Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 83/2013 - 12

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: T. Z., zast. Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem, se sídlem Pařížská 68/9, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2013, č. j. – 28,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

Předcházející řízení a obsah kasační stížnosti

[1] Rozhodnutím ze dne 29. 1. 2013, sp. zn. 154/530/13/Zm 5563/ENV/13, zamítl žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Ústí nad Labem ze dne 7. 1. 2013, č. j. ČIŽP/44/OOH/SR01/1214047.009/13/UJN, jímž byla žalobci podle , o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) uložena pokuta ve výši 15 000 Kč za porušení povinností uvedených v a 5 , kterého se žalobce dopustil tím, že jako provozovatel zařízení ke sběru a výkupu odpadů ve své provozovně na adrese Beethovenova, Chomutov, umístěné na pozemku p. č. 4082/4 v k. ú. Chomutov I, vykoupil a také poskytl fyzické osobě úplatu v hotovosti za odpady stanovené v , o podrobnostech nakládání s odpady. Dne 6. 9. 2012 před zahájením kontroly České obchodní inspekce žalobce vykoupil od jejích pracovníků a zaplatil jim v hotovosti za odpad - komponenty obecně prospěšného zařízení nebo jeho části. Konkrétně se jednalo o 20 kg komponentů – podkladnice, žabky a šrouby z kolejiště, tj. odpadů zařazených , pod katalogové číslo 17 04 05 – železo a ocel v ceně 5 Kč/kg.

[2] Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, v níž namítal jeho nezákonnost spočívající v tom, že správní orgány porušily a , a pracovník České inspekce životního prostředí postupoval v rozporu s .

[3] Vzhledem k tomu, že žalobce spolu s podanou žalobou nezaplatil s ní spojený soudní poplatek, vyzval jej Městský soud v Praze (dále též „městský soud“) usnesením ze dne 5. 3. 2013, č. j. – 25, k zaplacení soudního poplatku, který dle Sazebníku soudních poplatků činí 3.000 Kč, a to ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení, spolu s poučením, že nebude-li ve stanovené lhůtě poplatek zaplacen, bude řízení zastaveno. Zástupci žalobce, Mgr. Jiřímu Dostálovi, advokátovi, bylo toto usnesení doručeno dne 6. 3. 2013. Protože však žalobce ani v takto stanovené lhůtě předmětný soudní poplatek nezaplatil, městský soud usnesením ze dne 2. 5. 2013, č. j. – 28, řízení ve věci zastavil a dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[4] Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu uvedeného v , (dále jen „ “), v níž namítal, že soudní poplatek byl v mezidobí uhrazen. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 5. 2013, č. j. – 28 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ke kasační stížnosti stěžovatel přiložil Oznámení o provedení příkazu k úhradě, z kterého je patrné, že dne 3. 5. 2013 byl zadán v Komerční bance, a. s. příkaz k zaplacení soudního poplatku za podání žaloby.

[5] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

II.

Posouzení kasační stížnosti

[6] Po shledání přípustnosti kasační stížnosti Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasační stížnosti ( věta před středníkem ) a z důvodů v ní uvedených ( věta před středníkem ). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení , věty první

[7] Nejvyšší správní soud nevyzýval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost, neboť jak plyne z ustálené judikatury zdejšího soudu, trvání na zaplacení soudního poplatku v řízení o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku by mohlo znamenat řetězení řešeného problému (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, č. j. – 77).

[8] Podle lze kasační stížnost podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.

[9] Kasační stížnost není důvodná.

[10] Právní úprava splatnosti soudních poplatků je obsažena v ustanoveních , o soudních poplatcích, jehož stanoví, že „poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti.“ Poplatková povinnost vzniká podle zákona o soudních poplatcích „podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení“ Jak stanoví zákona o soudních poplatcích, „nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.“ Podle zákona o soudních poplatcích pak „usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci, a v ostatních věcech nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení. Nabude-li usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku právní moci, zaniká poplatková povinnost.“

[11] Z Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky založeného ve spise městského soudu je zřejmé, že kasační stížností napadené usnesení městského soudu o zastavení řízení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 2. 5. 2013. Téhož dne tak toto usnesení nabylo právní moci. Nejvyšší správní soud v tomto směru odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. – 172, publikovaný pod č. 2328/2011 Sb. NSS, podle něhož rozhodnutí ve věci správního soudnictví nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno účastníkům řízení ( a ), a to uplynutím posledního okamžiku tohoto dne.

[12] Jak již bylo uvedeno výše, stěžovatel ke kasační stížnosti připojil Oznámení o provedení příkazu k úhradě, z kterého vyplývá, že dne 3. 5. 2013 zadal v Komerční bance, a. s. příkaz k úhradě soudního poplatku za žalobu ve výši 3000 Kč. Tato však nemůže zvrátit právní účinky usnesení městského soudu o zastavení řízení, neboť je z ní zřejmé, že soudní poplatek nebyl uhrazen „v mezidobí“, jak to stěžovatel tvrdí v kasační stížnosti. Důvod pro zrušení kasační stížností napadeného usnesení městského soudu o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku by totiž byl dán pouze tehdy, byl-li by soudní poplatek uhrazen nejpozději v den nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení, tedy nejpozději dne 2. 5. 2013 (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, č. j. – 172). Stěžovatel však soudní poplatek uhradil až dne 6. 5. 2013 (tato skutečnost vyplývá ze záznamu o složení ze dne 7. 5. 2013 založeného v soudním spise), kdy městský soud na svůj účet obdržel platbu soudního poplatku za žalobu, tedy až po nabytí právní moci usnesení o zastavení řízení. Z výše uvedeného je dále zřejmé, že již samotný příkaz k zaplacení soudního poplatku za žalobu byl stěžovatelem zadán až po nabytí právní moci usnesení městského soudu o zastavení řízení, tudíž opožděně. Městský soud tudíž opožděně uhrazený soudní poplatek stěžovateli vrátí, neboť jím byla plněna poplatková povinnost, která již v dané době zanikla ( zákona o soudních poplatcích).

[13] Pro úplnost nutno dodat, že městský soud nepostupoval v rozporu se zákonem, či stávající judikaturou správních soudů (a ostatně i Ústavního soudu), pokud výzvu k zaplacení soudního poplatku zaslal toliko zástupci stěžovatele. Jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudku rozšířeného senátu ze dne 22. 7. 2005, č. j. – 69, č. 726/2005 Sb. NSS) i Ústavního soudu (srov. usnesení ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. , č. ÚS), zaplacení soudního poplatku není úkonem osobní povahy, který musí vykonat právě a jen účastník řízení; žádné ustanovení zákona o soudních poplatcích totiž nestanoví povinnost poplatníka zaplatit soudní poplatek osobně. Pokud je účastník zastoupen, doručuje se výzva k zaplacení soudního poplatku podle pouze jeho zástupci. Lze tedy konstatovat, že zaplacení soudního poplatku je zastupitelným jednáním a nedostatek osobního úkonu jednajícího nezpůsobuje neplatnost či neúčinnost tohoto jednání. Účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka doručením tohoto usnesení jeho zástupci.

III.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[14] Nejvyšší správní soud závěrem konstatuje, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná, proto ji dle věty druhé zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud na základě ve spojení s Stěžovatel nebyl v řízení o kasační stížnosti úspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. srpna 2013

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu