Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

78 Ad 13/2012 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., v právní věci žalobce MUDr. J. K., zastoupeného JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem Jugoslávská 12, Praha 2, proti žalované České lékařské komoře se sídlem Dolní náměstí 38, Olomouc, o přezkoumání rozhodnutí žalované č. j. 10/38-001/0518, ve věci disciplinárního provinění,

t a k t o :

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí Čestné rady žalované č. j. 10/38-001/0518 ze dne 13. ledna 2012. Uvedeným rozhodnutím byl žalobce uznán vinným z disciplinárního provinění, které spáchal tím, že jako primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Most dne 14. 3. 2010 postupoval nesprávně, a to tak, že při vyšetření rodičky v 22:10 hod. na patologický CTG záznam plodu volil observační postup místo ukončení porodu císařským řezem, v 23:05 hod. po telefonické informaci MUDr. J. o patologické křivce na CTG záznamu se nedostavil na porodní sál, osobně se nepřesvědčil o charakteru CTG záznamu, a vydal telefonický pokyn k dalšímu vyčkávání, poté přišel na porodní sál v 23:45 hod. a pro patologický CTG nález indikoval císařský řez, který byl zahájen až v 0:30 hod., tedy po 45 minutách od indikace k ukončení porodu, kdy v důsledku tohoto nesprávného postupu došlo k nitroděložnímu úmrtí plodu pacientky R.J. a tento mrtvý plod byl vybaven po 4 minutách od začátku provádění císařského řezu. Za toto provinění bylo žalobci uloženo disciplinární opatření v podobě podmíněného vyloučení ze žalované se zkušební dobou v trvání dvou let.

Žalobce v podané žalobě předně namítl, že byl zkrácen na svém právu řádně se v řízení bránit, neboť žalovaná rozhodla o disciplinárním opatření v jeho nepřítomnosti, přestože požádal o odročení jednání, aby se jeho právní zástupce mohl seznámit s podkladovými materiály. Dále namítl, že mu žalovaná přičetla k tíži nezájem o věc a nedostatek lítosti nad následky jeho profesního pochybení, avšak on chtěl tyto věci vysvětlit u ústního jednání, k čemuž mu v důsledku provedeného jednání v jeho nepřítomnosti nebyla dána příležitost. Konečně žalobce v žalobě uvedl několik nových skutečností – kdy se jedná o objektivní překážky, které měly vliv na jeho postup ve věci: konkrétně uvedl, že se nedostavil na porodní sál k vyhodnocení patologické křivky na CTG záznamu ve 23:05, neboť byl na operačním sále, kde dokončoval operaci jiné pacientky, a dále popřel, že by telefonicky ordinoval podávání kyslíku; dále žalobce uvedl, že prodleva mezi indikací císařského řezu ve 23:45 hod. a jeho provedením v 0:30 hod. byla způsobena pozdním příchodem anesteziologů, kteří měli v péči jinou pacientku, a nedostatek sanitářů.

Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na své rozhodnutí. K nově uvedeným skutečnostem uvedla, že i kdyby byla pravda, že žalobce byl u operace u jiné pacientky, pak při znalosti CTG záznamu měl přenechat tuto pacientku chirurgům, a sám ihned indikovat a provést císařský řez.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)], a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Přezkumná pravomoc správního soudu vyplývá z ustanovení , o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s , kdy správní soudy vedou řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tam, kde dřívější zákon svěřoval soudu rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí správního orgánu.

K první námitce žalobce týkající se zkrácení žalobce na právu řádně se hájit u ústního jednání je třeba uvést, jak soud zjistil ze správního spisu, že žalobci bylo předvolání k ústnímu jednání doručeno 14. 12. 2012 s tím, že jednání bylo nařízeno na 13. 1. 2012 v 16:00 hod. Právní zástupce žalobce až v den nařízeného jednání požádal o odročení jednání, neboť téhož dne dostal od žalobce plnou moc k zastupování v disciplinárním řízení a potřeboval se seznámit s disciplinárním spisem. Žalovaná žádosti o odročení jednání nevyhověla, neboť uvedla, že žalobce měl bezmála měsíc na to, aby si našel právního zástupce, který by se seznámil s podkladovými materiály řízení, a i kdyby se mu nedařilo právního zástupce si vyhledat, mohl o tom zpravit žalovanou předem. Udělení plné moci a žádost podaná v den jednání se žalované jevila jako účelová snaha vyhnout se řádnému projednání věci, což bylo ještě umocněno naprostou pasivitou žalobce v předchozích fázích procesu. S uvedeným posouzením žalované se soud zcela ztotožňuje. Jednání žalobce, který v den nařízeného jednání zplnomocnil právního zástupce a z tohoto důvodu požádal o odročení, nese známky nikoli využití ústavním pořádkem garantovaného práva na právní pomoc, ale jeho zneužití. Za situace, kdy právní zástupce požádal o odročení jednání jen proto, že žalobce jej zplnomocnil až v den nařízeného jednání, aniž uvedl jakékoli mimořádné důvody, které by žalobci bránily zplnomocnit právního zástupce dříve, není možno takovou žádost o odročení považovat za řádnou. Podle § 8 odst. 2 disciplinárního řádu žalované, jehož se dle § 13 odst. 4 citovaného řádu užije i na řízení před Čestnou radou žalované, předvolání s návrhem na zahájení disciplinárního řízení a oznámení o složení čestné rady musí být doručeno lékaři, proti kterému návrh směřuje, nejpozději 15 kalendářních dnů předem. Nedostaví-li se lékař, který byl včas a řádně pozván k jednání, bez řádné omluvy, lze konat disciplinární řízení v jeho nepřítomnosti. Uvedené podmínky byly v daném případě splněny, neboť žalobce byl obeslán s téměř měsíčním předstihem a žádost jeho právního zástupce o odročení jednání nelze pokládat za řádnou omluvu. Správní orgán není povinen akceptovat jakékoliv žádosti o odročení, neboť pak by v konkrétních případech mohlo ze strany některých účastníků řízení docházet k záměrným procesním obstrukcím (srov. např. mutatis mutandis nález Ústavního soudu ze dne 28. 8. 2002, sp. zn. ).

Pokud žalobce dále namítal, že nemohl projevit lítost, ani vysvětlit svou pasivitu v řízení proto, že bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, pak soud s poukazem na shora uvedenou argumentaci uzavírá, že žalobce se těchto práv sám svým procesním postupem zbavil. Nevykonání těchto práv nelze proto vytýkat žalované. Žalobce mohl učinit aktivní krok vůči žalované i kdykoli přede dnem nařízeného jednání, k němuž byl předvolán s dostatečným předstihem.

K novým skutkovým tvrzením o okolnostech, jež nelze přičítat žalobci a které měly vliv na průběh nezdařeného porodu, je třeba poukázat na to, že tyto skutečnosti žalobce v řízení před orgány žalované nenamítal, přestože byl vyzván k vyjádření se jak ke stížnosti, tak i k návrhu na zahájení disciplinárního řízení. Tyto okolnosti nebyly seznatelné ani ze správního spisu, proto žalovaná nepochybila, jestliže se jimi nezabývala. Žalobcem nově uváděné okolnosti nadto nejsou ani v rovině tvrzení způsobilé zvrátit závěr o disciplinární odpovědnosti žalovaného. Sám žalobce v žalobě potvrzuje, že byl na porodním sále přítomen ve 22:10 hod. – přitom již tehdy měl dle výroku napadeného rozhodnutí indikovat ukončení porodu císařským řezem, což neučinil; tvrzené okolnosti, které měly nastat až následně, jej proto nemohou vyvinit.

Žádný z žalobcem uplatněných žalobních bodů nebyl shledán důvodným, a proto krajský soud žalobu podle zamítl.

O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle , neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu nevznikly v tomto řízení žádné náklady přesahující její obvyklou úřední činnost.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

V Ostravě dne 26. září 2013

JUDr. Monika Javorová

předsedkyně senátu