Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 A 9/2013 - 44

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci žalobce VESCO spol. s r.o., se sídlem Veselí nad Lužnicí, Sokolská 114, zast. JUDr. Vladimírem Folprechtem, advokátem se sídlem České Budějovice, Zahradní 8, proti žalovanému Krajskému úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice, U Zimního stadionu 1952/2, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 21.11.2012 č.j. OZZL/12/Sou, za účasti Města Třeboň, se sídlem v Třeboni, Palackého náměstí 46/II, Povodí Vltavy s.p., se sídlem v Praze 5, Holečkova 8, t a k t o :

Rozhodnutí Krajského úřadu – Jihočeského kraje České Budějovice ze dne 21.11.2012 č.j. OZZL/12/Sou a rozhodnutí Městského úřadu v Třeboni ze dne 25.1.2011 č.j. ŽP 3672/2010 - 502 Pa/Tl. se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je p o v i n e n zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 11.228,- Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalobce.

Osoby na řízení zúčastněné nemají právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou, doručenou dne 25.1.2013 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 21.11.2012 č.j. OZZL/12/Sou, jímž byla zamítnuta odvolání žalobce a odvolání Města Veselí nad Lužnicí proti rozhodnutí Městského úřadu v Třeboni o schválení manipulačního řádu pro Novořecké splavy na Lužnici a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

V žalobě se poukazuje na základní zásady správního řízení. Odkazuje se na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze 17.9.2012, jímž bylo zrušeno předchozí rozhodnutí o odvolání a vyjadřuje, že předpokládal obsáhlejší posouzení vlivu nového manipulačního řádu na využití hydroenergetického potenciálu Lužnice ve Veselí nad Lužnicí v profilu malé vodní elektrárny žalobce, aby byly potvrzeny či vyvráceny žalobcovy námitky. Žádné další odborné posouzení nebylo provedeno, žalovaný vyšel ze znaleckého posudku, který neobsahuje žádná objektivně kvantifikovatelná data o tvrzení o vyšší vodnosti Staré řeky podle nového manipulačního řádu. Žalovaný se s námitkami žalobce nevypořádal. Žalobce ocenil snahu žalovaného o zjednodušenou kvantifikaci posouzení vlivu nového manipulačního řádu pro Novořecké splavy na vodnost Nové řeky, kterému však lze i bez hlubšího studia vytknout několik vad. Nebylo zohledněno, že rybník Rožmberk se pravidelně loví. V tabulce se stanoví hraniční průtoky v rozmezí 1 – 7 m3/s, přičemž průtoky do 2 m3/s jsou nevyužitelné, což platí i o průtocích nad 10 m3/s. Tím by se stalo, že žalobce by byl po převážnou dobu roku užíváním daného jezu znevýhodněn. Výpočty nebyly posuzovány v souvislosti s reálnými dosaženými průtoky v konkrétních obdobích v minulosti. Znevýhodnění žalobce lze lehce provést matematickým výpočtem ze zaznamenaných a dostupných dat vztahujících se k průtoku za minulá období. Je-li velmi pravděpodobné, že schválením návrhu jednoho z účastníků bude poškozen účastník jiný a navrhovateli samému vznikne majetkový prospěch, mělo by být ve správním řízení důkladně prověřeno, jaký vliv daný manipulační řád bude mít. Znalcem byly vyjádřeny pochybnosti o vlivu nového manipulačního řádu Novořeckých splavů pro podnikatelskou činnost žalobce, avšak nebylo učiněno nic, co by tyto pochybnosti vyvrátilo. Tento postup znamená právě porušení zásad správního řízení. Žalobce malou vodní elektrárnu ve Veselí nad Lužnicí provozuje dlouhá léta a za tato léta má ověřená očekávání, kolik elektrické energie dle starého manipulačního řádu ročně vyrobí, v důsledku omezení průtoku na Staré řece vlivem nového manipulačního řádu může ztráta na výrobě elektrické energie dosahovat nezanedbatelných částek. Jako chybný je hodnocen úsudek žalovaného o nezahrnutí změny manipulačního řádu vodního díla zahrnujícího Degárku do správního řízení. Ze znaleckého posudku bylo vycházeno pouze částečně, přestože znalec možnost kompenzace ztrát navrhl zahrnutím změny manipulačního řádu vodního díla Degárka. S.p. Povodí Vltavy má údaje o dělených průtocích na vodním díle Novořecké splavy, protože podle nich provádí manipulaci.

Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Svým výpočtem provedl kontrolu postupu znalce a protože nezjistil nesprávnosti, nedoplňoval řízení dalším odborným posudkem. Při svých výpočtech vycházel ze stejných údajů jako znalec. Vyjadřuje přesvědčení, že omezení žalobce ze zjištěných závěrů neplyne. Žalobcem označené chyby chybami nejsou. Žalobci nic nebránilo dát si odborné posouzení vypracovat. Žalovaný vycházel ze znaleckého posudku, který hodnotil jako správný. Matematický výpočet využitelného hydroenergetického potenciálu si mohl žalobce dát vypočítat sám. Znalecký posudek pak posoudil tak, že ke změnám vlivem nového manipulačního řádu Novořeckých splavů došlo, nebude platit, že Stará řeka je vždy zvýhodněna na úkor Nové řeky, manipulace je více k újmě Nové řeky, především v letních měsících. Tato zjištění neneguje návrh na komplexnější řešení např. manipulační řád soustavy Lužnice – Stará řeka – Nová řeka – Nežárka – Degárka – Lužnice. Znalec podal takové informace, které jsou dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí. Proto nedošlo k porušení základních zásad správního řízení. Důkazní prostředek ve formě znaleckého posudku nebyl adekvátně překonán. Vznáší se pochybnost o včasnosti podané žaloby.

Práva osoby na řízení zúčastněné uplatnilo Město Třeboň a s.p. Povodí Vltavy Praha.

Ze spisu správních orgánů vyplynuly následující podstatné skutečnosti:

S.p. Povodí Vltavy podal dne 12.7.2010 žádost o schválení manipulačního řádu vodního díla Novořecké splavy. Manipulační řád s projektovou dokumentací byl předložen. Účelem povoleného nakládání s vodami rozdělení průtoků Lužnice na Starou a Novou řeku tak, aby byla převedena příslušná část tisícileté kontrolní povodně Novou řekou za podmínky, že Novořecká hráz při současné niveletě koruny nebude přelita a současně byla splněna podmínka o převýšení koruny Novořecké hráze nad hladinou návrhové stoleté povodně minimálně 50 %. Žádné další podmínky pro manipulaci a hospodaření s vodou nebyly stanoveny. Vodní dílo zajišťuje řadu účelů i mimo období výskytu povodní a proto lze dovodit další účely zajišťované nebo umožňované vodním dílem. Jedná se o zachování minimálního zůstatkového průtoku ve Staré řece, zachování téhož v Nové řece, zajištění zásobování rybníků Vitmanovské soustavy vodou z Nové řeky, zlepšení kvality vody v Lužnici pod rybníkem Rožmberk v letním období, zlepšení povodňové ochrany v povodí Lužnice a Nežárky převáděním a regulací povodňových průtoků, využití jezové zdrže, Staré řeky a Nové řeky pro sportovní rybolov, neřízenou rekreaci a sportovní plavbu. Manipulací je zajišťováno dělení průtoků do Nové řeky a Staré řeky. Uvádí se minimální zůstatkové průtoky na vtocích do Staré řeky a Nové řeky, za běžných průtoků se manipuluje s ohledem na aktuální potřeby uživatelů vody dotčených manipulací na vodním díle, rybí hospodářství na rybníku Rožmberk a ostatních rybničních soustavách, provoz malých vodních elektráren na Lužnici, Nové řece a Nežárce, hospodaření na lesních pozemcích. Upravuje se manipulace za zvýšených průtoků při přípravě k výlovu a vlastního výlovu rybníka Rožmberk. V části C.2 se upravuje manipulace za běžných průtoků, v další části manipulace za povodní, upravuje se ostatní manipulace a zimní opatření.

Vodní dílo rozdělovací objekt Novořecké splavy na řece Lužnici bylo povoleno rozhodnutím z 8.11.2007, téhož dne je datováno povolení k nakládání s povrchovými vodami. Manipulační řád vodních děl na řekách Nežárka, Degárka a Lužnice ve Veselí nad Lužnicí byl schválen rozhodnutím z 29.10.2003. Změna válcového jezu na Lužnici ve Veselí nad Lužnicí byla povolena v roce 2009.

Ve spise je dále doloženo povolení pro žalobce k nakládání s vodami a ke změně vodohospodářského díla z roku 1999. V roce 2001 obdržel žalobce povolení k trvalému užívání obnovené malé vodní elektrárny u mlýna ve Veselí nad Lužnicí.

V průběhu řízení žalobce vyjádřil nesouhlas s návrhem manipulačního řádu, který v podstatě odůvodnil tím, že podle tohoto dokumentu dojde k stálému odvádění podstatné části vody z Lužnice do Nové řeky a následně do Nežárky.

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky hodnotila návrh jako přínosný, protože na průtoku obou řek jsou závislé cenné mokřadní lokality. Návrh umožňuje udržování celoročního přirozeného hydrologického režimu, Novořecké močály budou v jarních měsících převáděním větší části průtoku lépe zaplaveny.

Na výhrady žalobce uplatněné při ústním jednání reagoval předkladatel svým vyjádřením ze 16.9.2010. Navrhované řešení přispěje ke stabilizaci vodního prostředí v dotčených vodních útvarech a napomůže zlepšení ukazatelů, podle kterých jsou vodní útvary hodnoceny. Ovlivnění vodních děl na Staré nebo Nové řece změnou dělení průtoku na Novořeckých splavech nelze odvozovat z dlouhodobých průměrných průtoků. Žalobce je schopen využívat část průtoku odkloněného do Nové řeky u Novořeckých splavů. Dovolává se ustanovení § 11 odst. 2 vodního zákona o tom, že tu není právní povinnost náhrady za nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství.

Městský úřad v Třeboni svým rozhodnutím ze dne 25.1.2011 manipulační řád pro Novořecké splavy schválil. Námitky žalobce hodnotil jako nedůvodné, poukázal na požadavek zajištění ochrany a zlepšení stavu vodních útvarů na řece Lužnici, vyšel ze stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny, při úsudku o množství průtoku vycházel ze stanoviska zpracovatele manipulačního řádu, vzal v úvahu okolnost o tom, že tu existuje vodní tok Degárka. Hodnocením těchto podkladů a při vědomí ustanovení § 11 odst. 2 vodního zákona, které nezakládá právní povinnost náhrady oprávněným k nakládaní s vodami v maximálním množství, učinil závěr, že předložený manipulační řád lze schválit.

Proti tomuto rozhodnutí se žalobce včas odvolal. Podklady pro rozhodnutí označil za nevěrohodné, vycházející z účelově neúplných základů, stanovisko Povodí Vltavy hodnotí jako jednostranné, požaduje se zachování stávajícího stavu, který nemůže ohrozit přírodní rovnováhu, které bylo za stovky let dosaženo. Naopak manipulační řád na přírodní rezervace na Staré řece bude mít negativní vliv a přínos pro Novou řeku je spekulativní. Manipulačním řádem je poškozen žalobce a další malá vodní elektrárna pod rybníkem Rožmberk, prospěch z tohoto řešení by měl provozovatel malé vodní elektrárny na Nové řece a na Nežárce, přičemž jedním z nich je Povodí Vltavy, tedy navrhovatel nového manipulačního řádu.

Odvolací řízení bylo doplněno znaleckým posudkem doc. Ing. L. S., CSc., znalce z oboru stavebnictví, vodní stavby, který hodnotil průtoky Starou i Novou řekou podle navrženého manipulačního řádu. Uvedl, že průtoky Starou řekou při předpokládaných manipulacích jsou někdy nižší, někdy vyšší. Při porovnání s manipulacemi podle původního manipulačního řádu průtoky Starou řekou více kopírují přirozený hydrologický režim toku, proteklá množství vody dokládají grafy, v některých létech je množství proteklé vody nižší, někdy shodné, někdy vyšší. Podle nových manipulačních pravidel jsou průtoky ve Staré i Nové řece blíže přirozeným průtoků vody v přírodních korytech. O vlivu změny manipulací na výrobu elektrické energie ve Veselí nad Lužnicí se uvádí, že je nejde věrohodně provést bez podrobného výpočtu. Existence toku Degárka má pro řešení posuzovaného problému zásadní význam, protože případné omezení průtoku ve Staré řece lze kompenzovat převedením vyšších průtoků z Nové řeky a Nežárky zpět do Lužnice nad malou vodní elektrárnou žalobce. Argumentaci Povodí Vltavy ze 16.9.2010 znalec hodnotí jako neetické. Znalec dospívá k závěru, že nový manipulační řád je zpracován standardně na dobré úrovni, manipulační pravidla přibližují průtočné poměry ve Staré a Nové řece blíže přirozenému charakteru vodního toku. Z pohledu hospodaření s vodou v toku k jejímu hospodářskému využití zejména v malých vodních elektrárnách přináší nový manipulační řád změny. Změny vodnosti obou větví systému se mohou v dlouhodobém pohledu vzájemně kompenzovat, i když v jiném čase a rozložení. Systém vodních toků v dané lokalitě je komplikovaný vodohospodářsky i zájmy různých subjektů vázaných na využití říční vody v systému. Je pravděpodobnější určité zlepšení vodnosti a využitelnosti vody protékající Starou řekou na úkor Nové řeky.

Znalecký posudek byl k dotazům a výhradám žalobce doplněn. Znalec poukázal na pravděpodobnostní charakter svého úsudku, protože tu přichází v úvahu ovlivnění náhodnými přírodními jevy. Manipulační řád jezu na Degárce nemůže být překážkou převádění průtoku, protože manipulační řád lze změnit. Nový manipulační řád je hodnocen jako správný, změny ve vodnosti obou větví se nemusí kompenzovat.

Rozhodnutí o odvolání ze dne 21.3.2012 bylo zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17.9.2012 č.j. -52. Stalo se tak v podstatě pro nepřezkoumatelnost pro nedostatečné odůvodnění a nedostatečnou reakci na odvolací námitky žalobce.

Žalovaný vydal dne 21.11.2012 rozhodnutí, jímž odvolání žalobce a Města Veselí nad Lužnicí zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí jsou obě odvolání citována, odkazuje se na shromážděné podklady, cituje se znalecký posudek a jeho doplnění. Žalovaný učinil úsudek o hodnocení důkazu ve formě znaleckého posudku a y, učinil vlastní propočty podle původního a nového manipulačního řádu. Při svém rozhodování vyšel z názoru znalce o tom, že je prokázáno, že nový manipulační řád nesnížil průtok Starou řekou, ale že jej zvýšil. Tento závěr lze užít na delší časové období, přičemž neplatí, že v každém jednotlivém roce může dojít k nadlepšení průtoku Starou řekou. Na znalecký posudek je nahlíženo jako na správný a jednoznačný. Ke snížení vodnosti Staré řeky by dojít nemělo.

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle v mezích daných žalobními body a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Námitka žalovaného o opožděném podání žaloby nemá opodstatnění. Lhůta pro podání žaloby je upravena v tak, že činí dva měsíce poté, co žalobci bylo rozhodnutí oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Žalovaný vychází z názoru, že právě takovým zvláštním zákonem stanovujícím jinou lhůtu je , který upravuje urychlení výstavby m.j. vodní infrastruktury. Z předpisu je zřejmé, že jedná se o výstavbu takových zařízení. Manipulační řád však řeší způsob užívání již dokončeného vodohospodářského díla. Je tu tudíž rozdíl mezi výstavbou vodního díla a jeho užíváním. Reguluje-li daný zákon výstavbu, pak na užívání jej vztáhnout nelze. Proto tu není žádná zvláštní úprava podle zvláštního předpisu o lhůtě pro podání žaloby. V důsledku toho, je zapotřebí řídit se obecně stanovenou lhůtou obsaženou v

Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 26.11.2012. Dvouměsíční lhůta k podání žaloby začala běžet následující den, tedy 27.11.2012 a doběhla dne 26.1.2013. Jestliže žaloba byla u soudu podána dne 25.1.2013, stalo se tak včas. Proto je zapotřebí žalobu projednat věcně a nelze ji pro opožděnost odmítnout.

Předmětem řízení bylo učiněno rozhodnutí o schválení manipulačního řádu. Schválení manipulačního řádu děje se rozhodnutím, ve kterém ve smyslu § 59 odst. 3 vodního zákona lze stanovit podmínky, za kterých se rozhodnutí o schválení manipulačního řádu vydává. Prvostupňové rozhodnutí se opírá o ustanovení § 11 vodního zákona a obsahuje argumentaci ustanovení § 11 odst. 2, kdy povolení k nakládání s vodami nezakládá právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním možném množství. Tímto úsudkem se reaguje na námitky žalobce, které byly zamítnuty. Napadené rozhodnutí se zabývá procesní úpravou, k aplikaci vodního práva ničeho neuvádí.

Pro posouzení žalobcových námitek má význam interpretace ustanovení § 11 odst. 2 vodního zákona, kterého se prvoinstanční orgán dovolává. Z rozhodnutí správních orgánů obou stupňů i s.p. Povodí Vltavy, který je navrhovatelem v daném řízení, plyne, že jimi zaujatý názor o obsahu označené právní normy není správný.

Tento právní předpis uvádí (shodně s citací obsaženou v prvoinstančním rozhodnutí), že povolení k nakládání s vodami nezakládá práva k cizím pozemkům a stavbám ani nevzniká vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku nebo vlastníku vodního díla právní povinnost náhrady oprávněným za nemožnost nakládat s vodami v maximálním množství a s určitými vlastnostmi. Toto ustanovení však dopadá na nemožnost nakládat s vodami v maximálním povoleném množství z objektivních příčin např. v období sucha, kdy vodní tok nemá dostatečnou vodnost. Neznamená to však vyloučení odpovědnosti vodoprávního úřadu za škodu způsobenou při výkonu rozhodovací činnosti či vadným úředním postupem.

V souzené věci je zřejmé, že vedle malé vodní elektrárny žalobce je tu v blízkosti rybníka Rožmberk další malá vodní elektrárna, malou vodní elektrárnu provozuje na daném toku též navrhovatel schválení manipulačního řádu s.p. Povodí Vltavy. Vedle toho je provozováno rybniční hospodářství. Pro malé vodní elektrárny byla vydána povolení k nakládání s povrchovými vodami. Subjektům, pro které tato povolení byla vydána, svědčí legitimní očekávání, že své subjektivní veřejné právo budou moci realizovat. Oprávněními k nakládání s povrchovými vodami na tocích Staré řeky i Nové řeky, které schvalovaný manipulační řád bude ovlivňovat, se správní orgány obou stupňů nezabývaly. Jestliže orgány státní moci taková povolení vydaly, pak oprávnění pro adresáty takových rozhodnutí je zapotřebí hodnotit při rozhodování o schvalování manipulačního řádu, protože způsob manipulace na Novořeckých splavech na Lužnici se těchto subjektů může dotknout. Nedostatek úsudku správních orgánů obou stupňů o této právní otázce spočívá právě v nesprávné interpretaci ustanovení § 11 odst. 2 zákona.

Nesprávný úsudek o výkladu ustanovení § 11 odst. 2 se pak promítl do opatřování důkazů pro rozhodování o schválení manipulačního řádu. Manipulační řád má vliv na využití již udělených povolení k nakládání s povrchovými vodami a může přicházet v úvahu i ochrana složek životního prostředí ve smyslu § 23a vodního zákona. Při schvalování manipulačního řádu je zapotřebí vycházet z toho, že všechna vydaná vodoprávní povolení k nakládání s vodami jsou v jedné hodnotové rovině a žádné z těchto povolení nelze upřednostnit. Vliv nově schvalované manipulace na tato udělená povolení nebyl v řízení zjišťován. To se pak promítá do úsudku o námitkách žalobce v prvoinstančním řízení i do projednání jeho odvolacích námitek. Nepostačuje tu proto opírat se o závěr znaleckého posudku o tom, že manipulační řád pro Novořecké splavy je zpracován standardně a na dobré úrovni. Posudek se zabývá vodností říčního systému, označuje jej jako vodohospodářsky komplikovaný, nároky a užitky zúčastněných subjektů neřeší. Protože tu však vodoprávní povolení pro několik subjektů existuje, je zapotřebí se oprávněními vyplývajícími z těchto rozhodnutí při schvalování manipulačního řádu zabývat, což vyžaduje doplnění důkazního řízení. Vodoprávní úřad v první řadě zjistí, jaká povolení k nakládání s vodami pro lokalitu dotčenou daným manipulačním řádem byla vydána a jaká oprávnění z těchto povolení vyplývají. Vliv navrženého manipulačního řádu na možnost využití těchto oprávnění bude zapotřebí přezkoumat, což se bez propočtu hodnot průtoků neobejde. Přitom je zapotřebí respektovat, že všichni držitelé vodoprávních povolení k nakládání s vodami mají rovné postavení.

Soud s respektem ke snaze žalovaného napravit vady předchozího rozhodnutí musí konstatovat, že napadené rozhodnutí skutečně neodpovídá požadavkům a , jestliže skutečný stav věci nebyl dostatečně zjištěn a o schválení manipulačního řádu bylo rozhodnuto bez znalosti již vydaných povolení k nakládání s vodami, kterými je ostatně i vodoprávní orgán vázán. Manipulační řád pro jiné než mimořádné situace proto ve svém důsledku nemůže způsobit výrazný zásah do práv již pravomocně udělených povolení, případně některé z adresátů těchto veřejnoprávních subjektivních práv zvýhodnit. Jak již bylo uvedeno, vodoprávní orgány obou stupňů se udělenými vodoprávními povoleními vůbec nezabývaly, přičemž stalo se tak v důsledku nesprávného výkladu ustanovení vodního zákona.

Žaloba je proto opodstatněná, protože skutkový stav věci nebyl dostatečně zjištěn a proto je rozhodnutí o schválení daného manipulačního řádu vadné.

Soud podotýká, že úvaha o aplikaci právních předpisů, tak jak požaduje v rozhodnutí žalovaného zcela chybí a právě nedostatek úsudku o právních předpisech, kterými se daná věc řídí, měl vliv na vymezení rozsahu dokazování. Koncepce odůvodnění rozhodnutí, která je méně přehledná, způsobuje, že námitky odvolatele nebyly v celém rozsahu vypořádány a rozhodnutí se stává méně srozumitelným. To samo o sobě ovlivňuje přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Po doplnění dokazování v zájmu zjištění stavu věci, o němž nebudou důvodné pochybnosti, bude zapotřebí úsudek o skutkovém i právním zjištění přezkoumatelným způsobem formulovat v odůvodnění rozhodnutí. Poznamenává se, že předmětem rozhodování jsou pouze vodoprávní otázky se zřetelem ke všem vydaným vodoprávním povolením, kdy postavení všech provozovatelů vodohospodářských zařízení jsou stejné. Uzavírá se, že se zřetelem k tomu, co bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku nemohou rozhodnutí vodoprávních orgánů obstát.

Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Protože stejnými vadami trpí též rozhodnutí prvostupňové, zrušil soud postupem podle též rozhodnutí Městského úřadu v Třeboni.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že žalobce měl v řízení úspěch. Proto mu na náhradě nákladů řízení byla přiznána částka 11.228,- Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč, odměnu advokáta za 2 úkony právní pomoci po 3.100,- Kč, 2x režijní paušál ve výši 300,- Kč a 1.428,- Kč na dani z přidané hodnoty, které je zástupce žalobce plátcem.

O náhradě nákladů řízení osob na řízení zúčastněných bylo rozhodováno podle Podle tohoto předpisu osobám na řízení zúčastněným přísluší právo na náhradu nákladů řízení tehdy, jestliže těmto osobám soud uložil nějakou povinnost. Protože se nestalo, nemají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu nákladů řízení.

Podle nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože napadené rozhodnutí je zrušováno pro nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve čtyřech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Krajský soud v Českých Budějovicích

dne 30. května 2013

Předsedkyně senátu:

JUDr. Věra B a l e j o v á v.r.

Za správnost vyhotovení:

Šárka Vondřejcová