Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Af 70/2013 - 87

-87

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce:

STUDENT AGENCY, s.r.o., se sídlem Brno, náměstí Svobody 86/17, zastoupený

JUDr. Kateřinou Radostovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Břehová 208/8, proti

žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše

7, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne

14.6.2013, č.j. R64,65,67,68/2013/VZ-11075/2013/310/Pse,

t a k t o :

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 14.6.2013, č.j.

R64,65,67,68/2013/VZ-11075/2013/310/PSe, kterým bylo zrušeno předchozí

prvostupňové rozhodnutí žalovaného ze dne 25.2.2013, č.j. ÚOHS-

S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn, a věc vrácena Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže k novému projednání.

Z listin, které byly přiloženy k žalobě, a z vyjádření žalovaného vyplynulo, že

napadené rozhodnutí skutečně rušilo předchozí prvostupňové rozhodnutí a věc vracelo

do prvního stupně správního řízení; tam také správní řízení v době podání žaloby (ke

dni 8.8.2013) probíhalo a následně (dne 14.8.2013) v něm bylo vydáno nové

prvostupňové rozhodnutí ve věci. Skutečnost, že věc je nyní (po vydání napadeného

rozhodnutí) nadále projednávána, je ostatně mezi účastníky skutečností nespornou;

uvádí to jak žalobce v žalobě, tak žalovaný ve svém vyjádření.

Předtím, než se zdejší soud mohl zabývat otázkami důvodnosti žaloby

z uplatněných žalobních bodů ( , soudního řádu

správního, ve znění pozdějších předpisů – dále „“), musel vyřešit otázku

přípustnosti žaloby. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je nepřípustná podle § 68 písm.

pokračování - 2 -

e) , neboť je napadáno rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle

písm. a) To je důvodem odmítnutí žaloby.

Pro posouzení otázky přípustnosti podané žaloby (a pro dovození její

nepřípustnosti) je klíčovou skutečnost, že napadeným rozhodnutím bylo zrušeno

předchozí prvostupňové rozhodnutí a v důsledku jeho vydání nadále probíhá správní

řízení; toto správní řízení tedy napadeným rozhodnutím nebylo ukončeno. Jestliže tedy

žalovaný v rozkladovém řízení zrušil prvostupňové rozhodnutí, pak bez ohledu na

důvody (bez ohledu na jejich zákonnost a věcnou správnost) je důsledkem tohoto

rozhodnutí vrácení věci do stádia řízení v prvním stupni. To znamená, že v okamžiku,

kdy zdejší soud posuzuje přípustnost podané žaloby, je správní řízení, v němž bylo

napadené rozhodnutí vydáno, dosud neukončené. Za tohoto stavu není podstatný obsah

správního spisu, nejsou podstatné konkrétní důvody, o které žalovaný napadené

rozhodnutí opřel, ani okolnosti jeho rozhodování, podstatnými jsou výlučně

skutečnosti shora zmiňované, které znamenají, že věc se po vydání napadeného

rozhodnutí vrací do stádia řízení v prvním stupni, kde o ní má být (a už také bylo)

znovu rozhodováno – a tedy teprve hypoteticky do právní sféry žalobce autoritativně

zasahováno.

Zrušením prvostupňového rozhodnutí tedy věc před žalovaným neskončila.

Napadené rozhodnutí nic autoritativně nemění na veřejných subjektivních právech

žalobce – žádné právo ani povinnost mu nezakládá, nemění, neruší ani závazně

neurčuje, přestože je v jeho odůvodnění vysloven právní názor, který je pro správní

orgán prvního stupně závazný a z něhož bude muset v dalším průběhu vycházet.

Podle ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo

nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního

orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti

(dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí,

popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Toto

ustanovení tedy kodifikuje „rozhodnutí“, a tak i vymezuje, proti jakému úkonu

správního orgánu lze podat žalobu a vést o ní řízení podle a násl. Ty úkony,

které nenaplňují znaky „rozhodnutí“ ve smyslu , jsou podle

ze soudního přezkoumávání vyloučeny.

Ustanovení je v souladu s poměrně bohatou a ustálenou

prejudikaturou (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2006 ve věci

sp. zn. , www.nssoud.cz) nutno vykládat tak, že lze ve správním

soudnictví, v režimu a násl. , přezkoumávat taková rozhodnutí, jimiž je

negativně dotčena právní sféra žalobce. I za předpokladu, že by v daném případě byl

v rámci prvostupňového řízení bezezbytku respektován právní názor vyjádřený

v napadeném rozhodnutí (což by bezpochyby měl) a v jeho intencích bylo znovu

rozhodnuto, není právě napadené rozhodnutí tím správním aktem, který by konečným

způsobem zasahoval do hmotněprávní sféry žalobce. Tím je až nové rozhodnutí, které

ve věci samé musí být vydáno (a již také bylo) a které může být žalobcem napadeno

pokračování - 3 -

nejen opravným prostředkem v rámci správního řízení (rozkladem), nýbrž návazně na

to též žalobou (proti rozhodnutí o rozkladu, půjde-li o rozhodnutí konečné).

Za této situace je napadené rozhodnutí rozhodnutím žalovaného (to jistě ano),

avšak pouze po formální, nikoli po materiální stránce, neboť definitivním způsobem

neupravuje veřejná subjektivní práva účastníků řízení (nezakládá je ani neruší),

nikterak je nemění ani nedeklaruje; jde tedy ve smyslu systematiky o úkon

správního orgánu, který není rozhodnutím ( ) a žaloba proti němu je

dle nepřípustná. Oporou k právě uvedenému závěru je zdejšímu

soudu i rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, který za skutkově obdobné

situace dospěl k témuž závěru v rozsudku ze dne 16.6.2011 ve věci sp. zn. 2 As

38/2011 (www.nssoud.cz).

Za tohoto stavu se zdejší soud nemohl zabývat jednotlivými tvrzeními

obsaženými v žalobě, nezabýval se ani otázkou možných osob zúčastněných na řízení

a musel žalobu bez dalšího jako nepřípustnou podle

odmítnout.

O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta bezodkladně poté, co se zdejší

soud seznámil s jejím obsahem a s vyjádřením žalovaného, nepřistupoval zdejší soud

k výzvě k zaplacení soudního poplatku, který spolu se žalobou zaplacen nebyl (§ 6a

, o soudních poplatcích).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne

jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího

správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje

Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty

nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to

neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej

pokračování - 4 -

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 9.9.2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu