Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 A 2/2013 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Venclovou, Ph.D. v právní věci žalobce: L. D., zastoupen JUDr. Tomášem Plavcem, advokátem, se sídlem Rooseveltova 335, Chrudim, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2013, č.j. KrÚ 15653/2013,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému s e toto právo

n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

Vymezení předmětu řízení:

Rozhodnutím žalovaného uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku bylo zamítnuto odvolání žalobce proto rozhodnutí Městského úřadu Hlinsko ze dne 17.12.2012, č.j. HI 24425/2012/PrO správního orgánu prvního stupně a uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce byl shledán vinným ze spáchání přestupku, čehož se měl dopustit tím, že neoprávněně pěstoval pro vlastní potřebu v malém množství rostliny, rostlinu nebo houbu obsahující omamnou a psychotropní látku podle , o přestupcích (dále jen „ “), když od přesně nezjištěného data v jarních měsících roku 2011 do dne 27.8.2011 na pozemku u své chaty evidenční č. E25 v katastru obce Vysočina - Rváčov pěstoval 99 rostlin konopí setého pro svoji potřebu. Žalobci bylo uloženo napomenutí, propadnutí věci a náhrada nákladů správního řízení ve výši 1.000 Kč.

Žalobní body:

Žalobce napadl žalované rozhodnutí včasnou žalobou, kterou vystavěl na následujících žalobních bodech:

Žalobce tvrdí nezákonnost napadeného rozhodnutí. Předně sporuje právní názor žalovaného v tom smyslu, že na spáchání přestupku nemá vliv způsob a důvod užívání pěstované rostliny (konopí seté). Tvrdí, že nebyly splněny materiální znaky přestupku. Žalovaný vycházel pouze z formálního pojetí přestupku. Žalobce je přesvědčen, že s ohledem na užívání vypěstovaného konopí k léčebným účelům jeho případ nenaplňuje znaky protiprávní ho jednání. To, že bylo konopí pěstováno výlučně pro léčebné účely žalobce, bylo prokázáno již v předchozím trestněprávním řízení. Léčba konopím pomáhá žalobci jeho stav stabilizovat. K množství rostlin pak žalobce uvedl, že s ohledem na klimatické podmínky a druh rostliny mohl využít pouze přibližně polovinu pěstovaných rostlin. Žalobce v rozhodnutí žalovaného spatřuje omezení jeho práva léčit se, což dle něj zakládá rozpor s d. Podpůrně pak argumentuje beztrestností pěstování konopí v řadě evropských zemí.

Žalobce sporuje závěr žalovaného o tom, že kdyby ve věci trestního řízení rozhodující krajský soud dospěl k závěru o právní nezávadnosti jednání žalobce, pak by nepostoupil věc k případnému projednání přestupku správnímu orgán.

Žalobce namítá uplynutí jednoroční lhůty k projednání přestupku podle . Žalobce má totiž za to, že trestní řízení podle je třeba vykládat zúženě jako trestní stíhání. Pak by se totiž do běhu uvedené doby nezapočítala pouze doba od zahájení trestního stíhání 24. 11. 2011 do skončení trestního řízení dne 3. 5. 2012, tedy přestupek by nebyl projednán v zákonem stanovené lhůtě jednoho roku.

Ze všech shora uvedených důvodů žalobce navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.

Vyjádření žalovaného k žalobě:

Žalovaný setrval na právním názoru vysloveném v napadeném rozhodnutí, přičemž zdůraznil, že materiální znak přestupku je běžně naplněn jednáním popsaným v konkrétní skutkové podstatě přestupku, přistoupí-li však k jednání osoby další okolnosti, které znemožní, aby toto jednání porušilo nebo ohrozilo zájem společnosti, k naplnění materiálního znaku přestupku nedojde. (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. -45 ze dne 14.12.2009). Žalovaný zdůraznil, že do běhu promlčecí lhůty ve smyslu se nezapočítává doba běžící od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem podle § 158 odst.3 trestního řádu, nikoliv od okamžiku zahájení trestního stíhání podle § 160 odst.1 trestního řádu nebo podle § 314b odst.1 trestního řádu.

Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Ve věci bylo v souladu s , (dále jen „ “) rozhodnuto bez nařízení jednání.

Krajský soud posoudil důvodnost žalobních bodů takto:

Pěstování druhů a odrůd rostliny konopí, které mohou obsahovat více než 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů je zakázáno podle ustanovení , o návykových látkách. Tedy, je zřejmé, že žalobce pěstoval rostliny, jejichž pěstování samo o sobě je jednoznačně zakázáno platnou a účinnou právní úpravou. Podle , 8 cit. zákona je třeba mít k zacházení s návykovými látkami a přípravky povolení vydané Ministerstvem zdravotnictví. Žalobce v průběhu správního řízení ani v řízení před soudem neprokázal ani netvrdil, že je držitelem takového povolení.

V dané věci, jak žalovaný správně zhodnotil, nejde, na rozdíl od zvažování trestněprávního postihu při daných skutkových okolnostech, o to, za jakým účelem a v jakém rozsahu žalobce konopí používal, nýbrž skutková podstata , je naplněna již tou samotnou nespornou skutečností, že žalobce porušil zákaz daný , o návykových látkách. Žalobcem uváděné okolnosti hrají roli při zvážení postihu, když jak vyplývá z napadeného rozhodnutí, konkrétně z uložení napomenutí, je dotčené správní orgány vzaly plně na zřetel.

Krajský soud tak námitku žalobce ohledně nenaplnění všech znaků skutkové podstaty vyhodnotil jako nedůvodnou a plně se ztotožňuje s právním názorem žalovaného a současně se odkazuje na písemné odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného. Co se týče dovětku ohledně domnělého postupu krajského soudu, který rozhodoval v trestním řízení, nejedná se o nosný důvod rozhodnutí žalovaného.

Co se týče běhu promlčecí lhůty ve smyslu , je zcela zřejmé, že žalobce se snaží o účelový výklad zákona, přičemž záměrně zamlžuje jasně definované pojmy trestního práva, jakými jsou zahájení trestního řízení a zahájení trestního stíhání. Taková interpretace legálních pojmů je nepřijatelná, je třeba sledovat jednotnost právního řádu a právním pojmům přiznávat jejich obsah, jak jej měl zcela zjevně na mysli zákonodárce, tím spíše jedná-li se při výkladu obou právních předpisů o sféru veřejného práva. Rovněž tuto námitku tak soud vyhodnotil jako nedůvodnou.

Z důvodů shora rozvedených krajský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného je zcela v souladu se zákonem, neshledal ani žádné vady řízení, pro které by byl povinen toto rozhodnutí zrušit ex officio, proto žalobu podle zamítl jako nedůvodnou.

O nákladech řízení krajský soud rozhodl podle Ve věci byl plně úspěšný žalovaný, který měl vůči žalobci právo na náhradu nákladů v soudním řízení důvodně vynaložených. Ze soudního spisu se však nepodává, že by žalovaný nějaké náklady v souvislosti s řízením před soudem měl, proto soud vyslovil, že žalobce jako neúspěšný účastník řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému se toto právo nepřiznává.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 21. srpna 2013 JUDr. Petra Venclová, Ph.D., v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Vladimíra Píchová