Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 A 31/2013 - 17

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

- 3 -

pokračování 62A 31/2013

- 17

U S N E S E N Í

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Polácha a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: JaroNet, s. r. o., se sídlem Kapinusova 1093, Jaroměřice nad Rokytnou, zastoupeného Mgr. Lubomírem Kazdou, advokátem se sídlem Půtova 3, Praha 1, proti žalovanému: Český telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, o žalobě na ochranu proti nečinnosti,

t a k t o :

Žaloba s e p o s t u p u j e Městskému soudu v Praze.

O d ů v o d n ě n í

Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně se žalobce domáhá ochrany před nečinností Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro Jihomoravskou oblast, který se nachází v Brně. Z toho žalobce dovozuje místní příslušnost Krajského soudu v Brně.

Zdejší soud je však názoru odlišného.

Podle , , ve znění účinném od 1.1.2012 (dále jen „“), je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany.

Podle není-li soud, u něhož byl návrh (žaloba) podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému.

Za správní orgán lze považovat orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobu nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy [ ]. Organizační složka správního orgánu může být správním orgánem pouze tehdy, svěřuje-li jí právní předpis určité samostatné rozhodovací pravomoci (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. ).

Jednotlivé odbory Českého telekomunikačního úřadu takové postavení však nemají. Český telekomunikační úřad byl zřízen , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb. Tento zákon nepředpokládá existenci odborů Českého telekomunikačního úřadu a nesvěřuje jim tak žádné samostatné rozhodovací pravomoci ani nevymezuje jejich působnost. Ani další zákony upravující oblast činnosti Českého telekomunikačního úřadu (např. , o poštovních službách a o změně některých zákonů, , o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti, , o ochraně spotřebitele) nepředpokládají žádnou pravomoc jednotlivých odborů Českého telekomunikačního úřadu, neboť zmiňují pouze Český telekomunikační úřad.

Skutečnost, že u žalovaného existují odbory, které fakticky působnost žalovaného realizují, je zmíněna ve statutu Českého telekomunikačního úřadu, kde je v čl. 4 uvedeno, že se úřad člení na jednotlivé odbory a samostatná oddělení. Z organizační struktury žalovaného pak plyne, že odbory pro oblast jihočeskou, západočeskou, severočeskou, východočeskou, jihomoravskou a severomoravskou jsou dislokovaná pracoviště umístěná mimo Prahu.

Odbory Českého telekomunikačního úřadu jakožto organizační dekoncentrované regionální složky tak jednají a vykonávají činnost jménem Českého telekomunikačního úřadu, a proto o nich nelze uvažovat jako o samostatných správních orgánech, které by byly nadány rozhodovací pravomocí.

Na základě výše popsaných úvah dospěl zdejší soud k závěru, že za orgán, který tvrzenou nečinností zasáhl do práv žalobce ( ), nelze považovat odbor pro Jihomoravskou oblast Českého telekomunikačního úřadu, který se nachází v Brně, nýbrž samotný Český telekomunikační úřad, se sídlem v Praze, Sokolovská 219; předmětem řízení před správním soudem má být otázka jeho nečinnosti. Vzhledem k tomu je místně příslušným Městský soud v Praze a nikoli zdejší soud, kterému byla adresována žaloba. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. , pro určení místní příslušnosti správního soudu ve smyslu je stěžejní sídlo správního orgánu; umístění jeho organizačních útvarů (poboček, odborů, pracovišť) není rozhodující.

Krajský soud v Brně tedy v souladu s rozhodl o postoupení žaloby místně příslušnému Městskému soudu v Praze.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 9.5.2013

JUDr. David Raus, Ph.D., v.r.

předseda senátu