Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 19/2013 - 22

Pokračování - 23

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: Ing. P. R., proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 2020/4, Praha 3, o žalobě proti odpovědím na žádost o poskytnutí informací ohledně vykázané zdravotní péče, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 26. 2. 2013, doručeným Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“) dne 27. 2. 2013 a tímto soudem předloženým Nejvyššímu správnímu soudu dne 11. 3. 2013, se žalobce (dále jen „navrhovatel“) domáhá určení lhůty k provedení procesního úkonu dle , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a to rozhodnutí ve věci vedené u městského soudu pod sp. zn. . Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 4. 3. 2011 podal u Obvodního soudu pro Prahu 5 žalobu ve věci, o které dříve rozhodl jiný orgán než soud. Soud však v řízení neučinil žádné úkony, kromě toho, že bezmála dva roky řeší svoji věcnou a místní nepříslušnost a o žalobě dosud nerozhodl.

Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud zjistil, že navrhovatel se žalobou ze dne 4. 3. 2011, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 5 (dále také jen „obvodní soud“) téhož dne, domáhá přezkumu odpovědí žalované na jeho žádosti o poskytnutí informací ohledně vykázané zdravotní péče týkající se jeho otce J. R. Obvodní soud usnesením ze dne 1. 9. 2011, č. j. – 8, vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřili k tomu, že soud hodlá vyslovit svou věcnou nepříslušnost v řízení a předmětnou věc postoupit k rozhodnutí Městskému soudu v Praze, který je k projednání a rozhodnutí věci věcně příslušný. Dne 12. 9. 2011 obvodní soud obdržel námitku navrhovatele proti postupu soudu uvedenému v předmětném usnesení. Dne 23. 1. 2012 obvodní soud spis předložil Vrchnímu soudu v Praze k vyřešení otázky věcné příslušnosti, který mu jej vrátil s přípisem ze dne 18. 12. 2012 bez rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť pro takový postup neshledal zákonné důvody. Poté obvodní soud usnesením ze dne 21. 12. 2012, č. j. – 13, které nabylo právní moci dne 25. 1. 2013, vyslovil svou věcnou nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Městskému soudu v Praze, který ho obdržel dne 7. 2. 2013. Dne 18. 2. 2013 městský soud poučil žalovanou o složení senátu, který věc bude projednávat a rozhodovat, současně žalované zaslal stejnopis žaloby a vyzval ji, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení této výzvy předložila soudu vyjádření k žalobě a úplný správní spis. Dne 5. 3. 2013 byl městskému soudu postoupen obvodním soudem shora uvedený návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.

Řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, zakotveného zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem.

V řízení podle § 174a zákona o soudech a soudcích tedy Nejvyšší správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Znamená to, že zjistí-li neodůvodněné průtahy v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Soud se tak při posuzování oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.

Městský soud dle , , v platném znění (dále jen „“), je povinen zásadně projednávat a rozhodovat věci v pořadí, v jakém mu došly; to neplatí pouze tehdy, jsou-li u věci dány závažné důvody pro přednostní projednávání a rozhodování věci. Soud tak projednává a rozhoduje přednostně návrhy na osvobození od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce, projednává a rozhoduje přednostně též žaloby proti nečinnosti správního orgánu a žaloby proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu, návrhy a žaloby ve věcech mezinárodní ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením, jakož i další věci, stanoví-li tak zvláštní zákon. V případě navrhovatele (napadeny jsou odpovědi na žádosti o poskytnutí informací ohledně vykázané zdravotní péče) se však nejedná o věc, která podléhá režimu přednostního vyřizování podle

Nejvyšší správní soud v projednávané věci po posouzení shora uvedeného postupu městského soudu dospěl k závěru, že návrh není oprávněný, neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Soud, jak vyplývá z předloženého spisového materiálu, se věcí bezprostředně po jejím obdržení dne 7. 2. 2013 řádně zabýval a činil bez prodlevy nezbytné procesní úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí tak, aby věc mohl projednat a rozhodnout, a to s přihlédnutím k pořadí, v jakém k němu došla (blíže viz shora uvedená rekapitulace spisu). Nelze tedy konstatovat, že byl ve shora uvedeném smyslu nečinný. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že řízení v dané věci bylo zahájeno již 4. 3. 2011, a to z toho důvodu, že průtahy v řízení, k nimž došlo před Obvodním soudem pro Prahu 5 a před Vrchním soudem v Praze, nelze přičítat k tíži městskému soudu, neboť řízení u něj bylo zahájeno až dne 7. 2. 2013 a do té doby nemohl žádným způsobem ovlivnit procesní postup uvedených soudů. Nejvyšší správní soud ze všech shora uvedených důvodů neshledal ve věci průtahy, a proto návrh navrhovatele podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. března 2013

JUDr. Radan Malík

předseda senátu