Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 63/2013 - 23

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: J. A., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2013, č. j. - 33, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 6. 2013, č. j. - 33, s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností žalovaný (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 28. 6. 2013, č. j. - 33 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2012, č. j. MPSV-UM/9200/2012/9S-OLK (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu práce v ČR – krajské pobočky v Olomouci ze dne 13. 9. 2012, MPSV-UP/496005/AIS-SSL (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) o zamítnutí návrhu na změnu výše příspěvku na péči, který v důsledku toho žalobkyni zůstává zachován v původní výši 800 Kč.

V kasační stížnosti podané z důvodu nepřezkoumatelnosti a nezákonnosti napadeného rozsudku [ a d) ], žalovaný uvedl, že posudek posudkové komise MPSV, na základě něhož rozhodoval, je přesvědčivý, úplný a objektivní. K výtkám krajského soudu uvedl, že nové sociální šetření považuje stěžovatel za zbytečné, neboť je provádějí sociální pracovníci, kteří při něm nijak nezjišťují a nestanovují stupeň závislosti. V závěru kasační stížnosti požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to bez jakéhokoliv odůvodnění.

Žalobkyně se vyjádřila v tom směru, že s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Podle jejího názoru v jejím případě není pro přiznání odkladného účinku žádný důvod.

Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatelův návrh není důvodný.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom se přiměřeně použijí ustanovení až 5 Podle ustanovení ve znění účinného od 1. 1. 2012 soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (viz k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 2. 2012, č. j. , přístupné na www.nssoud.cz).

Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti již ve své judikatuře Nejvyšší správní soud několikrát vyložil. Obecně lze konstatovat, že Nejvyšší správní soud vnímá možnost přiznání odkladného účinku jako určitou výjimku z pravidla, že kasační stížnost nemá odkladný účinek ze zákona a rozhodnutí krajského soudu napadená kasační stížností jsou tak v zásadě pravomocná a vykonatelná. Dále Nejvyšší správní soud judikoval, že není-li odkladný účinek dán ze zákona, je správní orgán poté, co bylo jeho rozhodnutí zrušeno krajským soudem, povinen pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána kasační stížnost (viz blíže usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. - 49, přístupné na www.nsssoud.cz). Z tohoto rozhodnutí rovněž vyplývá, že i správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby mu byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných důvodů jako žalobce ( a 4, ). Samotné podání kasační stížnosti, není-li ze zákona spojeno s odkladným účinkem či nebyl-li vysloven soudním rozhodnutím, nemá však na plnění povinností správním orgánem žádný vliv.

Nejvyšší správní soud v daném případě dospěl k závěru, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele není na místě, neboť stěžovatel v předmětné věci vůbec neunesl povinnost tvrzení.

Stěžovatel totiž neuvedl ve své kasační stížnosti ani jejím doplnění žádné důvody, které by se vztahovaly k zákonným podmínkám pro přiznání odkladného účinku podle výše citovaných ustanovení (tzn. tvrzení vzniku „nepoměrně větší újmy“). Povinnost tvrzení je procesní povinností, kterou soud nemůže žádným způsobem nahradit vlastním uvážením. Pouhé výhrady k hodnocení důkazů krajským soudem či k jeho právnímu názoru ve věci samé nemohou dostačovat ke zdůvodnění podmínek pro odložení právní moci zrušujícího rozsudku krajského soudu.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele zamítl, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. října 2013

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu