Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 99/2013 - 38

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: I. S., zastoupena JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Karlovo náměstí 18, Praha 2, proti žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2012, č. j. MV-34634-3/SO-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2013, č. j. – 38,

t a k t o :

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2013, č. j. – 38, se z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností žalobkyně napadla rozsudek Krajského soudu v Praze (dále „krajský soud“) ze dne 20. 8. 2013, čj. – 38, kterým krajský soud rozhodl o zamítnutí její žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2012, č. j. MV-34634-3/SO-2012. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 16. 2. 2012, č. j. OAM-10392-18/PP-2011, kterým Ministerstvo vnitra rozhodlo o zastavení řízení podle , ve věci žádosti žalobkyně o povolení k přechodnému pobytu pro občany EU a jejich rodinné příslušníky.

Podanou kasační stížností žalobkyně uplatnila výhradu existence celé řady procesních pochybení v předcházejících fázích řízení. Současně navrhla přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ust. , (dále jen „ “). Učinila tak jedinou větou „Žádáme o odkladný účinek kasační stížnosti podle “, která nebyla žádným způsobem zdůvodněna, případně doplněna důkazními návrhy.

Podle ustanovení nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom se přiměřeně použijí ustanovení až 5 Podle ustanovení ve znění (účinného od 1. 1. 2012) soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2012, č. j. , přístupné na www.nssoud.cz).

Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Podmínky přiznání odkladného účinku kasační stížnosti již ve své judikatuře Nejvyšší správní soud několikrát vyložil. Nejvyšší správní soud odkazuje například na svůj rozsudek ze dne 22. 7. 2013, č. j. – 25, ve kterém se uvádí: „Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy. Je to přitom stěžovatel, na kom vázne břemeno tvrzení i důkazní stran důvodů pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel tedy musí hrozbu nepoměrně větší újmy jednak dostatečně konkrétně tvrdit a jednak i náležitě doložit. Nejvyšší správní soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.“

Nejvyšší správní soud v daném případě nemohl přehlédnout, že pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalobkyně nesplnila základní podmínky, neboť se ani nepokusila unést povinnost tvrzení. Žalobkyně totiž neuvedla ve své kasační stížnosti žádné důvody, které by se vztahovaly k zákonným podmínkám pro přiznání odkladného účinku podle výše citovaných ustanovení (tzn. tvrzení „nepoměrně větší újmy“). Povinnost tvrzení je procesní povinností, kterou soud nemůže žádným způsobem nahradit vlastním uvážením.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh žalobkyně zamítl. O samotné kasační stížnosti bude rozhodnuto později.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2013

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu