Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
Nad 35/2013 - 59.pdf
PDF · 0 B
No categories available
Nad 35/2013 - 59
Nad 35/2013 - 60
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce Ing. V. V., zastoupeného JUDr. Janem Starým, advokátem se sídlem Písek, U Vodárny 1506, proti žalovanému Energetickému regulačnímu úřadu, se sídlem Jihlava, Masarykovo náměstí 5 (dříve Státní energetická inspekce – ústřední inspektorát), v řízení o žalobě proti rozhodnutí ústředního inspektorátu Státní energetické inspekce ze dne 23. 3. 2010, č. j. 031303309/266/10/90.220/Kr, o nesouhlasu Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci usnesením Městského soudu v Praze ze dne 17. 5. 2013, č. j. 8 A 127/2010 - 50,
t a k t o :
K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 127/2010 j e p ř í s l u š n ý Městský soud v Praze.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 21. 5. 2010 se žalobce domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí Státní energetické inspekce – ústředního inspektorátu ze dne 23. 3. 2010, č. j. 031303309/266/10/90.220/Kr, jímž bylo podle § 95 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb. “) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád , ve znění pozdějších předpisů, zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Státní energetické inspekce – územního inspektorátu pro Jihočeský kraj ze dne 22. 12. 2009, č. j. 031303309/1461/09/31.104/Ma, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Naposledy uvedeným rozhodnutím byla žalobci uložena podle § 16 odst. 4 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb. , o cenách, ve znění pozdějších předpisů, pokuta ve výši 518 041 Kč za spáchání správního deliktu podle § 16 odst. 1 písm. d) téhož zákona, neboť v rozporu s podmínkami stanovenými pro věcné usměrňování cen uplatňoval v roce 2008 u svých odběratelů v provozovaném tepelném hospodářství ve městě Milevsko průměrnou cenu tepelné energie vyšší, než povoluje Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2007 ze dne 17. 9. 2007.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 5. 2013, č. j. 8 A 127/2010 - 50, postoupil věc k vyřízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích s odůvodněním, že sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, je v Českých Budějovicích, tedy v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Ve druhém stupni sice rozhodoval správní orgán se sídlem v Praze, tedy Státní energetická inspekce, ústřední inspektorát, nicméně tento správní orgán přestal být žalovaným s ohledem na právní změny, které nastaly zákonem č. 211/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. Ustanovením § 18 naposledy citovaného zákona vstoupil do práv a povinností Státní energetické inspekce Energetický regulační úřad se sídlem v Jihlavě. Podle § 69 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s. “), je žalovaným správní orgán, který rozhodl v posledním stupni, nebo správní orgán, na který jeho působnost přešla. Vzhledem k této skutečnosti postoupil Městský soud v Praze, s odkazem na § 7 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. , věc soudu místně příslušnému, ačkoli místní příslušnost byla zákonem změněna až po podání žaloby.
Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil nesouhlas s postoupením věci a předložil věc k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Svůj nesouhlas opřel o čl. II odst. 2 zákona č. 303/2011 Sb. , kterým se mění s. ř. s. s. ř. s. a další zákony (dále jen „zákon č. 303/2011 Sb. “), podle něhož se pro účely místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí dosavadní právní předpisy. Takovým právním předpisem je s. ř. s. s. ř. s. , účinný ke dni 21. 5. 2010, kdy byl návrh doručen Městskému soudu v Praze. Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. , účinného ke dni 21. 5. 2010, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni, nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany, tedy v daném případě sídlo Státní energetické inspekce – ústředního inspektorátu, jímž je Praha 2. Podle zákona č. 211/2011 Sb. , kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb. , vstoupil sice do práv a povinností Státní energetické inspekce Energetický regulační úřad se sídlem v Jihlavě, nicméně dle čl. II odst. 7 přechodných ustanovení citovaného zákona se řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle zákona č. 458/2000 Sb.
Nejvyšší správní soud po posouzení věci shledal nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci důvodným.
Jak vyplynulo z předloženého spisu, žalobce podal k Městskému soudu v Praze žalobu již dne 21. 5. 2010. Teprve k datu 1. 1. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 303/2011 Sb. , který modifikoval pravidlo pro určení místní příslušnosti soudů uvedené v § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. tak, že nově je pro určení místní příslušnosti rozhodné sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Čl. II odst. 2 přechodných ustanovení zákona č. 303/2011 Sb. však stanoví, že se pro účely místní příslušnosti v řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí dosavadní právní předpisy. Z výše uvedených důvodů vychází zdejší soud, ve shodě s Krajským soudem v Českých Budějovicích, při určení místní příslušnosti soudu k projednání předmětné žaloby z dikce § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. , ve znění účinném do 31. 12. 2011, podle kterého, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v posledním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Jelikož sídlem správního orgánu, který ve věci rozhodl v posledním stupni (Státní energetická inspekce – ústřední inspektorát), byla a i nadále je Praha 2, není pochyb o tom, že místně příslušným soudem je (stále) Městský soud v Praze.
Nalezl-li Městský soud v Praze důvody pro postoupení věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích mj. v dikci § 69 s. ř. s. s. ř. s. , pak je třeba připomenout, že toto ustanovení sleduje pouze určení, kdo je v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 s. ř. s. s. ř. s. ) pasivně legitimován, tedy s kým má správní soud jednak jako s žalovaným. Nelze z něj však bez dalšího dovodit, že pokud dojde k přechodu působnosti žalovaného na jiný správní orgán, má to automaticky za následek změnu místní příslušnosti správního soudu. Změně místní příslušnosti nenasvědčuje obecně platná zásada perpetuatio fori, která svůj odraz nachází v § 11 odst. 1 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), podle které jsou pro určení věcné a místní příslušnosti až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Není přitom pochyb o tom, že k naposledy citovanému ustanovení o. s. ř. o. s. ř. je nutno přiměřeně přihlédnout, protože § 64 s. ř. s. s. ř. s. subsidiární použití ustanovení části prvé a třetí o. s. ř. o. s. ř. pro řízení ve správním soudnictví výslovně předpokládá. Zásada perpetuatio fori vyjadřuje, že místní příslušnost se jako podmínka řízení posuzuje podle okolností existujících v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby (návrhu na zahájení řízení), a případné změny těchto okolností, k nimž dojde do skončení řízení, nejsou rozhodující. Změna místní příslušnosti v případech, kdy dojde k přechodu působnosti správního orgánu vystupujícího před správním soudem v pozici žalovaného na jiný správní orgán, ostatně nemá oporu ani v samotném § 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. , v návaznosti na § 69 s. ř. s. s. ř. s. ; ve vzájemném kontextu právní úpravy místní příslušnosti (§ 7 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ) a pasivní žalobní legitimace (§ 69 s. ř. s. s. ř. s. ) proto nelze vyloučit situaci, která nastala i v souzeném případě, tedy že projednání a rozhodnutí věci může připadnout soudu, v jehož obvodu nemá své sídlo ani prvostupňový správní orgán, ani žalovaný.
Pro úplnost je vhodné poznamenat, že přechodná ustanovení zákona č. 211/2011 Sb. , jichž se dovolává Krajský soud v Českých Budějovicích, pouze určují, podle jakého právního předpisu správní orgán, na nějž přešla působnost, dokončí správní řízení (respektive podle jakého právního předpisu uloží pokutu za spáchaný správní delikt); pro danou věc by měla relevanci pouze v případě, pokud by žaloba byla shledána důvodnou, druhostupňové rozhodnutí by bylo zrušeno a věc by byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Nesouhlas Krajského soudu v Českých Budějovicích s postoupením věci je tedy z výše konstatovaných důvodů důvodný, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudem místně příslušným k vyřízení věci je Městský soudu v Praze (§ 7 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. července 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu