Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 64/2013 - 21

- 22

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2009, č. j. 2355/09, o námitce podjatosti soudců senátu 6 A Městského soudu v Praze vznesené žalobcem,

t a k t o :

Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá, JUDr. Naděžda Treschlová a soudce Mgr. Jiří Lifka n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se žalobou datovanou dnem 22. 11. 2011 a doručenou městskému soudu dne 7. 12. 2011 domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2009, č. j. 2355/09, kterým bylo zrušeno určení advokáta JUDr. Karla Škopka jako zástupce žalobce.

Městský soud usnesením ze dne 7. 5. 2013, č. j. - 41, tuto žalobu vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí, věc je vedena u městského soudu pod sp. zn. .

Žalobce podáním ze dne 7. 10. 2013 vznesl námitku podjatosti všech soudců senátu 11 i senátu 6 Městského soudu v Praze s odůvodněním, že soudci činili úkony ve věci vedené pod sp. zn. , jehož se žádost o určení týká, a stejně tak ve věci vedené pod sp. zn. a „dodnes předstírají“, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno, přičemž je „vedlejší rozsudek sp. zn. , když žalobce nebyl zastoupen před Nejvyšším správním soudem, ač být měl“ a soudcům správního soudu musí být známo, že když i „tzv. poslední určení“ bylo žalovaným zrušeno, tak „navrhovatel nedrží žádný akt určen (tím je i akt 2130/06, 2355/09)“, natož když ve svých judikátech soudí, že zrušené určení neexistuje. Proto lze mít za to, že by žádný senát Městského soudu v Praze neměl ve věci vůbec rozhodovat.

Předsedkyně senátu a soudci 6. senátu městského soudu specializovaného ve věcech správního soudnictví ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci nebo k účastníkům řízení, který by vzbuzoval pochybnosti o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce.

Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

Rozhodování o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces. Kategorie nestrannosti soudce má subjektivní a objektivní rovinu. Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může v zásadě dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat.

Přestože žalobce sice ve své námitce obecně uvádí, že vznáší námitku podjatosti i soudců senátu 11 Městského soudu v Praze a má za to, že by žádný senát tohoto soudu neměl ve věci rozhodovat, z odůvodnění (obsahu) jeho podání je zjevné, že jím vznesená námitka podjatosti se týká jen soudců senátu 6 A, kteří dle žalobce měli činit úkony také ve věci vedené pod sp. zn. .

Soudci senátu 6 A městského soudu se nepovažují v předmětné věci za podjaté. Žalobce odůvodnil námitku podjatosti výhradami k procesnímu postupu soudu a jeho rozhodovací činnosti. Ustanovení však výslovně uvádí, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Pro závěr o podjatosti soudců není dostačující obecné a subjektivní přesvědčení navrhovatele. Na základě obsahu vznesené námitky nelze žalobci přisvědčit, že by vůči němu byly uplatňovány jakékoli nestandardní postupy, které by nasvědčovaly porušení povinnosti nestranného a nezaujatého soudního řízení. Soudci jsou na základě y při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení jmenovaných soudců Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování o žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2009, č. j. 2355/09, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. října 2013

JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.

předsedkyně senátu