Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 62/2013 - 39

Pokračování - 40

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: PhDr. M. J., zast. JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, se sídlem Praha 5, Kořenského 15/1107, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Borovská 81/11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 8. 2011, č. j. 163550/2011/KUSK, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích, v platném znění,

takto:

I. Městský soud v Praze j e p o v i n e n ve věci vedené u něj pod sp. zn. rozhodnout nejpozději ve lhůtě do 31. 1. 2014.

II. Žalobci s e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení ve výši 4.114 Kč; tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 1 měsíce od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně (dále „navrhovatelka“) podala u Městského soudu v Praze dne 1. 11. 2011 žalobu proti výše označenému rozhodnutí žalovaného.

Dne 7. 10. 2013 bylo Nejvyššímu správnímu soudu Městským soudem v Praze (dále „městský soud“) postoupeno podání obsahující návrh na určení lhůty dle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále „“), které navrhovatelka učinila dne 27. 9. 2013 u městského soudu.

Navrhovatelka uvádí, že se snažila průběh řízení soudu maximálně usnadnit již tím, že současně s žalobou uhradila soudní poplatek, žalobu podala v předepsaném počtu vyhotovení, k výzvě soudu stran možnosti rozhodnutí o věci bez nařízení jednání i k podjatosti soudců se obratem vyjádřila; navrhovatelka souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání a podjatost nenamítá.

Dle názoru navrhovatelky se nejedná o věc složitou skutkově ani právně.

Ze strany navrhovatelky byly učiněny všechny potřebné úkony, svým postupem tedy nedala žádný důvod pro průtahy v řízení, které zde evidentně existují.

Navrhovatelka dále podání svého návrhu na určení lhůty odůvodňuje tím, že je v důsledku správního rozhodnutí omezena ve svých právech a vystavena značné nejistotě; ta je dána tím, že více jak dva roky od podání ohlášení stavebnímu úřadu není v dané věci najisto postavena otázka zákonnosti postupu při výkonu dispozičních práv vlastníka nemovitosti. Navrhovatelce je znemožněn výkon jejího vlastnického práva, a to práva nakládat s majetkem, když je až do konečného rozhodnutí ve věci samé nucena zdržet se realizace jednoduché stavby přípojky na veřejný vodovod a kanalizační síť na svém pozemku.

Městský soud postoupil návrh bez vyjádření.

Nejvyšší správní soud ověřil skutečnosti v návrhu uvedené z předloženého soudního spisu, přitom zjistil, že poslední úkon ve spise byl učiněn 2. 2. 2012 (zaslání vyjádření žalovaného navrhovatelce), a dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích, v platném znění, má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.

Podle odstavce 8 cit. ustanovení dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Je-li návrh uznán jako oprávněný, hradí náklady řízení o něm stát.

Nejvyšší správní soud již opakovaně konstatoval, že průtahy v řízení neznamenají pouze excesivní stav, kdy dochází k nečinnosti soudu, ale lze je konstatovat i tehdy, dochází-li v soudním procesu postupem soudu (či více soudů) k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu. V řízení podle § 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že v dané věci všechny procesní úkony soudu byly učiněny v přiměřených časových lhůtách, avšak od 2. 2. 2012 do doby, kdy navrhovatelka podala návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, byl soud zcela nečinný.

Pro posouzení, zda v dané věci dochází v řízení k průtahům, je rozhodující, že žaloba byla věcně i místně příslušnému soudu postoupena již dne 1. 11. 2011 a doba, po kterou soud ničeho v řízení nečinil (tj. od 2. 2. 2012) je více než 1,5 roku. Taková lhůta není lhůtou v dané věci přiměřenou.

Nejvyšší správní soud na tomto místě konstatuje, že nikterak nezpochybňuje, že soud je povinen vyřizovat věci podle pořadí nápadu. K takové případné argumentaci Nejvyšší správní soud uvádí, že odkazy na pořadí vyřizovaných věcí totiž nepředstavují důvody, které by mohly být interpretovány jinak než jako organizační problémy, které však v tomto směru nemohou jít k tíži navrhovatele. V této souvislosti lze odkázat na konstantní judikaturu Ústavního soudu, který opakovaně ve svých rozhodnutích uvádí, že „průtahy v řízení nelze ospravedlnit obecně známou přetížeností soudů; je totiž věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví zakotvené vě a Úmluvě byly respektovány a případné nedostatky v tomto směru nemohou jít k tíži občanů, kteří od soudu právem očekávají ochranu svých práv v přiměřené době“ (viz např. nález sp. zn. , nález sp. zn. , nález sp. zn. , nález sp. zn. a další).

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud s ohledem a důrazem na složitost věci, její závažnost, jakož i s ohledem na postup navrhovatelky v řízení, která se nikterak negativně nepodílela na délce řízení, a na dosavadní postup soudu, dospěl k závěru o oprávněnosti podaného návrhu, a proto určil lhůtu pro vydání rozhodnutí. Touto lhůtou je městský soud vázán.

Návrh navrhovatelky byl uznán jako oprávněný, ve smyslu poslední věty § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích hradí náklady řízení o něm stát. Z obsahu spisu soud zjistil, že zástupce navrhovatelky učinil jeden úkon (podání návrhu). Soud rozhodl tak, že se navrhovatelce náhrada nákladů řízení přiznává ve výši 1 x 3.100 Kč a 1 x 300 Kč, celkem 3.400 Kč [dle a dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)]. Zástupci tak bude do 1 měsíce od právní moci usnesení vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu odměna ve výši 3.400 Kč., zvýšená o 21 % DPH, tedy celkem 4.114 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné (ust. § 174a odst. 9, věta druhá, zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 10. října 2013

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu