Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprn 4/2013 - 155

Pokračování Aprn 4/2013 - 156

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové ve věci navrhovatelky JUDr. K. Š., o určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů, ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatelka n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka podala návrh na určení lhůty dle , o soudech a soudcích v reakci na sdělení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 5. 2013, resp. 30. 5. 2013 ve věci týkající se rozhodování o námitce podjatosti pod sp. zn. .

V návrhu na určení lhůty navrhovatelka opětovně předkládá důvody, pro které má za to, že je dána podjatost kárného senátu v případě, domáhá-li se obnovy kárného řízení vedeného u NSS pod sp. zn. ; došlo k porušení zásad spravedlivého procesu a k porušení principu zákonného soudce. Nesouhlasí s tím, že její námitka podjatosti mohla být ve světle důvodů, pro které ji uplatňuje, vyhodnocena jako opožděná.

Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že navrhovatelka podala u Nejvyššího správního soudu dne 2. 5. 2013 vyjádření ze dne 28. 4. 2013, v němž k informacím o probíhajícím řízení sp. zn. (návrh na obnovu kárného řízení) uvedla, že o věci mají rozhodovat totožní členové senátu, kteří rozhodovali v řízení, jehož obnovy se domáhá. Tato skutečnost dle navrhovatelky vzbuzuje vážné a důvodné pochybnosti o nestranném a nezaujatém posuzování věci; poukazuje na odepření opravného prostředku v kárném řízení (ust. ), což ve svých důsledcích vede k porušení zásad spravedlivého procesu.

Předsedkyně kárného senátu, jehož podjatost byla namítnuta, předložila vznesenou námitku podle ust. předsedovi Nejvyššího správního soudu, který věc přidělil dle pravidel rozvrhu práce pod sp. zn. k vyřízení soudci zpravodaji druhého senátu.

Přípisem ze dne 21. 5. 2013, č. j. - 142 bylo navrhovatelce sděleno, že vzhledem k tomu, že námitka podjatosti byla podána opožděně, přitom k opožděně podané námitce se dle ust. , , nepřihlíží, přitom prominutí lhůty zákon neumožňuje, nemůže se senát důvodností námitky zabývat a rozhodovat o ní.

K uvedenému přípisu zaslala navrhovatelka dne 29. 5. 2013 opětovný nesouhlas s obsazením senátu v kárném řízení a sdělení o setrvání na podání námitky podjatosti; tuto dále doplnila a upřesnila a tvrdí, že uplatnění námitky, která se vztahuje k významným objektivním důvodům namítané podjatosti, nemůže být časově omezeno.

K tomuto podání navrhovatelky Nejvyšší správní soud zaslal přípis ze dne 29. 5. 2013, č. j. - 146, v němž jí opětovně sděluje, že nemůže k podané námitce přihlížet, neboť byla podána opožděně a že tedy nebude ve věci nikterak rozhodovat. Navrhovatelka byla rovněž poučena o tom, že pokud má za to, že nečinnost soudu je v rozporu se zákonem, může využít postupu dle ,

Předsedkyně druhého senátu, jemuž byla věc přidělena, v písemném vyjádření zkonstatovala průběh řízení a setrvala na názoru, že o opožděně vznesené námitce podjatosti se formálně nerozhoduje, tudíž se nemůže jednat o žádné prodlení v rozhodovací činnosti; dle jejího názoru ani rozklad navrhovatelky o charakteru jejích námitek nemění nic na posouzení opožděnosti a nemůže mít na posouzení věci žádný vliv.

Návrh není důvodný.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Podle § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích se soud při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází. Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud, příslušný k provedení procesního úkonu, vázán.

Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť senát, jemuž byla věc přidělena, nebyl v případě navrhovatelky nečinný. Skutečnost, že učinil úkon – zaslal navrhovatelce přípisy o vyřízení její věci, konečně sama nezpochybňuje. Navrhovatelka zpochybňuje de facto obsah úkonu, který vůči ní byl učiněn a nadále má za to, že je třeba o její námitce rozhodnout, tato skutečnost však sama o sobě nenaplňuje žádnou z podmínek, z nichž by bylo lze dovozovat na nečinnost soudu. V řízení dle ust. § 174a zákona o soudech a soudcích nepřísluší Nejvyššímu správnímu soudu přezkoumávat věcnou správnost již učiněného úkonu, ale pouze to, zda se soud věcí zabýval a v přiměřené lhůtě o návrhu rozhodl a účastník řízení byl s jeho rozhodnutím srozuměn.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 27. června 2013

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu