovových předmětů), a tedy koná arogantně nepříčetně a svévolně.

[3] Soudkyně správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích se k námitce podjatosti vznesené žalobcem vyjádřily tak, že se necítí podjaté, neboť nemají žádný osobní vztah k podavateli ani k věci, která je předmětem jeho podání.

[4] Věc byla předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „ “), případně k rozhodnutí ohledně delegace vhodné.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát ( y).

[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. - 16, dostupné na www.nssoud.cz).

[8] Co se týče nyní posuzované námitky podjatosti, Nejvyšší správní soud se zaměřil na její hodnocení ve vztahu k soudcům správního úseku krajského soudu, kteří mají ve věci vedené pod sp. zn. rozhodnout. V souladu s judikaturou zdejšího soudu totiž nemá význam rozhodovat o námitce podjatosti směřující proti soudcům, kteří se nemají účastnit rozhodování ve věci (k tomu srov. např. usnesení zdejšího soudu ze dne 14. 6. 2012, č. j. – 19). Námitka podjatosti tak byla hodnocena ve vztahu k soudkyním JUDr. Marii Krybusové, JUDr. Věře Balejové a Mgr. Heleně Nutilové.

[9] Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.

[10] Ve vztahu k subjektivnímu důvodu pro vyloučení zmíněných soudkyň, který byl nastíněn výše, nebyl dán důvod přisvědčit námitce podjatosti. Všechny jmenované soudkyně totiž ve svém vyjádření výslovně popřely, že by měly k žalobci jakýkoli subjektivní vztah. Ani sám žalobce v daném ohledu nepoukazoval na to, že by zde takový subjektivní vztah existoval.

[11] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam ustanovení , věta třetí, podle níž důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Jak Nejvyšší správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. - 162, dostupném na www.nssoud.cz, „[d]řívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“.

[12] Žalobce odůvodnil námitku podjatosti de facto pouze výhradami k procesnímu postupu soudu. Ustanovení však výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pro závěr o podjatosti soudců není dostačující obecné a subjektivní přesvědčení žalobce. Na základě obsahu vznesené námitky nelze žalobci přisvědčit, že by vůči němu byly uplatňovány jakékoli nestandardní postupy, případně že by docházelo k machinacím s nápadem krajského soudu, které by nasvědčovalo porušení povinnosti nestranného a nezaujatého soudního řízení. Soudci jsou na základě y při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

[13] Jako výhradu týkající se procesního postupu soudu je třeba hodnotit také žalobcovy výtky směřující k tomu, že některé procesní úkony provádějí asistenti soudců. K tomu Nejvyšší správní soud nad rámec uvádí, že postavení asistentů soudců krajského soudu je upraveno v , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Ustanovení a 5 uvedeného zákona stanovuje, že „[a]sistent soudce vykonává jednotlivé úkony soudního řízení z pověření soudce, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo rozvrh práce. Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších soudních úředníků.“ Na základě toho je nutno konstatovat, že je zcela v souladu se zákonem, pokud asistent soudce krajského soudu vykonává některé procesní úkony, kterými ho příslušný soudce pověří.

[14] Výzva k odstranění vad žaloby je procesním postupem předvídaným v , takže jej lze stěží označit za vydírání žalobce. Nadto jde opět o procesní postup soudu, který z povahy věci důvodem podjatosti být nemůže. Podmínka odložení všech nebezpečných předmětů při vstupu do budovy soudu a případně též zabránění vstupu osoby, která takové věci drží, plyne jednoznačně z , o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. Nejedná se tedy o arogantní, nepříčetné či svévolné jednání, a tím méně o důvod podjatosti řečených soudkyň.

[15] Vzhledem k tomu, že uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu ustanovení důvodem pro vyloučení soudců, rozhodl Nejvyšší správní soud, že soudkyně správního senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Marie Krybusová, JUDr. Věra Balejová a Mgr. Helena Nutilová, nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování této věci.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. listopadu 2013

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu