Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 117/2013 - 41

– 42

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: J. L., zastoupeným JUDr. Ivanem Vávrou, advokátem, se sídlem Dlouhá 16, Litoměřice, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 12/1222, Praha 1, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2011, č. j. 815/2011-160-SPR/3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2013, č. j. - 47, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

t a k t o :

Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2013, č. j. - 47, s e z a m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2013, č. j. - 47, byla zamítnuta žaloba žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2011, č. j. 815/2011-160-SPR/3, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 4. 4. 2011, č. j. MHMP 261959/2011/Jan, jímž byl žalobce uznán vinným z porušení Za naplnění skutkové podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle , o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, byla žalobci uložena pokuta ve výši 7 000,- Kč a sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 8 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

[2] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž požádal o přiznání odkladného účinku žaloby. Tento návrh stěžovatel odůvodnil tím, že napadeným rozhodnutím mu byl také uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 8 měsíců. Důvod žádosti shledává stěžovatel v tom, že nyní pracuje jako řidič z povolání (kamionu) a obává se, že by mu výkonem napadeného rozhodnutí byla způsobena nenahraditelná újma, neboť by přišel nejen o práci, ale zároveň by pozbyl možnost živit rodinu, což by stěžovatele a jeho rodinu vystavilo riziku vystěhování a exekuce. Přiznání odkladného účinku se podle stěžovatele nedotkne práv třetích osob a rovněž není v rozporu s veřejným zájmem.

[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby nevyjádřil.

[4] Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle ustanovení je k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Návrh ze dne 25. 7. 2013 Nejvyšší správní soud posoudil jako návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle ustanovení

[6] Z citovaných ustanovení vyplývá, že kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek, Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele a po vyjádření žalovaného usnesením přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu, resp. krajským soudem přezkoumávaného rozhodnutí žalovaného znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí; přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc rozhodnutí. Stěžovatel, který přiznání odkladného účinku navrhuje, přitom má povinnost tvrzení a povinnost důkazní, a je tedy na něm, aby konkretizoval a doložil (prokázal), jakou konkrétní újmu by pro něj výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly. Pokud důkazní břemeno neunese, soud návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítne (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2003, č. j. - 144, publikované pod č. NSS, či usnesení téhož soudu ze dne 29. 11. 2005, č. j. - 86). Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr, k němuž dospěl krajský soud, za přesvědčivý a konstatuje, že jej lze nepochybně vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti.

[7] Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku v kasační stížnosti zdůvodnil potřebou disponovat řidičským oprávněním při výkonu své práce (řidiče z povolání), své tvrzení o výkonu takového typu povolání a z něj vyplývající nezbytnosti disponovat příslušným řidičským oprávněním však nijak nedoložil. Stěžovatel tedy neunesl břemeno důkazní. Nejvyšší správní soud tedy na základě shora uvedeného dospěl k názoru, že pro závěr, že by stěžovateli v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného rozhodnutí mohla vzniknout nepoměrná újma ve smyslu , neexistuje ve spise žádná opora, a to bez ohledu na to, že Městský soud v Praze obdobnému návrhu bez jakýchkoli bližších důkazních prostředků vyhověl.

[8] S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Nejvyšší správní soud podle ve spojení s návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.

[9] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu