Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 29/2013 - 40

- 41

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P., zastoupena JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Blanická 19, Olomouc, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 471/1, Praha 1 - Malá Strana, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2011, čj. MK 34507/2011 OPP, sp. zn. MK-S 8648/2011 OPP, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2013, čj. – 107,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyně podala dne 19. 5. 2011 k Národnímu památkovémuu žádost o poskytnutí informace podle , o svobodném přístupu k informacím. Konkrétně požadovala zaslání instalačního záměru (libreta, koncepce) nově instalované místnosti na Státním hradu Šternberku, části průvodcovského textu k nově instalované místnosti tamtéž a sdělení původní instalační lokace “zařizovacích předmětů” (podle inventurního lokačního seznamu dané místnosti), tj. zda byly či nebyly již dříve prezentovány veřejnosti a kde. Národní památkový ústav poskytl pouze část informací s tím, že některé požadované informace neexistovaly. Žalovaný toto rozhodnutí k odvolání žalobkyně v zásadě potvrdil.

[2] Městský soud shora uvedeným rozsudkem zrušil rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení (výrok I.). Dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Úspěšné žalobkyni soud nepřiznal náhradu nákladů řízení podle ; důvody zvláštního zřetele hodné spatřoval soud zejména v tom, že žalobkyně vykonává své právo na informace šikanózním způsobem.

[3] Proti uvedenému rozsudku městského soudu (jmenovitě proti výroku II.) podala žalobkyně (stěžovatelka) velmi obsáhlou kasační stížnost. V ní tvrdí, že napadený rozsudek je vnitřně nekonzistentní a je rozporný s judikaturou NSS. Jádrem kasačních výtek je pak to, že městský soud stěžovatelce nepřiznal náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka si je vědoma, že Nejvyšší správní soud může její kasační stížnost „smést“ ze stolu s ohledem na subjektivní nepřípustnost kasační stížnosti, přesto však svou kasační stížnost podává. Domnívá se totiž, že s ohledem na argumentaci městského soudu v odůvodnění měl tento soud její žalobu zamítnout, nikoliv jí vyhovět, čímž jí znemožnil uplatnění přípustné kasační stížnosti. Městský soud jí tak fakticky znemožnil se proti svévoli soudního rozhodnutí bránit. Podle názoru stěžovatelky vydali rozhodnutí vyloučení soudci motivováni výhradně snahou způsobit jí újmu. Stěžovatelka dále navrhla soudu, aby v rámci řízení o této kasační stížnosti podal podnět Ústavnímu soudu ke zrušení a , jež považuje za protiústavní. V situaci, kdy utrpěla majetkovou újmu ve výši 11.922 Kč a nemajetkovou újmu spočívající v dehonestaci své osoby, bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Stěžovatelka rovněž požaduje osvobození od soudních poplatků pro řízení o této kasační stížnosti. V doplnění ze dne 20. 4. 2013 stěžovatelka dále poukazuje na další průběh řízení před správními orgány, které bylo pro ní opětovně neúspěšné. Napadený rozsudek soudu jí tak nutí podstoupit opakované soudní řízení, namísto toho, aby soud žalobu rovnou zamítl.

[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

[5] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti (srov. k tomu přiměřeně usnesení ze dne 6. 3. 2013, čj. – 62).

[6] Stěžovatelka výslovně napadá jen výrok II. rozsudku městského soudu, tedy výrok o nepřiznání náhrady nákladů řízení stěžovatelce. Kasační stížnost jen proti výroku o nákladech řízení však není přípustná ( ; k tomu viz usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 6. 2010, čj. – 64, publ. pod č. 2116/2010 Sb. NSS).

[7] Velká řada argumentů kasační stížnosti sice obsahově míří též proti výroku I., kterým soud zrušil rozhodnutí žalovaného. Tyto argumenty z procesního hlediska nijak nesouvisí s tím, čeho se stěžovatelka domáhá, tedy zrušení výroku II. rozsudku. Rozsahem kasační stížnosti je přitom Nejvyšší správní soud vázán ( ). I kdyby snad stěžovatelka napadala výslovně i výrok I., byla by kasační stížnost subjektivně nepřípustná. Městský soud totiž žalobě vyhověl, třebaže z důvodů, s nimiž stěžovatelka nesouhlasí (detailně k tomu viz cit. usnesení čj. – 62, body 12 – 15). Podat kasační stížnost toliko proti důvodům rozhodnutí není přípustné ( ).

[8] Soud proto odmítl kasační stížnost směřující proti výroku II. rozsudku městského soudu na základě ve spojení s a

[9] Soud dodává, že právní úpravu obsaženou v nepovažuje za protiústavní, což bylo potvrzeno i v rozhodovací praxi Ústavního soudu. Například v usnesení ze dne 5. 6. 2008, sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že „[k]asační stížnost je toliko mimořádným opravným prostředkem, a proto jsou jak důvody kasační stížnosti, tak i její rozsah, vázány na nejzávažnější případy nezákonností. Mezi tyto případy nepatří dle vůle zákonodárce (ani dle přesvědčení Ústavního soudu) okruh uvedený právě v ustanovení . […] Navíc vyloučení výroku o nákladech řízení z možnosti podat proti němu mimořádný opravný prostředek (v tomto případě kasační stížnost), není v českém právním řádu ojedinělé. Rovněž dovolání upravené nelze podávat proti výroku o nákladech řízení.“

[10] Stěžovatelka napadá též ústavnost Podle něho jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává. Toto ustanovení však Nejvyšší správní soud nyní vůbec neaplikuje, proto není aktivně legitimován k podání návrhu Ústavnímu soudu (srov. , o Ústavním soudu).

[11] Vzhledem k tomu, že kasační stížnost Nejvyšší správní soud odmítá, nebylo již třeba rozhodovat o žádosti stěžovatelky o přiznání osvobození od soudních poplatků ( , o soudních poplatcích).

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl soud v souladu s ve spojení s Byl-li návrh odmítnut, nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. dubna 2013

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu