Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Afs 67/2013 - 56

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobce: CGM Czech a.s., se sídlem Táborská 1148/32, Říčany, zast. Mgr. Viktorem Klímou, advokátem se sídlem Melantrichova 477/20, Praha 1, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 7, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2013, č. j. - 80,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2013, č. j. - 80, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením zastavil krajský soud řízení o žalobě proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 6. 3. 2013, č. j. ÚOHS-R196/2012/VZ-4098/2013/310/DBa, kterým byl zamítnut rozklad žalobce a potvrzeno rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2012, č. j. ÚOHS-S477/2011/VZ-12727/2012/530/JWe. Žalobce podle krajského soudu nezaplatil ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 3. 5. 2013, č. j. - 62, soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3000 Kč, a proto krajský soud podle ve spojení s , o soudních poplatcích (dále jen „ “) řízení zastavil.

Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost, kterou opírá o důvod podle , tj. namítá nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení.

Stěžovatel namítá, že nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení, neboť nebyl v souladu s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku ani poučen o následcích nesplnění výzvy. Krajský soud sice v odůvodnění napadeného usnesení uvedl, že datová zpráva obsahující usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku, byla doručena do datové schránky stěžovatelova zástupce dne 27. 5. 2013, podle stěžovatele však datová zpráva, která byla v uvedený den doručena jeho zástupci, obsahovala pouze přípis ze dne 3. 5. 2013, č. j. – 61, kterým byl stěžovatel poučen o složení senátu a o možnosti namítat podjatost. Usnesení ze dne 3. 5. 2013, č. j. - 62, tato datová zpráva neobsahovala. K prokázání této skutečnosti navrhl stěžovatel provést důkaz listinným výpisem s údaji o datové zprávě doručené zástupci stěžovatele dne 27. 5. 2013, dále důkaz přípisem ze dne 3. 5. 2013, č. j. – 61, a konečně i potvrzením o dodání a doručení předmětné datové zprávy. V petitu kasační stížnosti pak stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení a zároveň uložil žalovanému povinnost nahradit stěžovateli náklady řízení.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že nemá relevantní podklady, aby se mohl vyjádřit k důvodům uplatněným v kasační stížnosti. Pokud však jde o náklady řízení, má za to, že nehledě na výsledek řízení o kasační stížnosti nedošlo na jeho straně k pochybení, nelze mu tedy uložit povinnost nahradit náklady řízení vzniklé stěžovateli.

Stěžovatel poté v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že rozhodným kriteriem pro přiznání nákladů řízení není zavinění vzniklých nákladů účastníkem řízení, nýbrž úspěch ve věci ( ). Zavinění vzniklých nákladů je zohledněno toliko ve zvláštních případech podle Pochybnosti mohou vzniknout pouze o tom, který soud je za daných okolností povolán rozhodnout o náhradě nákladů řízení. Stěžovatel však uvedl, že trvá na petitu kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost je podána včas, neboť byla podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení napadeného usnesení ( ), je podána oprávněnou osobou, neboť stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadené usnesení vzešlo ( ), a je zastoupen advokátem ( ).

Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů, přičemž zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích je s podáním žaloby spojen vznik poplatkové povinnosti. Poplatek za podání žaloby činí podle položky 18 bod 2. písm. a) sazebníku poplatků 3000 Kč.

Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.

Z obsahu spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že krajský soud vydal usnesení ze dne 3. 5. 2013, č. j. – 62, kterým vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby ve výši 3000 Kč. Toto usnesení bylo vyhotoveno a je založeno ve spise krajského soudu. Ve spise je dále na č. l. 61 založen pokyn soudní kanceláři k doručení tohoto usnesení zástupci stěžovatele. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ovšem vyplývá, že zástupci stěžovatele byla dne 27. 5. 2013 doručena datová zpráva obsahující pouze písemnost č. j. – 61, tj. přípis, kterým byl stěžovatel poučen o složení senátu a o možnosti namítat podjatost. Podle tohoto potvrzení nebylo usnesení vyzývající stěžovatele k zaplacení soudního poplatku v datové zprávě obsaženo.

Tuto skutečnost potvrdil i krajský soud, jenž ve svém vyjádření ze dne 9. 8. 2013 Nejvyššímu správnímu soudu sdělil, že usnesení ze dne 3. 5. 2013, č. j. – 62, obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo vyhotoveno, vloženo do soudního spisu, avšak administrativním nedopatřením skutečně nebylo doručeno do datové schránky stěžovatelova zástupce.

Z uvedeného je zřejmé, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel totiž nebyl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku, jak je vyžadováno v § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Napadené usnesení krajského soudu je tedy nezákonné.

Z daných okolností Nejvyšší správní soud již neprováděl navrhované dokazování, neboť by to bylo s ohledem na skutečnosti zjištěné ze spisu krajského soudu nadbytečné.

Nejvyšší správní soud tedy shledal kasační stížnost důvodnou, a proto v souladu s napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne Krajský soud v Brně v novém rozhodnutí ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 23. září 2013

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu