Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 57/2012 - 17

- 18

pokračování

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: A. M., zastoupeného Mgr. Ondřejem Rejskem, advokátem se sídlem Buzulucká 431, Hradec Králové, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 12. 2011, č. j. OAM/257/ZA-ZA06-ZA14-2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2012, č. j. - 40,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupci stěžovatele, Mgr. Ondřeji Rejskovi, advokátovi, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 2.400 Kč, která mu bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) ze dne 4. 12. 2012, č. j. - 40 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 6. 12. 2011, č. j. OAM/257/ZA-ZA06-ZA14-2011 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím nebyla stěžovateli udělena mezinárodní ochrana podle ustanovení § – 14b , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 1. 2013, č. j. – 4, stěžovatele prostřednictvím ustanoveného zástupce vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení předmětného usnesení doplnil blanketní kasační stížnost, a to zejména v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá v záhlaví označený rozsudek krajského soudu a o jaké konkrétní námitky směřující k uplatnění kasačních důvodů uvedených v se opírá. Stěžovatel byl zároveň poučen, že pokud ve stanovené lhůtě blanketní kasační stížnost nedoplní, bude kasační stížnost odmítnuta ve smyslu ustanovení ve spojení s

Výše uvedené usnesení bylo ustanovenému advokátovi doručeno dne 9. 1. 2013, což je zároveň den, kdy předmětné usnesení nabylo právní moci. Nejvyšší správní soud do dnešního dne neobdržel doplnění blanketní kasační stížnosti stěžovatele.

Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Podle lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Skutečností určující počátek lhůty stanovené ustanovenému advokátovi soudem pro doplnění kasační stížnosti byl den doručení usnesení tohoto soudu ze dne 8. 1. 2013, č. j. – 4, tomuto advokátovi, k němuž došlo dne 9. 1. 2013. Ve smyslu tato lhůta uplynula v pondělí dne 11. 2. 2013, neboť den 9. 2 2013 (sobota), na který by konec lhůty připadl, byl dnem pracovního klidu.

Podle ustanovení § 106 odst. 3 nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání; tato lhůta může být soudem na včasnou žádost stěžovatele prodloužena, a to pouze z vážných důvodů a nejdéle o jeden měsíc. Jak vyplývá z výše uvedeného, lhůta pro doplnění kasační stížnosti, a tedy i pro podání žádosti o prodloužení této lhůty, uplynula 11. 2. 2013. Zástupce stěžovatele žádost o prodloužení lhůty k doplnění kasační stížnosti nepodal a ani kasační stížnost ve smyslu výše uvedeného usnesení tohoto soudu nedoplnil.

Podle ustanovení musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení platí obdobně. Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Veškeré tyto zákonné kroky byly, jak je patrno z výše uvedeného, učiněny.

Stěžovatelem podaná blanketní kasační stížnost nemá náležitosti požadované ustanovením , neboť zejména neobsahuje jediný tvrzený důvod ve smyslu , ani z ní není patrné, jaká pochybení stěžovatel vytýká krajskému soudu, resp. v čem spatřuje nezákonnost či nesprávnost napadeného rozsudku.

Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační stížnosti neuvede, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje ( ), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. – 40, dostupné na www.nssoud.cz).

Nejvyšší správní soud shledal, že stěžovatel navzdory výzvě k odstranění vytýkaných vad kasační stížnosti tyto vady ve stanovené lhůtě ani později neodstranil, a nebyly tak splněny podmínky pro projednání kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud z těchto důvodů stěžovatelovu kasační stížnost podle odmítl. Zároveň byly naplněny i důvody pro odmítnutí podle ve spojení s

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití ustanovení ve spojení s ustanovením téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Vzhledem k tomu, že zástupce stěžovatele byl soudem ustanovený advokát, platí odměnu za zastupování a hotové výdaje stát ( v návaznosti na ). Ustanovenému zástupci náleží v souladu s , advokátního tarifu, ve znění s účinností do 31. 12. 2012, o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve spojení s cit. vyhlášky, odměna za jeden úkon právní služby spočívající v podání kasační stížnosti ze dne 27. 12. 2012 ve výši 2.100 Kč a dále podle téže vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč. Ustanovení zástupce soudu nedoložil, zda je plátcem DPH či nikoliv. Soud proto vycházel z předpokladu, že zástupce stěžovatele plátcem uvedené daně není. Ustanovenému zástupci se tedy přiznává odměna v celkové výši 2.400 Kč, která mu bude vyplacena Nejvyšším správním soudem do 60ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné

V Brně dne 28. března 2013

JUDr. Petr Průcha

předseda senátu