Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Ads 122/2012 - 26

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: PhDr. Z. H., CSc., zastoupené JUDr. Františkou Svobodovou, advokátkou, se sídlem Pekařská 18, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2012, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. - 10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. - 10, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím žalované ze dne 27. 3. 2012, č. j. X, byl žalobkyni přiznán starobní důchod. Žalobkyně považovala přiznanou výši starobního důchodu za nepřiměřeně nízkou, a proto podala proti tomuto rozhodnutí námitky. Tímto postupem se domáhala započtení jiných dob než let 1986–1989, kdy byla z politických důvodů nucena pracovat jako uklízečka, ačkoliv byla univerzitně vzdělána. Žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 5. 2012, č. j. X1, námitky žalobkyně zamítla.

[2] Dne 8. 6. 2012 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí o námitkách žalobu. V ní uvedla, že postup žalované byl nesprávný, protože nezohlednila situaci žalobkyně v letech 1986-1989. Podle vyjádření žalobkyně jí v této době nebylo umožněno z politických důvodů pracovat v oboru, který vystudovala, a tak z obav před obviněním z trestného činu příživnictví pracovala jako uklízečka s nízkým platem, což se odrazilo v nepřiměřeně nízké výši starobního důchodu, kterou jí žalovaná vyměřila. Žalobkyně označila tento postup žalované za nespravedlivě tvrdý a navrhla, aby jí při stanovení výše starobního důchodu byly započteny roky předcházející tomuto období, v němž byla diskriminována z politických důvodů.

[3] Krajský soud v Brně žalobkyni přípisem ze dne 17. 7. 2012 vyzval k vyjádření, zda touto žalobou sleduje pouze změkčení tvrdosti zákona. Žalobkyně ve své odpovědi ze dne 23. 7. 2012 krajskému soudu sdělila, že jednak žalobou sleduje změkčení tvrdosti zákona a dále chce upozornit na skutečnost, že lidé, kterým před rokem 1989 nebylo z politických důvodů umožněno dosáhnout na výdělek odpovídající jejich vzdělání a praxi, jsou v důsledku poškozováni i dnes způsobem stanovení výše starobního důchodu.

[4] Usnesením ze dne 31. 7. 2012, č. j. - 10, krajský soud žalobu odmítl jako nepřípustnou podle ve spojení s , , (dále jen „“). V odůvodnění krajský soud uvedl, že se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované z důvodu odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení, což je rozhodnutí, které je podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, (dále jen „“) ze soudního přezkumu vyloučeno.

[5] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti odmítavému usnesení krajského soudu kasační stížnost, která byla dne 5. 10. 2012 doplněna ze strany její zástupkyně. Stěžovatelka předně poukazuje na diskriminaci a nespravedlnost vůči své osobě a lidem v podobném postavení, kteří byli v době komunismu z politických důvodů nuceni vykonávat práce neodpovídající jejich kvalifikaci za nízký plat a nyní jsou de facto trestáni podruhé, neboť je tato doba zohledněna při stanovení výše starobního důchodu. Dále se stěžovatelka domnívá, že žalovaná neposkytovala adekvátní informace ohledně reformy starobního důchodu. Pokud by byla ze strany žalované správně informována, mohla by zvážit podání žádosti o předčasný důchod a její starobní důchod by tak byl řádově o několik tisíc Kč vyšší. Stěžovatelka ve své kasační stížnosti tedy navrhla, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil, a poukazovala zejména na svou žalobní argumentaci.

[6] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, zda je kasační stížnost přípustná a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Stěžovatelka je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti ( ), je zastoupena advokátem ( ) a svou kasační stížnost podala včas ( ). Ohledně kasačního důvodu stěžovatelka v kasační stížnosti uvedla, že jí napadá rozhodnutí krajského soudu z důvodu nezákonnosti jeho výroků. Nejvyšší správní soud proto dovodil, že se jedná o tvrzenou nezákonnost rozhodnutí podle , neboť krajský soud žalobu svým usnesením odmítl (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, č. j. - 98, publikován pod č. 625/2005 Sb. NSS, dostupný také na www.nssoud.cz). Kasační stížnost tedy byla shledána přípustnou a Nejvyšší správní soud přistoupil k jejímu věcnému posouzení; přitom dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[7] Nejvyšší správní soud nejprve z úřední povinnosti posoudil rozhodnutí krajského soudu z hlediska a dospěl k závěru, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Krajský soud totiž v řízení postupoval dle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle něhož jsou rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti předpisů o sociálním zabezpečení vyloučena ze soudního přezkumu. Ve věci ovšem nebylo žádné rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti vydáno, nebyl zde tedy zákonný důvod pro tento postup. Předmětem řízení bylo rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 7. 5. 2012, č. j. X1, proti kterému byla stěžovatelkou podána správní žaloba podle Skutečnost, že stěžovatelka v námitkách jako řádném opravném prostředku poukazovala zejména na tvrdost postupu žalované, v žádném případě neimplikuje, že následné rozhodnutí žalované o těchto námitkách bylo rozhodnutím o žádosti o odstranění tvrdosti. Tato žádost ve věci podána nebyla a žalovaná o ní nerozhodovala ani rozhodovat nemohla. Krajský soud tedy chybně posoudil předmět řízení tím, že vyhodnotil rozhodnutí žalované jako rozhodnutí o žádosti o odstranění tvrdosti, což vedlo k nezákonnému rozhodnutí o odmítnutí žaloby, jímž bylo porušeno právo stěžovatelky na přístup k soudu ve smyslu d. Je zřejmé, že pokud stěžovatelka ve své žalobě použila pojmy nespravedlnosti či tvrdosti postupu žalované a zákona, je krajský soud povinen tyto výrazy vyložit podle jejich obsahu a smyslu a posoudit zákonnost postupu žalované a ústavní konformitu zákona a jeho výkladu žalovanou.

[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že vada řízení před krajským soudem v podobě chybného posouzení předmětu řízení měla za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé; byl tedy naplněn kasační důvod dle (srov. výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. - 98), a proto Nejvyšší správní soud zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle V něm bude krajský soud vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku ( ). Jak již bylo výše uvedeno, krajský soud je tedy v dalším řízení povinen přezkoumat zákonnost napadeného rozhodnutí žalované ze dne 7. 5. 2012, č. j. X.

[9] Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. března 2013

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu