Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 11/2013 - 6

- 7

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Ludmily Valentové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci navrhovatele: J. T., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise se sídlem nám. Hrdinů 4, Praha 4, 2) Ing. Miloš Zeman, CSc., bytem Brdičkova 9, Praha 13, 3) Ing. V. M., odpůrci 2) a 3) zastoupeni JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem se sídlem Zbraslavské nám. 458, Praha 5 - Zbraslav, v řízení o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky, o námitce podjatosti vznesené navrhovatelem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

t a k t o :

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Vojtěch Šimíček a JUDr. Jakub Camrda n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem ze dne 5. 2. 2013 doplněným na výzvu soudu podáním ze dne 14. 2. 2013 se navrhovatel domáhá vydání rozhodnutí o neplatnosti volby prezidenta republiky; věc je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. . V doplnění svého návrhu navrhovatel vyslovil námitku podjatosti předsedy senátu ve věcech volebních JUDr. Vojtěcha Šimíčka a dalších jeho členů, „kteří při projednávání volebních stížností kandidátů proti jejich vyloučení z prezidentské volby rozhodli nepustit do dalšího klání kandidáty Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamury,“ konkrétně soudce JUDr. Jakuba Camrdu, JUDr. Zdeňka Kühna a JUDr. Petra Průchu.“

Navrhovatel uvedl, že námitku podjatosti podává z důvodu osobního poměru JUDr. Vojtěcha Šimíčka k projednávané věci. Podjatost navrhovatel dovozuje z kritického mediálního vyjádření JUDr. V. Šimíčka na adresu kandidáta Tomia Okamury, které považuje za nepřípustné, nevhodné a podjaté. Další důvod pro vyloučení všech jmenovaných soudců z projednávání předmětné věci pro podjatost navrhovatel spatřuje v tom, že jmenovaní soudci hlasovali pro přijetí usnesení týkajícího se kandidáta T. Okamury ze dne 13. 12. 2012, č. j. - 36, které navrhovatel považuje „za formalistické, naprosto nerespektovalo již tehdy známá velmi závažná pochybení jak na straně volebního zákona, tak ve výkonech ministerských úředníků.“ Proto navrhovatel shrnuje, že „panuje oprávněná obava, že navzdory zveřejnění dalších závažných skutečností provázejících tuto volbu, by tito soudci odmítali připustit svoje pochybení při formulaci cit. usnesení a nebudou proto ani dnes schopni posuzovat události dostatečně objektivně.“

JUDr. V. Šimíček ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že v nyní projednávané věci nejsou V. Dlouhý ani T. Okamura vůbec účastníky řízení, proto je podaná námitka z tohoto hlediska zcela irelevantní. Výsledek nyní vedeného řízení se nemůže nijak přímo projevit v jejich právní sféře. I pokud by bylo projednávané stížnosti (příp. některé jiné) vyhověno a soud by vyslovil neplatnost volby prezidenta, neznamená to automaticky jakékoliv zlepšení právní situace jmenovaných kandidátů, kteří nebyli v těchto volbách vůbec zaregistrováni.

V. Dlouhý a T. Okamura byli účastníky zcela odlišného řízení, a to ve věci registrace kandidátníy. Tato řízení však již pravomocně skončila a nadto ústavní stížnost T. Okamury proti usnesení Nejvyššího správního soudu sp. zn. zamítl Ústavní soud jako nedůvodnou nálezem ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. . JUDr. V. Šimíček také zdůraznil, že v bodě 60 citovaného nálezu Ústavního soudu je k namítané podjatosti jeho osoby výslovně uvedeno, že „daný výrok soudce Šimíček pronesl až po vynesení rozhodnutí a nelze z něj samotného dovozovat (negativní) poměr k věci nebo účastníkům, který by zakládal pojatost soudce.“ Proto závěrem uvedl, že k věci ani k účastníkům, příp. k jejich zástupcům, nemá žádný vztah, a není tak dán žádný racionální důvod pro jeho vyloučení z rozhodování ve smyslu ust. , (dále jen „“). Stejným způsobem se vyjádřil i soudce JUDr. J. Camrda.

Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Podle soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát.

Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v přitom představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d).

Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci může být pouze jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, zejména v případech, kdyby mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměr soudce k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti, apod. V daném případě však nebyla objektivně zjištěna žádná z těchto skutečností.

Je třeba zdůraznit, že v projednávané věci kandidáti V. Dlouhý a T. Okamura vůbec nejsou účastníky řízení. Případné rozhodnutí v projednávané věci též nemůže nijak ovlivnit jejich právní postavení, neboť bylo Nejvyšším správním soudem pravomocně rozhodnuto v řízení podle , o volbě prezidenta republiky a a návrhy V. Dlouhého a T. Okamury na uložení povinnosti registrovat jejich kandidátníu byly zamítnuty. (Ústavní stížnost T. Okamury proti předmětnému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta, jak je uvedeno výše.) V. Dlouhý a T. Okamura se tedy neúčastnili jako kandidáti ani prvního kola prezidentské volby.

K návrhu navrhovatele na vyloučení všech jmenovaných soudců pro podjatost z důvodu jejich rozhodování ve věci sp. zn. , Nejvyšší správní soud rovněž zdůrazňuje, že podle ust. není a nemůže být důvodem pro vyloučení z projednání a rozhodnutí věci rozhodování soudce v jiných řízeních. Pokud by tomu tak bylo, ústavně garantované právo na spravedlivý proces, jehož součástí je i požadavek na rozhodování nezávislého a nestranného soudu a tedy i nepodjatého soudce (d), by se pouze na základě skutečnosti, že se navrhovatel se závěry Nejvyššího správního soudu v předmětných usneseních dosud neztotožňuje, přeměnilo na „právo na jiné (příznivé) rozhodnutí ve věci“, což je zcela nepřípustné.

S ohledem na výše uvedené lze tedy konstatovat, že důvody uplatněné navrhovatelem nejsou způsobilé vyvolat pochybnosti o nepodjatosti jak u předsedy senátu ve věcech volebních JUDr. V. Šimíčka i soudce JUDr. J. Camrdy. Soudci JUDr. Z. Kühn a JUDr. P. Průcha v předmětné věci navrhovatele pro svou nepřítomnost vůbec nerozhodují, ve volebním senátu jsou nahrazeni JUDr. L. Kaniovou, resp. JUDr. J. Vyklickým, a proto je námitka pojatosti ve vztahu k jejich osobám zcela bezpředmětnou. Vzhledem k tomu, že se jmenovaní soudci necítí být podjatí a o jejich podjatosti nenasvědčují ani jiné skutečnosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci JUDr. Vojtěch Šimíček a JUDr. Jakub Camrda nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. února 2013

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu