Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 36/2012 - 41

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobců: a) O. K., b) nezl. Ol. K., zastoupených opatrovníkem SOZE – Sdružením občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 1. 10. 2012, č. j. - 21,

takto:

I. Řízení o kasační stížnosti s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2012, č. j. OAM-338/ZA-ZA06-PA03-2011, žalovaný rozhodl, že se žalobcům neuděluje mezinárodní ochrana podle , , , a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.

[2] Toto rozhodnutí žalobci napadli žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové. Krajský soud však jejich žalobu usnesením ze dne 1. 10. 2012, č. j. - 21, odmítl, a to z důvodu, že žalobci ve lhůtě neodstranili její vady, respektive ji řádně nedoplnili a neupřesnili, jak byli vyzváni usnesením krajského soudu ze dne 17. 5. 2012, č. j. - 12. Proti usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby si nyní žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali kasační stížnost.

[3] Ve své kasační stížnosti ze dne 14. 11. 2012 stěžovatelé uvedli, že pobývají na adrese N. 1837/13, P., zároveň si však zvolili adresu pro doručování Š. 557/14, P. 2. Na tuto adresu pro doručování pak Nejvyšší správní soud stěžovatelům zaslal informaci o probíhajícím řízení, včetně poučení ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “); písemnost se ovšem doručit nepodařilo a jako nedoručená byla vrácena soudu. Nejvyšší správní soud se tedy zmíněnou písemnost pokusil doručit na adresu pobytu stěžovatelů, již sdělili ve své kasační stížnosti, ovšem i z této adresy mu byla písemnost vrácena jako nedoručená.

[4] Z elektronické databáze Ministerstva vnitra Nejvyšší správní soud dne 21. 12. 2012 zjistil, že stěžovatelé dne 6. 11. 2012 odešli z Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí; přičemž ke dni 14. 11. 2012 je v evidenci záznam o jejich pobytu na adrese N. 1837/13, P. 10 (do dne 12. 11. 2013). Z uvedené databáze dále Nejvyšší správní soud zjistil, že se stěžovatelé ode dne 24. 11. 2011 do dne 6. 11. 2012 fakticky v pobytovém středisku nezdržovali, jelikož pobývali na propustky mimo něj, dle poznámky v databázi na adrese Š. 557/14, P. 2.

[5] Nejvyšší správní soud se dále obrátil s dotazy ohledně posledního známého místa pobytu stěžovatelů na žalovaného a na Policii ČR, Ředitelství služby cizinecké policie. V odpovědi na dotaz však žalovaný ani Policie ČR zdejšímu soudu nesdělili žádnou jinou adresu odlišnou od výše uvedených.

[6] Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, tedy proto, že pobyt stěžovatelů není znám, Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 24. 1. 2013, č. j. - 39, stěžovatelům ustanovil opatrovníka.

[7] Podle ve spojení s odst. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

[8] Z výše uvedeného vyplývá, že Nejvyšší správní soud vyvinul veškeré možné úsilí a využil všechny jemu dostupné možnosti, aby zjistil místo pobytu stěžovatelů, avšak jeho pátrání bylo bezvýsledné a pobyt stěžovatelů zůstal zcela neznámý (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 5. 2005, č. j. - 58, publ. pod č. 707/2005 Sb. NSS). S ohledem na naplnění podmínek zákona o azylu tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než řízení o kasační stížnosti zastavit podle ve spojení s

[9] Výrok o nákladech řízení se opírá o ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. února 2013

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu