Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Ads 37/2013 - 40

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobkyně: Z. H., zast. Mgr. Tomášem Polcarem, advokátem, se sídlem Veselá 24, Brno, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2013, č. j. - 65,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2013, č. j. - 65, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 25. 9. 2012, podanou u Krajského soudu v Brně dne 1. 10. 2012, se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí rozhodčího orgánu žalované ze dne 20. 6. 2012, č. j. 3168, 3169/12/Mi. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeny platební výměry vydané Krajskou pobočkou žalované pro Jihomoravský kraj, Územním pracovištěm Brno-město dne 10. 5. 2012, č. 4241200559 a č. 2141200665, jimiž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 71.262 Kč a penále ve výši 68.332 Kč.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 26. 3. 2013, č. j. - 65, postoupil věc Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému. V odůvodnění usnesení Krajský soud v Brně uvedl, že v prvním stupni rozhodovala Krajská pobočka žalované pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město, jež není samostatnou právnickou osobou a nedisponuje samostatnou právní subjektivitou. Žalovaná je úřadem s celostátní působností se sídlem v Praze. Správní orgán prvního stupně má tedy sídlo v obvodu Městského soudu v Praze.

V kasační stížnosti proti tomuto usnesení a v jejím doplnění žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) poukázala na to, že k řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. Zdůraznila, že v prvním stupni rozhodovala Krajská pobočka žalované pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město. Podle stěžovatelky je proto místně příslušným k rozhodnutí o její žalobě Krajský soud v Brně. Stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Nejvyšší správní soud posoudil napadené usnesení v souladu s a 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti. Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Z obsahu kasační stížnosti plyne, že ji stěžovatelka podala z důvodu uvedeného v , podle kterého kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.

Kasační stížnost je důvodná.

Podle věta první , nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

Pojem správní orgán je pro účely definován v tak, že se jedná o orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Žalovaná Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky byla zřízena , o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je nadána působností k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Podle organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny.

Z citovaného ustanovení Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 3. 6. 2006, č. j. Nad 22/2006 - 35, dovodil, že v rámci vymezené územní působnosti vykonávají svěřenou činnost územní pracoviště žalované, která jsou právní úpravou konstituována tak, že „… představují v organizačně právním slova smyslu - pro případy rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy - územně specializované dekoncentrované orgány. Ze vyplývá, že jsou vybaveny rozhodovací pravomocí v rámci příslušně vymezené věcné a místní (resp. územní) působnosti. Územní pracoviště Všeobecné zdravotní pojišťovny tak mají postavení ‚orgánu‘, který splňuje požadavky kladené na žalovaný správní orgán ve správním soudnictví, a jejich sídlo je potom ve smyslu určující pro stanovení místní příslušnosti soudu pro v úvahu přicházející řízení.“

Jakkoliv byl výše popsaný závěr vysloven v řízení o žalobě proti nečinnosti správního orgánu, kde bylo příslušné územní pracoviště přímo žalovaným správním orgánem, Nejvyšší správní soud shledal, že uvedená argumentace je plně aplikovatelná rovněž v projednávané věci. Splňuje-li příslušné územní pracoviště žalované předpoklady pro to, aby mohlo být označeno za správní orgán v řízení o žalobě proti nečinnosti, musí být současně považováno také za správní orgán prvního stupně, pokud v projednávané věci vydalo platební výměry, jež v odvolacím řízení přezkoumával rozhodčí orgán žalované.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že správním orgánem prvního stupně byla v projednávané věci Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město. Správní orgán prvního stupně tudíž měl sídlo v obvodu Krajského soudu v Brně, který je podle místně příslušným k projednání žaloby v dané věci.

Odkazuje-li krajský soud v napadeném usnesení na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2012, č. j. - 143, Nejvyšší správní soud připomíná, že předmětný rozsudek se zabýval místní příslušností soudů v případě, kdy byla žalována Česká advokátní komora, která se - na rozdíl od Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky - z hlediska územní působnosti při rozhodování nijak nečlení. Zákonem zřízená pobočka v Brně zajišťuje působnost České advokátní komory pro evropské advokáty a advokáty se sídlem v obvodu krajských soudů v Brně a Ostravě a pro jejich advokátní koncipienty, aniž by jí bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob. Odkaz krajského soudu na zmíněný rozsudek je proto zcela nepřípadný.

Nejvyšší správní soud shledal, že napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 3. 2013, č. j. - 65, je nezákonné, neboť krajský soud v něm nesprávně posoudil otázku místní příslušnosti k projednání a rozhodnutí žaloby podané stěžovatelkou. Nejvyšší správní soud proto podle věty první před středníkem napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Právním názorem vysloveným v tomto rozsudku je krajský soud podle vázán. Podle věty první krajský soud v novém rozhodnutí rozhodne také o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. června 2013

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu