Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 A 20/2012 - 98

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudkyň JUDr. Moniky Javorové a JUDr. Miroslavy Honusové v právní věci žalobkyně J. C., v řízení zastoupené JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem se sídlem Olomouc, Wellnerova 3C, proti žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje se sídlem Olomouc, Jeremenkova 40a, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1.12.2011 č.j. , ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11.4.2012 č.j. , ve věci umístění stavby,

t a k t o :

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 1.12.2011 č.j. , ve znění opravného rozhodnutí ze dne 11.4.2012 č.j. , se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13.332,90 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. Tomáše Vymazala, advokáta se sídlem Olomouc, Wellnerova 3C.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se žalobou [podanou původně společně s L. H., P. H., M. H., J. R., Ing. I. K., M. B., A. P., V. K., F. V., M. D., I. S., M. H., I. S., V. T., P. U., M. D., M. Z., Mgr. J. A., P. N., R. K., Ing. K. P., M. M., M. C. L. a Ing. P. D., o jejichž žalobních požadavcích již bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 15.3.2012 č.j. -38, a kteří se následně k tomuto řízení připojili jako osoby zúčastněné na řízení (dále jen „osoby zúčastněné na řízení 1) – 24)“] domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1.12.2011 č.j. , kterým bylo zamítnuto odvolání osob zúčastněných na řízení 1) – 24) a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Hranice ze dne 29.7.2011 č.j. OSU/25832/10-24, jímž byla umístěna stavba “Modernizace výroby dlažby v Presbeton Drahotuše, s.r.o. – zavedení výroby velkoformátových betonových desek, na pozemcích parc. č. 386, 2373, 1036/102, 1099, 2774/2 a 2777/44 všechny v k.ú. Drahotuše”.

Namítá, že:

1) napadeným rozhodnutím nebyl vyčerpán celý předmět řízení, neboť nebylo rozhodnuto o řádně podaném odvolání žalobkyně,

2) vychází-li žalovaný z územního plánu sídelního útvaru Hranice, který v lokalitě umožňuje m.j. „modernizaci“, jedná se patrně o starší znění územního plánu, přičemž žalovaný přehlédl změnu č. 9/B, která toto slovo vypustila;

3) uzavřel-li žalovaný, že záchytná nádrž SO104 je od žalobkyniných pozemků po proudu, proto nemůže dojít k porušení práv žalobkyně, pak případné navýšení dešťových vod může ovlivnit vylití meliorační stoky i na pozemky před vnikem stoky do areálu stavebníka;

4) nebyla dostatečně zhodnocena hlučnost navrhované stavby, neboť hodnoty byly vypočteny při zavřených oknech i vratech. Je přitom doporučeno užití vzduchotechnického zařízení, jehož hlučnost hodnocena není. Nelze přitom předpokládat permanentní zavření vrat (s ohledem na navážení surovin, odvozu výrobků, další manipulaci).

U dnešního jednání vzala žalobkyně – s ohledem na to, že po podání žaloby bylo vydáno opravné rozhodnutí č.j. – žalobní bod 1) zpět; proto se jím soud dále nezabývá.

Osoby zúčastněné na řízení 1) – 24) se ztotožnily s žalobními body 2) – 4).

Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. K jednotlivým žalobním bodům uvádí:

2) podle funkčního regulativu v hlavním výkresu B 1.1 b je uvedeno, že v předmětné lokalitě je možná i modernizace. Území je určeno jako průmyslová zóna výrobní průmyslová, proto lze u dosavadních staveb jen stěží vyloučit jakoukoli modernizaci. Došlo by jen k zakonzervování stávající výroby na zastaralých zařízeních, což by narušovalo životní prostředí;

3) hladina podzemní vody se v dané oblasti nachází 1,5 – 2,0 m pod terénem. V místě nádrže SO104 je hladina podzemní vody ustálena v hloubce 1,88 m, což je hloubka totožná s úrovní dna nádrže;

4) žalovaný vycházel nejen z hlukového posouzení Ing. H., ale i z kladného závadného stanoviska Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje ze dne 25.5.2011 č.j. M3PR1003S/2011.

Stavebník [osoba zúčastněná na řízení 25)] navrhuje zamítnutí žaloby. Zdůrazňuje historický vývoj průmyslové výroby v lokalitě od r. 1923, poskytnutou dotaci z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Má za to, že žaloba vychází jen z grafické části územního plánu po změně 9/B, kdy však změna 9/B regulaci předmětného území vůbec neřešila (ke změně zaznačení došlo asi omylem). Žalobou namítaná regulace – obsažená jen v grafické části – podle stavebníka odporuje části textové, konkrétně čl. 4, 5, 6 a Tabulce regulací. Navíc regulativ tak, jak se ocitl v grafické části, je de facto stavební uzávěrou, která však vyhlášena nebyla. Stavebník navíc postupoval v dobré víře ve správnost územně plánovací informace, která mu byla vydána stavebním úřadem. Zdůrazňuje přínos stavby směřující k utlumení výrobních procesů v oblasti konfliktu s obytnou zástavbou, přesun výroby ke zvýšení pohody bydlení v lokalitě. Nepřijetím tohoto kroku by došlo jen ke stavu, kdy by byl nevhodný dosavadní stav zakonzervován.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)] a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Z obsahu napadeného rozhodnutí soud zjistil, že žalovaný při svém rozhodování vycházel ze zjištění, že v lokalitě připouští Hlavní výkres B 1.1 b nejen nutnou údržbu, ale i modernizaci. Posuzovaný záměr stavebníka pak vyhodnotil právě jako modernizaci, na základě čehož dospěl k závěru, že stavba je dle územního plánu v lokalitě přípustná.

Krajský soud doplnil dokazování zprávou Městského úřadu Hranice (spolu s přílohami – částmi Územního plánu sídelního útvaru Hranice týkajícími se předmětné lokality), ze které zjistil, že změnou 9/B Územního plánu došlo již v r. 2006 ke změně urbanistické regulace předmětného území tak, že Hlavní výkres B 1.1b umožňuje v předmětném území od r. 2007 toliko nutnou stavební údržbu, což představuje rozdíl oproti předcházejícímu znění územního plánu, které v předmětném území umožňovalo nutnou údržbu a modernizaci (původní Hlavní výkres B 1.1).

Po takto provedeném dokazování je evidentní, že žalovaný při svém rozhodování vycházel buď z dřívějšího (již neúčinného) znění územního plánu (čemuž by nasvědčovala úvaha o výslovné přípustnosti modernizace dle regulativů v grafické části), anebo vycházel z regulativu, který v účinném znění územního plánu obsažen není (čemuž by nasvědčoval odkaz na výkres B 1.1 b, který do změny 9/B územního plánu neexistoval). Ať už je realitou kterákoli z nastíněných alternativ, provedené dokazování vede soud k závěru, že základ úvah žalovaného spočívající v tom, že grafická část Územního plánu sídelního útvaru Hranice výslovně pro předmětné území připouští modernizaci, nemá v této grafické části žádnou oporu.

Aniž by se tak soud mohl zabývat úvahami stavebníka a žalovaného o tom, že územním plánem v nyní účinném znění nelze provést takovou regulaci území, která by znemožňovala modernizaci (takové úvahy nejsou obsahem napadeného rozhodnutí, pročež nemohou být předmětem soudního přezkumu), ani žalobními body 3) a 4), krajský soud napadené rozhodnutí pro neexistenci opory závěrů žalovaného v Územním plánu sídelního útvaru Hranice (ve znění účinném ke dni rozhodování žalovaného) podle zrušil a věc podle vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

V něm bude na žalovaném, aby vycházel z příslušnému územního plánu účinného ke dni rozhodování žalovaného, přičemž se bude zabývat argumentací žalobkyně [a osob zúčastněných na řízení 1) – 24)] na straně jedné a argumentací stavebníka na straně druhé, kdy až jeho řádné existentní úvahy a závěry obsažené v jeho rozhodnutí ve vztahu k otázce, co konkrétně ve vztahu k posuzovanému případu znamená regulace provedená územním plánem, do jaké míry lze tuto regulaci na posuzovaný případ aplikovat, a zda je tedy možno záměr stavebníka s ohledem na tyto skutečnosti do lokality umístit či nikoli, mohou být předmětem případného dalšího přezkumu správním soudem.

Pro úplnost soud dodává, že se s žalovaným shoduje v názoru na závaznost regulativů územního plánu bez ohledu na to, zda jsou obsaženy v grafické či v textové části [nejsou-li ve vzájemném rozporu) k otázkám vzájemného rozporu grafické a textové části srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8.1.2010 č.j. -74, www.nssoud.cz

)] a bez ohledu na to, zda smysl a limity využití území vyplývají z jeho závazné či směrné části) k povaze směrné části územního plánu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.5.2009 č.j. -201, www.nssoud.cz

).

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle , když žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná a vzniklo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

Náklady žalobkyně tvoří:

a)

zaplacený soudní poplatek

3.000,00 Kč

b)

náklady právního zastoupení advokátkou

α)

odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 1.680,- Kč bez DPH / úkon) při těchto úkonech právní služby činil advokát každý úkon společně pro 25 původních žalobců; na žalobkyni proto připadá 1/25 odměny advokáta ve výši 42.000,- Kč / úkon právní služby ( vyhl. č. ) a 1/25 paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč / úkon

) při těchto poskytnutých úkonech právní služby) sepis návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě soud nepovažuje za náklad, který by byl žalobkyní v řízení vynaložen účelně, neboť návrh na přiznání odkladného účinku nebyl zdejším soudem žalobě přiznán – viz usnesení ze dne 14.3.2012 č.j. -57

):

§ 7, § 9 odst. 3 písm. f)

vyhl. č.

ve znění do 31.12.2012

1)

příprava a převzetí věci

2)

sepis žaloby

3.360,00 Kč

b)

paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 12,- Kč bez DPH / úkon3) při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. α)

§ 13 odst. 3

vyhl. č.

24,00 Kč

γ)

odměna advokáta za zastupování v řízení ve výši 3.100,- Kč bez DPH / úkon) tento úkon právní služby byl advokátem poskytnut již jen jediné žalobkyni

) při těchto poskytnutých úkonech právní služby:

1) účast u dnešního jednání

§ 7, § 9 odst. 4 písm. d)

vyhl. č.

ve znění od 1.1.2013

3.100,00 Kč

δ)

paušální náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,- Kč bez DPH / úkon5) při úkonech právní pomoci vypočtených pod písm. γ)

§ 13 odst. 3

vyhl. č.

300,00 Kč

ε)

cestovné advokáta k dnešnímu jednání a zpět, při užití motorového vozidla se spotřebou 6,7 l benzínu Natural 95/100 km, ujetí 192 km, ceně benzínu 36,10 Kč/l, a při základní náhradě 3,60 Kč/km

§ 13 odst. 4

vyhl. č.

464,39 Kč

691,20 Kč

ζ)

náhrada za ztrátu času advokáta cestou ze sídla advokáta k dnešnímu jednání a zpět, v rozsahu 6 započatých půlhodin, ve výši 100,- Kč bez DPH / půlhodinu

§ 14

vyhl. č.

600,00 Kč

η)

DPH 21% z částek uvedených pod písm. α) – ζ)

1.793,31 Kč

Celkem

13.332,90 Kč

Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to dle ve spojení s , , ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen ) k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval. Vzhledem k odlišné úpravě a , týkající se nabytí právní moci rozhodnutí (srov. , , ), uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

O náhradě nákladů osob na řízení zúčastněných bylo rozhodnuto dle , když soud v řízení těmto osobám neuložil žádnou povinnost ani neshledal žádné okolnosti hodné zvláštního zřetele, které by přiznání náhrady nákladů řízení kterékoli z těchto osob odůvodňovaly. Osoba zúčastněná na řízení 25) – stavebník – se navíc náhrady nákladů řízení vzdala.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je m o ž n o podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Ostravě dne 9. října 2013

Mgr. Jiří Gottwald

předseda senátu