Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 52/2013 - 36

Pokračování - 37

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: T. N., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 963/3, Praha 7, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 7. 5. 2013, který byl Městským soudem v Praze (dále „městský soud“) postoupen Nejvyššímu správnímu soudu dne 29. 8. 2013, se navrhovatel domáhá určení lhůty k nařízení ústního jednání nebo rozhodnutí ve věci výše uvedené. Uvádí, že dne 3. 9. 2012 byla podána u městského soudu žaloba, žalovaný zaslal své vyjádření dne 16. 10. 2012, vč. správního spisu. Nahlédnutím do spisu dne 3. 5. 2013 navrhovatel zjistil, že od té doby nebyl a není ve spise činěn žádný úkon.

Navrhovatel se dovolává rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. Aprk 7/2007 - 68, ze dne 12. 11. 2007, v němž se mimo jiné uvádí, že „pokud pak ve věci nebylo nařízeno jednání (na němž navrhovatel trvá) ani po uplynutí více jak šesti měsíců od doby, kdy soud má k dispozici kompletní spisový materiál, nutno vyjít z toho, že dochází nadále k průtahům v řízení a že navrhovatelova stížnost na průtahy nebyla řádně vyřízena; návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle , o soudech a soudcích je tak důvodný.“ Navrhovatel s ohledem na uvedené má za to, že lhůta i v jeho věci již uplynula, a že návrh na určení lhůty je důvodný.

Předsedkyně senátu, která ve věci rozhoduje, v písemném vyjádření uvedla, že k datu 26. 8. 2013 předchází věci cca 40 věcí napadlých do dne podání žaloby navrhovatele, které jsou v pořadí nápadu zařazeny k vyřízení dříve.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem.

V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

Soud dle , , je rovněž však povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. O takovou věc se v případě navrhovatele nejedná.

Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu městského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí bezprostředně po jejím obdržení řádně zabýval a činil postupně v přiměřené době všechny nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout.

Městskému soudu je třeba vytknout, že návrh na určení lhůty nepostoupil ve lhůtě dle , o soudech a soudcích, tato skutečnost však není pro usuzování na průtahy v řízení relevantní. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se v dané věci neujedná o průtahy v řízení vyžadující určení lhůty.

Dovolává-li se navrhovatel výše označeného rozhodnutí zdejšího soudu, je třeba podotknout, že za průtahy lze považovat neodůvodněnou a nepřiměřenou nečinnost v řízení, přičemž právě neodůvodněnost a nepřiměřenost je nutno před vyslovením závěru o průtazích zkoumat v každém jednotlivém případě, a to individuálně, dle konkrétních skutkových okolností, tedy zejména i s přihlédnutím k celkové době řízení před soudem, resp. před soudy všech stupňů, které ve věci rozhodují, resp. rozhodovaly. V případě, na který navrhovatel odkazuje, byla žaloba u soudu podána v květnu 2005 a do 3. 10. 2007 nebylo ještě soudem rozhodnuto. Délka průtahů tak dosáhla více než 2 let. Nelze tedy vytrhávat z kontextu citace z rozhodnutí zcela nesrovnatelného skutkového stavu věci; argumentaci navrhovatele tedy nelze přisvědčit.

Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů neshledal ve věci průtahy, a proto návrh navrhovatele podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. září 2013

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu