Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 As 113/2012 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: I. L., .zastoupen Mgr. Radimem Strnadem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 7. 2012, čj. CPR-5575-2/ČJ-2012-9CPR-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 9. 2012, čj. - 15,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému s e právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á .

Odůvodnění:

I.

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, Odbor cizinecké policie Hradec Králové, jako správní orgán příslušný podle ust. , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů v rozhodném znění (dále jen „ “) uložil žalobci rozhodnutím ze dne 18. 4. 2012, čj. KRPH-38376/ČJ-2012-050026-SV, správní vyhoštění a stanovil dobu, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území členských států EU v délce jednoho roku (dále jen „rozhodnutí o vyhoštění“).

[2] Žalovaný – Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie – zamítl odvolání žalobce proti shora uvedenému rozhodnutí o vyhoštění rozhodnutím ze dne 9. 7. 2012, čj. CPR-5575-2/ČJ-2012-9CPR-V238 (dále též „napadené rozhodnutí“).

II.

[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného správní žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Krajský soud zamítl žalobu jako nedůvodnou rozsudkem ze dne 26. 9. 2012, čj. .

[4] Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného a námitky žalobce posoudil jako nedůvodné. Uvedl, že žalovaný postupoval procesně správně a dbal na zachování všech žalobcových práv. Krajský soud shodně se správním orgánem dospěl k závěru, že žalobce se dopustil nelegální práce ve smyslu . , o zaměstnanosti v rozhodném znění (dále jen „ “), když vykonával práci v rozporu s povolením k zaměstnání vydaným pro místo výkonu práce Olomouc. Žalobce vykonával práci v Hradci Králové, tedy v jiném místě, než na které se vztahovalo povolení k zaměstnání. Vykonával tudíž zaměstnání bez povolení k zaměstnání. Tato skutečnost byla důvodem pro vydání rozhodnutí o vyhoštění podle . zákona o pobytu cizinců.

III.

[5] Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí podle Nepřezkoumatelnost spatřuje stěžovatel v tom, že se krajský soud nevypořádal s žalobní námitkou uvedenou stěžovatelem v žalobě ze dne 3. 8. 2012.

[6] Podstata žalobní námitky spočívala v tom, že v případě stěžovatele nebyl naplněn důvod pro vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 3. zákona o pobytu cizinců, neboť stěžovatel nebyl na území České republiky zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pouze vykonával práci v rozporu s vydaným povolením.

[7] Stěžovatel poukazoval na rozdílnost terminologie „práce v rozporu s povolením k zaměstnání“ a „práce bez povolení k zaměstnání“ a jejich dopad na možnost uložení správního vyhoštění, které je podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3. zákona o pobytu cizinců možno vydat pouze v případě výkonu práce bez povolení k zaměstnání. Krajský soud se touto námitkou vůbec nezabýval. Stěžovatel v této souvislosti poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 15. 10. 2009, sp. zn. , podle kterého „nevypořádá-li se odvolací soud s námitkami stěžovatele obsaženými v jeho odvolání, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a v konečném důsledku v rozporu s právem na spravedlivý proces.“ Z rozsudku krajského soudu není zřejmé, jak se vypořádal se shora uvedenou žalobní námitkou, a rozsudek je proto nepřezkoumatelný.

IV.

[8] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

V.

[9] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( , 4 ). Kasační stížnost není důvodná.

[10] Krajský soud se podle názoru stěžovatele nevypořádal s námitkou, že je třeba rozlišovat mezi výkonem práce bez povolení k zaměstnání a výkonem práce v rozporu s tímto povolením.

[11] Nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů je soudní judikaturou bohatě zmapována. Zmínit lze například rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2004, čj. – 52, ze dne 18. 10. 2005, čj. – 73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, čj. – 44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, čj. – 64, a ze dne 25. 5. 2006, čj. – 245, všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). Z nich se podává, že rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže například není zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; dále z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě; proč považuje žalobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené; či proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí může být případ, kdy soud opomněl přezkoumat některou ze žalobních námitek včas uplatněných, či obsahuje-li odůvodnění rozsudku toliko převzaté pasáže z publikovaného judikátu v jiné, skutkově i právně odlišné věci, aniž dále rozvádí dopad převzatých závěrů na konkrétní souzený případ a na samotné rozhodnutí ve věci.

[12] V šetřeném případě však námitka nepřezkoumatelnosti neobstojí. Odůvodnění rozsudku krajského soudu lze sice označit za velmi stručné, soud se však s námitkou stěžovatele vypořádal přezkoumatelným způsobem v nezbytném rozsahu a z odůvodnění je patrné, jakými úvahami se přitom řídil.

[13] Krajský soud dovodil, že výkon práce v rozporu s povolením k zaměstnání, tj. v šetřeném případě výkon práce mimo povolené místo výkonu práce, je nutno posoudit jako výkon práce bez povolení k zaměstnání, který je způsobilým důvodem pro správní vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3. zákona o pobytu cizinců. Tento právní závěr, ač stručný, je zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu.

[14] Nejvyšší správní soud v minulosti opakovaně vyslovil, že výkon práce cizincem v obvodu územní působnosti jiného úřadu práce, než který povolení k zaměstnání vydal, se považuje za výkon práce bez platného povolení k zaměstnání (viz rozsudek ze dne 3. 9. 2008, čj. - 76, dále také rozsudky ze dne 8. 6. 2007, č. j. - 51 a č. j. – 56, a rozsudek ze dne 25. 10. 2007, č. j. - 66).

[15] Je nezbytné si uvědomit, že úřad práce při vydávání povolení k zaměstnání posuzuje podmínky na lokálním trhu práce, který odpovídá územnímu obvodu jeho působnosti. Cílem zákonné úpravy zaměstnávání cizinců je zajistit, aby byli na českém území zaměstnáváni cizinci teprve tehdy, není-li dostatek uchazečů o zaměstnání z řad občanů ČR. Pokud by bylo možné získat povolení k zaměstnání u úřadu práce, v jehož obvodu je nízká nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil, a s takto uděleným povolením by cizinec mohl bez další regulace pracovat též v oblastech vyznačujících se vysokou nezaměstnaností a nedostatkem pracovních příležitostí, nemohl by být tento cíl naplněn, což by mohlo vést až k destabilizaci trhu práce. Tomu odpovídá také , podle kterého Úřad práce vydává pro více míst výkonu práce samostatné povolení k zaměstnání, a to až po vyjádření krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání vykonáváno.

[16] Vzhledem k výše uvedenému zamítl Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou.

[17] Stěžovatel, který neměl v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení [ , ]. Žalovanému nevznikly náklady řízení. Proto soud rozhodl, že žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti a žalovanému se toto právo nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 20. srpna 2013

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu