Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 Ad 64/2011 - 76

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou

v právní věci žalobkyně A. Z., zastoupené JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem se

sídlem Moravská Ostrava, Sadová 553/8, proti žalovanému Ministerstvu práce a

sociálních věcí, se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, dříve Krajskému úřadu

Moravskoslezského kraje se sídlem Ostrava 2, 28. října 117), o žalobě proti rozhodnutí

žalovaného ze dne 25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011, sp. zn. SOC/28881/2011/Bry 701

S15, o dávce státní sociální podpory,

t a k t o:

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25.7.2011 č.j. MSK 110760/2011, sp. zn.

SOC/28881/2011/Bry 701 S15 s e z r u š u j e pro nezákonnost a vrací žalovanému

k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení k rukám právního

zástupce JUDr. Milana Ostřížka, advokáta se sídlem Sadová 553/8, Ostrava-Moravská

Ostrava částku 9.922,- Kč, a to ve lhůtě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Žalobkyně se žalobou ze dne 17.8.2011 domáhala zrušení shora označeného

rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V žalobě uvedla, že

obdržela na přelomu I. a II. dekády měsíce srpna napadené rozhodnutí žalovaného

pokračování - 2 - 38Ad 64/2011

Krajského úřadu pro Moravskoslezský kraj, odboru sociálních věcí, sp. zn.

SOC/28881/20111Bry 701 S15, čj. MSK 110760/2011 ze dne 25.7.2011, kterým bylo

změněno rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Ostravě, referát SSP,

kontaktní pracoviště Orlová tak, že povinnost žalobkyně vrátit přeplatek dávky státní

podpory - rodičovského příspěvku ve výši Kč 53.200,- se stanovuje do dne 20. července

2011.

Uvedla, že proti označenému rozhodnutí podává žalobu z následujících důvodů:

1) Napadené rozhodnutí vykazuje několik formálních i věcných závad, stejně tak jako

zcela tendenční výklad předpisu, který navíc žalobkyně nemohla znát, když

s vyplňováním předepsaných tiskopisů jí bylo pomáháno odbornou pracovnicí -

referentkou Úřadu práce ČR - krajská pobočka v Ostravě, referát SSP na kontaktním

pracovišti v Orlové, která byla o rodinné situaci žalobkyně úplně a beze zbytku

seznámena, což vylučuje nejen uplatnění "objektivní odpovědnosti", ale zakládá

domněnku vědomého poškozování žadatelů ze strany správního orgánu, který o dávce

rozhoduje.

2) Napadené rozhodnutí je nutno považovat za nulitní, protože stanovuje povinnost ve

lhůtě "do dne 20. července 2011", když v této době – tedy k 20. červenci 2011 nebylo

ani vydáno a ani účastníkovi v tomto případě žalobkyni a povinné doručeno. Ze záhlaví

napadeného rozhodnutí je zřejmé, že bylo vyhotoveno po datu 25.7.2011, tedy po době

stanovené povinnosti a doručeno žalobkyni bylo až v průběhu měsíce srpna 2011, což

zakládá nemožnou povinnost.

3) Napadené rozhodnutí neobsahuje informaci o možném opravném prostředku - tedy

o možnosti požádat soud o přezkum dotčeného správního rozhodnutí. Informaci o tom,

že proti rozhodnutí nelze podat odvolání dle ust.

v platném znění, je informací neúplnou.

4) Správní orgán se nezabývá tím, co žalobkyně napadala v odvolání, tj. že formuláře

byly vyplňovány žadatelkou za odborné pomoci odborné referentky Úřadu práce ČR,

krajská pobočka Ostrava, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová z informací

žadatelky. Touto věcnou námitkou se odvolací orgán vůbec nevypořádal a navíc vůbec

nezhodnotil a nevzal v úvahu skutečnost, že žalobkyně má trvalé bydliště v ČR, stejně

tak jako její děti. Skutečnost, že se žalobkyně evidenčně zdržuje na území SR, není pro

rozhodování rozhodující.

Dále žalobkyně uvedla, že má za to, že právní úprava, kterou správní orgány

citují pro rozhodnutí o stanovení povinnosti vrátit dávku státní podpory - rodičovského

příspěvku s tím, že ČR není příslušná k výplatě rodinných dávek, je právě zaměřena

obráceně a výklad žalovaného orgánu není správný, když navíc nikdo nikdy

nezpochybnil trvalé bydliště žalobkyně v ČR a její vztah k ČR. Dle jejího názoru postup

napadených orgánů navíc zakládá asociálním přístupem prohlubování ekonomické

zvůle orgánů státní správy, které mají za následek zvyšování chudoby mladých rodin

s dětmi.

pokračování - 3 - 38Ad 64/2011

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 8.11.2011 uvedl, že nesouhlasí

s námitkami žalobkyně vyjádřenými v žalobě. Uvedl, že má za to, že jeho rozhodnutí

netrpí věcnými ani formálními vadami, a že bylo vydáno v souladu s právními předpisy,

jež na posuzovaný případ dopadají.

K tvrzení žalobkyně ohledně nesprávného výkladu právních předpisů uvedl, že

s účinností od 1.5.2010 vstoupila v platnost nová koordinační pravidla (nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, Nařízení Evropského parlamentu

a Rady (ES) č. 987/2009), která nahradila dosavadní koordinační úpravu v oblasti

sociálního zabezpečení, zejména pak pokud se jedná o vymezení kritérií pro určení

bydliště, když bydlištěm se dle úpravy platné k 1.5.2010 napříště rozumí obvyklé

bydliště osoby, kde se soustředí její zájmy. Ve vztahu ke změně právní úpravy

k 1.5.2010 tak bylo nutno posoudit nárok žalobkyně na dávku SSP, kdy v této souvislosti

byla žalobkyně vyzvána k vyplnění příslušného formuláře, tj. formuláře označeného:

“Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci

EU“. Tento formulář žalobkyně vyplnila a svým podpisem stvrdila správnost těchto

údajů, a to dne 19.1.2011, kdy zároveň v tomto formuláři uvedla, že údaje o společně

posuzovaných osobách uvedené v částech A a B formuláře jsou platné ke dni

24.7.2008. S ohledem na údaje uvedené v příslušném formuláři, kdy žalobkyně uvedla

jako adresu bydliště SR (dle poznámky č. 3 v příslušném formuláři se bydlištěm rozumí

obvyklé bydliště osoby, kde se soustředí její zájmy) kdy současně i místem výkonu

výdělečné činnosti společně posuzované osoby (Z. J.) je stát EU odlišný od ČR,

konkrétně zde Slovenská republika, nelze na ČR pohlížet jako stát primárně příslušný k

výplatě rodinných dávek, a nelze na něj dle platných koordinačních předpisů pohlížet ani

jako na stát sekundárně příslušný.

Žalovaný správní orgán dovozoval, že v průběhu řízení bylo jednoznačně

prokázáno, že žalobkyně společně se svou rodinou jako společně posuzovanými

osobami nemá na území ČR bydliště ve smyslu čl. 11 nařízení č. 987/2009, a že

u žalobkyně není dle nové koordinační úpravy relevantní, že je se společně

posuzovanými osobami hlášena k trvalému pobytu v ČR, kdy bydliště jako kritérium pro

určení sekundární příslušnosti státu k rodinným dávkám, je dle nové koordinační úpravy

pojmem obsahově odlišným od pojmu trvalý pobyt osoby, tj. nejedná se napříště

o ekvivalent trvalého pobytu, jak k tomu bylo přistupováno podle předchozí koordinační

úpravy. Uvedl, že s účinností nové koordinační úpravy k 1.5.2010 tak žalobkyni

nevzniká nárok na rodinnou dávku (v podmínkách ČR dávky státní sociální podpory –

rodičovský příspěvek). U žalobkyně a jejích rodinných příslušníků došlo ke změně

bydliště, ve smyslu střediska zájmů jak ho zavádí nová koordinační úprava, již před

účinností nové koordinační úpravy (žalobkyně bydliště ve formuláři deklarovala již k datu

24.7.2008), nicméně až s novou koordinační úpravou bylo možno usoudit na zánik

nároku na dávku, resp. na to, že s účinností nové koordinační úpravy nárok na dávku již

nevzniká, když nejsou splněny podmínky nároku na dávku. S ohledem na uvedené je

žalobkyně povinna vyplacenou dávku, na kterou jí nevznikl nárok dle § 62 odst. 1 vrátit.

Dlužná částka ve výši 53.200,- Kč představuje součet částek, které byly žalobkyni

vyplaceny od účinnosti nové koordinační úpravy.

pokračování - 4 - 38Ad 64/2011

K námitce žalobkyně uvedené v žalobě , že žalovaný nezpochybnil trvalé bydliště

žalobkyně v ČR, žalovaný sdělil, že nebylo toto nutno zpochybňovat, když trvalý pobyt

sám o sobě, jak již bylo řečeno, nemá vliv na posouzení příslušnosti státu k rodinným

dávkám a sám o sobě nezakládá nárok na rodinnou dávku podle národního právního

předpisu.

K námitce žalobkyně, týkající se nulity napadeného rozhodnutí se vyjádřil tak, že

rozhodnutí správního orgánu I. stupně stanovící povinnost žalobkyně vrátit přeplatek na

dávce státní sociální podpory bylo vydáno dne 19. 5. 2011 a doručeno žalobkyni dne 30.

5. 2011, kdy splnění povinnosti bylo žalobkyni uloženo do 20. 7. 2011. Dle § 71 odst. 2

zákona o státní sociální podpoře nemá odvolání odkladný účinek, žalobkyně tak byla

povinna splnit povinnost uloženou rozhodnutím správního orgánu I. stupně ve lhůtě

stanovené v rozhodnutí napadeném odvoláním, a to bez ohledu probíhající odvolací

řízení.

Vydání rozhodnutí, resp. doručení rozhodnutí žalované po lhůtě splatnosti

přeplatku na dávce státní sociální podpory, kdy se nemění ani výše přeplatku a ani lhůta

splatnosti, tak nemá vliv na případnou nulitu rozhodnutí tak jak ji definuje § 77 zákona

č. , .

K námitce žalobce ohledně absence poučení o možnosti podat žalobu ve

správním soudnictví uvedl, že , (dále též jen „správní

řád“) v § 68 odst. 5 ukládá správnímu orgánu v poučení rozhodnutí uvést, zda je možné

proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato

lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje, a u kterého správního orgánu se

odvolání podává. Žalovaný tak splnil svou zákonnou poučovací povinnost tím, že

žalobkyni v napadeném rozhodnutí poučil o nemožnosti napadnout jeho rozhodnutí

odvoláním. Pokud by žalovaný ve svém rozhodnutí žalobkyni poučil o možnosti podat

žalobu ve správním soudnictví, šel by „iniciativně“ nad rámec zákonné právní úpravy.

Žaloba ve správním soudnictví není řádným ani mimořádným opravným prostředkem

v řízení dle , .

K námitce žalobkyně ohledně vyloučení její objektivní odpovědnosti v souvislosti

s vyplňováním předepsaných tiskopisů a k námitce týkající se vědomého poškozování

žadatelů ze strany správního orgánu rozhodujícího o dávce uvedl, že nelze souhlasit

s námitkou žalobkyně, že vyplňování příslušných tiskopisů prostřednictvím pracovnice

správního orgánu I. stupně vylučuje objektivní odpovědnost žalobkyně ve smyslu

odpovědnosti za správnost a úplnost údajů zde uvedených. Žalobkyně vyplňovala

předložený tiskopis za součinnosti pracovnice správního orgánu, která byla

obeznámena se situací žalobkyně. Skutečnost, že příslušný tiskopis byl vyplňován za

účasti odborné pracovnice prvostupňového správního orgánu obeznámené se situací

žalobkyně, svědčí o tom, že příslušné tiskopisy byly vyplněny žalobkyni věcně správně a

především pravdivě, kdy žalobkyně rovněž svým podpisem na příslušném formuláři

stvrdila správnost zde uvedených údajů. K vyslovené domněnce vědomého

poškozování žadatelů ze strany správního orgánu, žalovaný uvedl, že žalobkyně nemá

pro tato tvrzení ve vztahu k její osobě žádný podklad, resp. důkaz podporující tyto

domněnky. Námitky žalobkyně v tomto směru považoval za účelové, za situace, kdy

pokračování - 5 - 38Ad 64/2011

u žalobkyně absentují jiné argumenty, jimiž by podpořila žalobu proti rozhodnutí

žalovaného.

Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně byla řádně poučena, a to ve výzvě ze dne

11.1.2011, že dochází ke změně koordinačních předpisů, kdy kompetentní k výplatě

dávek je stát, ve kterém má rodina centrum veškerých zájmů. K tvrzení žalobkyně, že se

správní orgán nevypořádal s námitkami žalobkyně v podaném odvolání, tedy že

žalobkyně vyplňovala formuláře za odborné pomoci pracovníka správního orgánu

I. stupně Odvolání do rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky

v Ostravě, referátu SSP, kontaktní pracoviště Orlová, ze dne 19.5.2011,

č.j.: 5412/9KAD/7, č. sp.: 504/6/KAD, bylo žalobkyní podáno dne 13.6.2011, uvedl, že

v podaném odvolání se uvádí toliko to, že se žalobkyně odvolává, kdy nesouhlasí

s rozhodnutím správního orgánu I. stupně a zároveň žádá o „měsíční odklad výkonu

rozhodnutí“. Pokud žalobkyně namítá, že se žalovaný nevypořádal s námitkami

žalobkyně, nelze s tímto souhlasit, kdy v odvolání nebyly uvedeny žádné dílčí námitky,

ke kterým by bylo nutné se dále v napadeném rozhodnutí vyjadřovat.

Pokud jde o vyjádření žalobkyně označené jako: „Vyjádření se o zahájení řízení

a přeplatku za období 5/2010 – 11/2010 ve výši 53.200,- Kč“, toto vyjádření toliko

reaguje na oznámení o zahájení řízení o přeplatku. Žalovaný trval na tom, že z obsahu

vyjádření se nepodává, že by žalovaná vznášela námitku ohledně vyplňování formuláře

za odborné pomoci pracovníka prvostupňového správního orgánu, nebyl tak důvod se

k námitce žalobkyně uvedeného obsahu vyjadřovat.

Dle žalovaného z vyjádření žalobkyně rovněž nevyplývají skutečnosti, které by

podpořily tvrzení žalobkyně zde uvedené, totiž že „soustředění zájmů rodiny byla více

Česká republika jako Slovensko“ (trvalý pobyt žalobkyně na Slovensku až od 28.2.2011

není pro rozhodování relevantní, a to s ohledem na pojetí bydliště posuzovaných osob

jak ho přináší koordinační úprava účinná od 1.5.2010, viz. výše).

Žalovaný uvedl, že jeho rozhodnutí splňuje náležitosti rozhodnutí dle § 68 odst. 3

a nelze mu vytýkat nevypořádání námitek, které nadto z odvolání žalobkyně

ani nevyplývají, je zcela v souladu s hmotným i procesním právem, a že odvolací řízení

i řízení na prvním stupni netrpí vadami, pro které by bylo nutné rozhodnutí vydaná

v těchto řízeních rušit. Navrhoval, aby Krajský soud v Ostravě dle ustanovení § 78 odst.

7 , , žalobu jako nedůvodnou zamítl.

II.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalovaného ze dne

25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011, jakož i obsahem připojeného správního spisu

žalovaného. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ustanovení § 65

a násl. , jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl

dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. § 75 soudního řádu

správního).

Provedeným dokazováním soud zjistil, že:

pokračování - 6 - 38Ad 64/2011

- Úřad práce České republiky-Krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní

pracoviště Orlová rozhodl dne 19.5.2011 o povinnosti vrátit přeplatek dávky státní

sociální podpory-rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč takto: Z. A.,X, vrátit 53.200,-

Kč. Účastníci řízení: Z. A., X, . V odůvodnění uvedl, že vzhledem k tomu, že s účinností

od 1.5.2010 vstoupilo v platnost nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/

883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, dávka státní sociální podpory

rodičovský příspěvek byla přiznána a vyplácena neprávem, a to ode dne 1.5.2010 do

30.11.2010 ve výši 53.200,- Kč. Vznikl tudíž na této dávce přeplatek a žalobkyně je

povinna uvedenou částku vrátit. Zákonnou povinnost nesplnila z těchto důvodů: dne

19.1.2011 byly na Úřad práce v Karviné, kontaktní místo Orlová doloženy „Doplňující

údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU“,

v kterých je uvedeno, že rodina má centrum veškerých zájmů na Slovensku. Způsob

úhrady přeplatku je uveden v příloze tohoto rozhodnutí. Rozhodnuto bylo z moci úřední.

- Proti tomuto rozhodnutí podala jmenovaná odvolání, ve kterém nesouhlasí s vrácením

přeplatku. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí vyhodnotil

odvolání jako přípustné a včasné.

- Žalovaný rozhodnutím ze dne 25.7.2011, č.j. MSK 110760/2011 změnil rozhodnutí

Úřadu práce ČR-krajské pobočky v Ostravě, referátu SSP, kontaktního pracoviště

Orlová ze dne 19.5.2011 č.j. 5412/9/KAD/7, o povinnosti vrátit přeplatek dávky státní

sociální podpory rodičovský příspěvek ve výši Kč 53.200,- tak, že nově zní: "Úřad práce

České republiky - krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová,

příslušný k rozhodování podle ust. a , o státní sociální

podpoře, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl dne 19.5.2011 podle ust. § 62 zákona

č. , o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení

s Nařízením EP a Rady č. 883/2004 ES, účinném od 1. května 2010, čI. 7 a 11 odst. 3

písm. e), o povinnosti paní A. Z., nar. X, bytem U. 44, 018 01 P. B., S. vrátit přeplatek

dávky státní podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- slovy

padesáttřitisícedvěstěkorun, do dne 20. července 2011“.

V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že rozhodnutím Úřadu práce České

republiky - krajské pobočky v Ostravě, referátu SSP, kontaktního pracoviště Orlová, byla

paní A. Z. stanovena povinnost vrátit přeplatek dávky státní sociální podpory rodičovský

příspěvek ve výši Kč 53.200,- Kč, neboť "dávka byla přiznána a vyplácena neprávem a

to ode dne 1. května 2010 do 30. listopadu 2010. Vznikl tudíž na této dávce přeplatek",

který je povinna vrátit.

Ke vzniku přeplatku došlo nesplněním zákonné (oznamovací) povinnosti. Dne

19. ledna 2010 bylo z doloženého formuláře Doplňující údaje o společně posuzovaných

osobách pro účely vyplácení dávek v rámci EU zjištěno, že rodina příjemce dávky má

centrum veškerých zájmu na Slovensku.

Poukázal na to, že ve smyslu ustanovení § 62 odstavce 1 zákona o státní

sociální podpoře, jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom

splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič povinen vrátit orgánu státní

sociální podpory vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

pokračování - 7 - 38Ad 64/2011

Uvedl, že k 1. květnu 2010 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu

a Rady č. 987/2009 ES, jako prováděcí Nařízení Evropského parlamentu a Rady

č. 883/2004 ES. Tato změna sebou přinesla mj. nutnost nového posouzení nároku na

dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek, a to zejména ve vztahu k institutu

bydliště. Jde o nadnárodní právní proces, který ovlivňuje národní právní řád příslušné

členské země. Smyslem nařízení je koordinace národních systému sociálního

zabezpečení, zejména odstranění pozitivní nebo negativní diskriminace při provádění

sociálního zabezpečení. To je např. v situaci, kdy osoba vykonává výdělečnou

činnost v jiném členském státě, než ve kterém má bydliště (a přitom není známa jiná

okolnost mající vliv na příslušnost právních předpisu) pak platí, že rodinné dávky jsou

poskytovány primárně státem výkonu výdělečné činnosti a stát, v němž má osoba

bydliště je státem tzv. sekundárním a poskytuje dávky pouze tehdy, když

primární stát předmětnou dávku neposkytuje, případně poskytuje dávku v nižší výměře

nebo po kratší dobu. Naopak v případě, kdy výkon výdělečné činnosti je realizován ve

shodném státě, ve kterém má osoba bydliště, pak je dávka poskytována tímto

primárním státem.

Konstatoval, že předmětné nařízení zejména prolomuje podmínku trvalého

pobytu a upravuje další skutečnosti a instituty, které ovlivňují poskytování dávek

v situaci, kdy se v řízení či v podmínkách vyskytuje "cizí prvek", což je například situace,

kdy o dávku žádá osoba bez trvalého pobytu na území členského státu, vykonává

výdělečnou činnost v jiném členském státě než ve kterém má bydliště apod.

Dále uvedl, že ze spisové dokumentace předložené Krajskému úřadu

Moravskoslezského kraje, odboru sociálních věcí, vyplývá, že A. Z., roz. G., byla na

základě žádosti ze dne 3. listopadu 2009 přiznána dávka státní sociální podpory,

rodičovský příspěvek, z důvodu péče o nezl. V.Z., nar. X (která se stala nejmladším

dítětem v rodině v měsíci říjnu 2009), a to od měsíce října 2009. Dávka státní sociální

podpory - rodičovský příspěvek byla oprávněné osobě vyplácena, a to tak, že naposledy

byla dávka vyplacena v prosinci 2010, a to za předcházející měsíc, tj. listopad 2010. Pro

účely rodičovského příspěvku, ve smyslu ustanovení § 7 zákona o státní sociální

podpoře, tvoří okruh společně posuzovaných osob paní A. Z., nezl. V. Z., pan J. Z., nar.

X, nezl. L. Z., nar. X. Dne 9. října 2007 byla úřadu práce doložena pracovní smlouva

pana J. Z., uzavřená mezi Hayes Lemmerz Autokola, a. s., se sídlem v Ostravě

Kunčicích, a jmenovaným, a to ode dne 1. června 2007 na dobu určitou, do dne 31.

května 2008.

Písemností ze dne 11. ledna 2011 byla paní A. Z. vyzvána, aby pro osvědčení

rozhodných skutečností doložila pracovní smlouvu manžela a vyplněný tiskopis

Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci

EU. Dne 19. ledna 2011 byl orgánu státní sociální podpory doložen vyplněný tiskopis

Doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely vyplácení dávek v rámci

EU, kde v části A. paní A. Z. uvedla jako adresu bydliště: U. 453, 01801 P. B., S. r.,

kolonky "Výdělečná činnost",

"Dávky v nezaměstnanosti“ a Důchoď proškrtla, v kolonce "Rodinné dávky" uvedla: ČR,

pokračování - 8 - 38Ad 64/2011

v kolonce "Zdravotní pojištění“ uvedla: RBP. K ostatním společně posuzovaným

osobám v části B. bylo uvedeno následující: u osoby L. Z. - adresa bydliště: nevyplněna

(tzn. stejná jako u osoby v části A.), kolonky „Výdělečná činnost", „Dávky v

nezaměstnanosti", „Důchod", „Rodinné dávky" proškrtnuty, v kolonce "Zdravotní pojištění

uvedeno: RBP; u osoby V. Z. - adresa bydliště: nevyplněna (tzn. stejná jako u osoby v

části A.), kolonky „Výdělečná činnost", „Dávky v nezaměstnanosti“, „Důchod", „Rodinné

dávky" proškrtnuty, v kolonce „Zdravotní pojištění uvedeno: RBP; u osoby J. Z. - adresa

bydliště: nevyplněna (tzn.

stejná jako u osoby v části A.), v kolonce „Výdělečná činnost" uvedeno: SR, kolonky

„Dávky v nezaměstnanosti", „Důchod", „Rodinné dávky" proškrtnuty, v kolonce

"Zdravotní pojištění“ uvedeno: SR. V části C. žadatelka uvedla, že údaje o společně

posuzovaných osobách uvedené v částech A a B jsou platné ke dni 24. červenci 2008.

Dále byla dne 19. ledna 2011 doložena pracovná zmluva pana J. Z., uzavřená

mezi NIKA, spol. s. r. o., Považská Bystrica, a jmenovaným, a to ode dne 24. července

2008 na dobu neurčitou, do dne 31. prosince 2008 a další pracovná zmluva uzavřená

oběmi stranami ode dne 1. ledna 2009, na dobu neurčitou. Místo výkonu práce bylo

uvedeno - NIKA, spol. s. r. o., Považská Bystrica (tj. Slovensko).

Dne 10. února 2011 obdržel Úřad práce v Karviné vyplněný formulář E411

(tj. tiskopis, kterým se v prostoru Evropské unie prokazují rozhodné skutečnosti pro

rozhodování o nároku na rodinné dávky a jejich výplatu) ze dne 2. února 2011, ve

kterém Úrad práce, soc. vecí a rodiny Považská Bystrica, k rodinným dávkám pana J.

Z. uvádí, že v době od 24. července 2008 do dne 2. února 2011 „rodičia nepožiadali o

žiadnu sociálnu dávku - príspevok při narodení dieťata, prídavok na dieťa, rodičovský

príspevok", a dále k osobám L. Z. a V. Z. - prídavok na dieťa 0,--, k osobám A. Z. a J.

Z. - rodičovský príspevok 0,--.

Dne 14. března 2011 bylo doloženo Potvrdenie o pobyte osob L. Z. a V. Z., ze

dne 28. února 2011, dle kterého obě jmenované nezl. jsou přihlášeny k trvalému pobytu

na adrese U. 444, P. B., S.; potvrzení vydala obec U. - ohlašovna.

Dne 6. dubna 2011 bylo na žádost paní A. Z., orgánem státní sociální podpory

vydáno potvrzení, že jmenovaná nepobírala na území České republiky rodinnou dávku

přídavek na dítě na opr. osobu L. Z. a opr. osobu V. Z.

Správní orgán uvedl, že z podkladů, jenž referát státní sociální podpory

soustředil, vyplynulo, že rodina má centrum veškerých zájmů na Slovensku, a že Česká

republika, s odkazem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ES,

o koordinaci systémů soc. zabezpečení, účinné od 1. května 2011, není příslušná

k výplatě rodinných dávek, ani k poskytnutí doplatku. Úřad práce České republiky -

krajská pobočka v Ostravě, referát SSP, kontaktní pracoviště Orlová, proto, ve smyslu

ust. , písemností ze dne 2. května 2011 (oznámeno dne

9. května 2011) zahájil správní řízení ve věci přeplatku na rodičovském příspěvku, když

byl na dávce zjištěn přeplatek ve výši Kč 53.200,- Kč, a to za období od 1. května 2010

do 30. listopadu 2010 a odejmutí dávky ode dne 1. prosince 2010, když nárok na dávku

pokračování - 9 - 38Ad 64/2011

zanikl dne 1. května 2010. Současně paní A. Z., ve smyslu ust. ,

vyzval k vyjádření se k podkladům, příp. návrhům na doplnění spisu.

Dne 20. května 2011 obdržel orgán státní sociální podpory písemnost nazvanou

"Vyjádření se o zahájení řízení a přeplatku za období 5/2010-11/2010 ve výši 53.200,-

Kč", ve kterém paní A. Z. mj. uvádí, že "vyplnila žádost o rodičovský příspěvek na dceru

V., který byl špatně vypsaný. Mateřská navazovala na

tu další, takže jsme zaškrtli, že platí předchozí, jenže manžel mezi tím změnil

zaměstnavatele." Nové skutečnosti, jenž by na stanovení nároku na dávku nebo její

výši, resp. i vyčíslení přeplatku, měly vliv, doloženy nebyly.

Na základě soustředěných podkladů orgán státní sociální podpory vydal

rozhodnutí ve věci povinnosti paní A. Z. vrátit přeplatek dávky státní podpory

rodičovský příspěvek ve výši Kč 53.200,-- a odejmutí dávky ode dne 1. prosince 2010.

Paní A. Z. se odvolala vůči rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek na dávce.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor sociálních věcí posoudil

skutečnosti, které vedly k tomu, že paní A. Z. byla stanovena povinnost vrátit přeplatek

dávky státní podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč, a odvolání jmenované

proti tomu rozhodnutí i v rozsahu námitek. Zdůraznil, že k 1. květnu 2010 vstoupilo v

účinnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009 ES, jako prováděcí

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ES a tato změna sebou přinesla

mj. nutnost nového posouzení nároku na dávku státní sociální podpory rodičovský

příspěvek. Uvedl, že s ohledem na ustanovení čI. 91 Nařízení Evropského parlamentu

a Rady 883/2004 a čI. 97 nařízení č. 987/2009 je třeba nárok na dávky v souvislosti s

těmito změnami posoudit nově pro období od účinnosti nového nařízení, neboť nové

nařízení pro občany EU ruší předchozí nařízení pro období nároku od 1. května 2010.

Prvky pro určení bydliště, které je důležité při aplikaci pravidel přednosti při

překrývání nároků na rodinné dávky, uvádí článek 11 Nařízení Evropského

Parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009. Základním kritériem je střed zájmu, který se

posuzuje na základě dostupných a významných informací o skutečnostech, jako jsou

podle okolností délka a nepřetržitost přítomnosti na území členského státu a osobní

situace osoby (např. místo všech vykonávaných činností, pracovní aktivity a jejich

stabilita; rodinná situace osoby a její rodinné vazby, bydlení a jeho stabilita).

Dále konstatoval, že z podkladů soustředěných ve spisové dokumentaci vyplývá,

že paní A. Z., vč. osob, jenž tvoří okruh osob společně posuzovaných pro účely

rodinných dávek, tj. nezl. L. Z., nezl. V. Z., pan J. Z., mají bydliště na Slovensku, kde

mají i trvalý pobyt (hlášení k trvalému pobytu má však jen charakter evidenční, a nekryje

se vždy s "bydlištěm", i když tomu tak, jako v tomto případě, být může). Pan J. Z. na

Slovensku vykonává výdělečnou činnost. Údaje platí ode dne 24. července 2008, z

čehož vyplývá, že soustředění zájmů rodiny (středisko zájmů) je na Slovensku.

Kompetentní stát k výplatě rodinných dávek od 1. května 2010 je Slovensko. Z hlediska

pokračování - 10 - 38Ad 64/2011

koordinace sociálního zabezpečení v rámci EU právních předpisů není Česká republika

ani v postavení sekundárního státu. Jelikož dávka byla Českou republikou neoprávněně

vyplácena ode dne od 1. května 2010 do 30. listopadu 2010, a to ve výši 7 x 7.600,- Kč,

vznikl na ni přeplatek v celkové výši Kč 53.200,- Kč, jenž je povinna paní A. Z. vrátit.

K námitce nesouhlasu s vrácením přeplatku žalovaný uvedl, že paní A. Z.

nesplnila, jak dáno ust. § 61 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, svou ohlašovací

povinnost, když orgánu vyplácejícímu rodinné dávky neoznámila změny v rozhodných

skutečnostech (zejm. výkon výdělečné činnosti manžela), a to v zákonné lhůtě osmi

dnů. Přitom žadatel o dávku při podání žádosti vždy stvrzuje svým podpisem, že

veškeré údaje uvedené v žádosti jsou pravdivé a že si je vědom(a) případných

následků, které by pro něj z nepravdivě uvedených údajů vyplývaly a dále, že si je

vědom(a) povinnosti písemně ohlásit příslušnému úřadu/ který o dávce rozhoduje/ do

osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši

nebo výplatu. O svých povinnostech tak byla žadatelka poučena např. v žádosti ze dne

3. listopadu 2009, kdy svým podpisem zároveň potvrdila správnost a úplnost údajů v

žádosti uvedených. Obdobně je poučena o svých povinnostech v každém oznámení o

přiznání dávky (např. v oznámení ze dne 3. listopadu 2009, kde se výslovně uvádí:

"Jestliže neohlášením rozhodných skutečností nebo jejich ohlášením po stanovené lhůtě

8 dnu dojde k tomu, že Vám byla přiznaná dávka vyplacena neoprávněně nebo

přeplacena, jste povinen(a) vzniklý přeplatek vrátit"). V případě rodičovského příspěvku

se však nezkoumá zavinění žadatele, jedná se o tzv. objektivní odpovědnost: pokud ale

podmínky nároku na tuto dávku splněny nebyly, je rodič povinen vyplacené částky

rodičovského příspěvku, které mu nenáležely, vrátit. Přeplatek se vrací orgánu, který

dávku vyplácí (naposledy vyplácel). Je zcela v kompetenci prvoinstančního správního

orgánu, jaké podmínky pro uhrazení přeplatku stanoví. Je možno dohodnout splátkový

kalendář.

Závěrem žalovaný uvedl, že důvod, který vedl odvolací správní orgán ke změně

napadeného rozhodnutí je skutečnost, že výrok prvoinstančního správního orgánu

neobsahoval příslušné ustanovení právního předpisu, a to Nařízení EP a Rady

č. 883/2004, tj. právního předpisu na základě jehož byl posouzen nárok na dávku od

1. května 2010 a bylo rozhodnuto, že dávka nenáleží a vznikl tak přeplatek. Tím došlo

k nedodržení ust. , dle kterého výrok rozhodnutí musí být

přesný a určitý a obsahovat ustanovení všech právních předpisu, na základě kterých

bylo rozhodováno. Uvedené procesní pochybení však nemá vliv na skutečnost, že ke

vzniku přeplatku, jenž je příjemce dávky povinen vrátit, došlo.

III.

Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo

povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva

nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje

o procesních otázkách ( , ).

pokračování - 11 - 38Ad 64/2011

Náležitosti rozhodnutí jsou uvedeny v , dle kterého rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků.

Podle rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci

nebo pozdějším dnem, který je v jeho výrokové části uveden. Rozhodnutí je předběžně

vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek.

Podle odst. 2 téhož ustanovení rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je

vykonatelné, je-li v právní moci, a jestliže uplynula lhůta ke splnění povinnosti.

Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání

nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím.

Je-li žaloba důvodná, soud dle , soudního

řádu správního zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Pro

nezákonnost zruší soud napadené rozhodnutí i tehdy, zjistí-li, že správní orgán překročil

zákonem stanovené meze správního uvážení nebo jej zneužil.

IV.

Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyni byla na základě žádosti ze dne

3.11.209 přiznána dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek z důvodu péče

o nezl. V. Z., nar. X, od měsíce října 2009. Naposledy byla dávka vyplacena v prosinci

2010, za listopad 2010. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky-krajské pobočky

v Ostravě, referátu SSP, kontaktní pracoviště Orlová ze dne 19.5.2011 byla žalobkyni

odejmuta dávka státní sociální podpory- rodičovský příspěvek ode dne 1.12.2010.

Rozhodnutím Úřadu práce ČR- krajské pobočka v Ostravě, referátu SSP, kontaktní

pracoviště Orlová bylo rozhodnuto dne 19.5.2011 o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek

dávky státní sociální podpory-rodičovský příspěvek ve výši 53.200,- Kč to 20.7.2011.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Rozhodnutí ze dne 25.7.2011 bylo

změněno a to tak, že výroku rozhodnutí byla doplněna příslušná ustanovení právních

předpisů, zároveň bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně vrátit přeplatek dávky státní

podpory rodičovský příspěvek ve výši 53.200,-Kč.

Krajský soud se neztotožňuje s názorem žalovaného, že rozhodnutí žalovaného

je zcela v souladu s hmotným i procesním právem, a že odvolací řízení i řízení na

prvním stupni netrpí vadami, pro které by bylo nutné rozhodnutí vydaná v těchto

řízeních zrušit.

Naopak výrok rozhodnutí Úřadu práce ČR-krajská pobočka v Ostravě, referát

SSP, kontaktní pracoviště Orlová ze dne 19.5.2011 ve znění: Z. A., X,vrátit 53.200,- Kč.

Účastníci řízení Z. A., X, O. 938, L., je v rozporu s ustanovením § 68 odst.1 správního

řádu. Z tohoto znění výroku není patrno, že jmenovaná je povinna vrátit uvedenou

částku a není ani patrno v jaké lhůtě má požadovanou částku uhradit. Pouze ze záhlaví

rozhodnutí lze zjistit, že se jedná o rozhodování ve věci vrácení přeplatku dávky státní

sociální podpory-rodičovského příspěvku.

pokračování - 12 - 38Ad 64/2011

Pokud se jedná o rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne

25.7.2011 , kterým změnil výrok rozhodnutí správního orgánu prvého stupně, pak

správní orgán pominul skutečnost, že rozhodoval 25.7.2011, když lhůtu k plnění stanovil

do 20.července 2011. Tato skutečnost pak způsobuje nezákonnost rozhodnutí.

Nezákonnost rozhodnutí spatřuje soud ve vnitřní rozpornosti rozhodnutí, když

rozhodnutí žalovaného zavazuje žalobkyni k zaplacení požadované částky nejpozději do

20. července 2011, ač rozhodnutí bylo vydáno až dne 25.7.2011. Rozhodnutí ukládající

povinnost k plnění je vykonatelné, je-li v právní moci a jestliže uplynula lhůta ke splnění

povinnosti. O povinnosti žalobkyně uhradit žalovaným požadovanou částku může být

rozhodnuto v přiměřené lhůtě následující po dni vydání rozhodnutí, nikoliv dříve, než

o její povinnosti bylo rozhodnuto vykonatelným rozhodnutím.

Vzhledem k výše uvedenému se pak již krajský soud nezabýval dalšími námitkami žalobkyně, jak je uvedla v žalobě ze dne 17.8.2011.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení

věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu

nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci

úspěch neměl. Náhrada nákladů právního zastoupení advokáta se ve správním

soudnictví řídí Odměna advokáta byla stanovena za dva

úkony právní služby po 2.100,- Kč (, vyhl.č. ), tj. 4.200,-

Kč, 1x odměna 3.100,- Kč a 3x náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 téže

vyhlášky po 300,- Kč, tj. 900,- Kč, tj. 8.200,- Kč.

Protože advokát doložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen DPH),

podle se zvyšuje odměna o částku odpovídající DPH, kterou je

advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů podle

, o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

K přiznané odměně tedy náleží 21% z částky 8.200,- Kč, tj. 1.722,- Kč,- Kč, celkem

tedy náleží 9.922,- Kč.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší

správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li

poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže

následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti

pokračování - 13 - 38Ad 64/2011

němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj

o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,

má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,

vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro

výkon advokacie.

V Ostravě dne 17. září 2013

JUDr. Bohuslava Drahošová

- samosoudkyně -