Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprn 10/2013 - 26

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní třída 16, Praha 1, o návrhu na určení lhůty dle , o soudech a soudcích, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 11. 2013 se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesních úkonů v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. . Jako důvod navrhovatel uvedl, že z vyrozumění, které mu zdejší soud v uvedené věci zaslal (zřejmě tedy z přípisu ze dne 23. 10. 2013, č. j. – 23), plyne, že Nejvyšší správní soud hodlá být nečinný v zahájeném řízení. Dále vyjádřil nesouhlas se sdělením obsaženým v uvedeném přípise, podle nějž představuje námitka podjatosti úkon, kterým se disponuje řízením, a který proto musí splňovat náležitosti stanovené v , (dále jen „ “).

Podle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „ “), má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Podle téhož zákona platí, že pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Ze spisu Nejvyššího správního soudu evidovaného pod sp. zn. soud zjistil, že navrhovatel v řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy České advokátní komory ze dne 17. 5. 2013, č. j. 1244/13 - 1251/13, zaslal dne 20. 9. 2013 Městskému soudu v Praze e-mail, v němž uvedl, že „namítá zaujatost všech soudců MěS v Praze“. Městský soud předložil Nejvyššímu správnímu soudu svůj spis k rozhodnutí o námitce podjatosti, Nejvyšší správní soud však věc posoudil tak, že námitka podjatosti nebyla vznesena v zákonem stanovené formě, a tak o ní nejde rozhodnout. Navrhovatel námitku vznesl prostřednictvím elektronické pošty bez zaručeného elektronického podpisu, přičemž toto podání následně nepotvrdil písemným podáním shodného obsahu, ani nepředložil jeho originál. Uvedenou skutečnost sdělil Nejvyšší správní soud navrhovateli přípisem ze dne 23. 10. 2013.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že návrh na určení lhůty není oprávněný.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2012, č. j. - 32, představuje námitka podjatosti úkon, kterým se disponuje řízením. Takový úkon tedy musí splňovat náležitosti stanovené v Je proto nutné učinit jej buď písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě; v takovém případě však musí být podepsán zaručeným elektronickým podpisem. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál. V případě, že tyto podmínky nejsou splněny, k takovému podání se ze zákona nepřihlíží.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel předmětnou námitku podjatosti vznesl způsobem, který neodpovídá požadavkům stanoveným v , nedošlo vůbec k řádnému zahájení řízení o dané námitce. Je tedy vyloučeno, aby v takovém řízení docházelo ze strany Nejvyššího správního soudu k průtahům. Nic na tom nemění skutečnost, že navrhovatelovo podání bylo původně zapsáno do rejstříku Nao. Jedná se o administrativní úkon, který soudu nebrání v tom, aby následně dospěl k závěru, že podání nebylo učiněno řádným způsobem.

S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud neshledal návrh důvodným.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2013

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu