Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 3/2013 - 119

- 120

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců: a) MARCO CASTINARO, a. s., se sídlem Velenická 95, Plzeň, zastoupeného Mgr. Vladimírem Kolářem, advokátem se sídlem Goethova 5, Plzeň, b) K.O.N. Management, s. r. o., se sídlem Na Výsluní 201/13, Praha 10, zastoupeného JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem Těsnohlídkova 9, Brno, proti žalovanému Magistrátu města Plzně, se sídlem nám. Republiky 1, Plzeň, za účasti osob zúčastněných na řízení 1) České dráhy, a. s., se sídlem nábřeží L. Svobody 1222, Praha 1, zastoupené JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, Praha 4, 2) J. E., zastoupeného JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, 3) M. C., zastoupené JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, a 4) REVAN s. r. o., se sídlem, Na Výsluní 201/13, Praha 10 - Strašnice, zastoupené JUDr. Pavlem Eretem, advokátem se sídlem Purkyňova 43, Plzeň, o žalobách proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2011, čj. MMP/068651/11, v řízení o kasačních stížnostech žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 10. 2012, čj. – 214,

t a k t o :

Kasační stížnosti s e odkladný účinek n e p ř i z n á v á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Vymezení věci

[1] Podanou kasační stížností se žalobci a) a b) (dále jen „stěžovatelé“) domáhají zrušení shora označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 4. 2011, čj. MMP/068651/11 a potvrzeny závěry tohoto rozhodnutí. Žalovaný uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání proti rozhodnutí Úřadu Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, Odboru výstavby, majetku a dopravy, kterým bylo stěžovatelům dle , o pozemních komunikacích, uloženo odstranit nepovolenou pevnou překážku – doplocení pozemku drátěným pletivem do výšky 1, 8 m a osazená vjezdová dvoukřídlá zamykatelná vrata šíře 3 m otvíraná na pozemek p. č. X, k. ú. H. u P., nacházející se na pozemku p. č. X, k. ú. H. u P. (pevná překážka se nachází na hranici pozemků p. č. X a p. č. X, k. ú. H. u P.), a to ve lhůtě 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, neboť pozemky p. č. X, X, X, X, k. ú. H. u P., jsou veřejně přístupnou účelovou komunikací.

[2] Stěžovatel a) spojil kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, který odůvodnil tím, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí žalovaného vzniká škoda, neboť nemůže plnit své smluvní povinnosti vůči třetím osobám. Za porušení povinnosti spočívající v omezení nájemního práva při používání pozemku parc. č. X a k němu přilehlých staveb musel stěžovatel a) uhradit smluvní pokuty nájemcům na pozemku parc. č. X a X nebo jeho části za nemožnost omezení pohybu třetích osob na těchto pozemcích v jejich celé výměře. Dále stěžovateli podle jeho slov a) vzniká škoda tím, že za užívání pozemků parc. č. X a parc. č. X nedostává nájemné, ačkoliv se jedná o nemovitosti v jeho vlastnictví užívané třetími osobami, za které v minulosti nájemné na základě nájemních smluv získával. Tuto škodu stěžovatel a) vyčíslil jako částku přesahující 10.000.000 Kč za dobu od zahájení správního řízení. Dále se domnívá, že v důsledku napadeného rozhodnutí je zasahováno do jeho právem zajištěných práv, zejména práva vlastnického, a proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud přiznal jeho kasační stížnosti dle odkladný účinek.

[3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti navrhuje, aby soud odkladný účinek nepřiznal, neboť společnosti sídlící v přilehlých areálech nemají reálně jinou možnost se dostat do svých areálů, než po veřejné účelové komunikaci nacházející se na pozemku stěžovatele a). Obává se, že ačkoliv nyní jsou předmětná vrata otevřena, přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by mohlo vést stěžovatele k tomu, aby tato vrata uzavřeli. Tím by podle žalovaného hrozila odpovědnost státu za škodu vzniklou společnostem, kterým by tímto po určitou dobu bylo znemožněno podnikání.

[4] Osoba zúčastněná na řízení 1) – vlastník nebytových prostor a pozemkových ploch v Plzni – Koterově, U Seřadiště 102 (dále jen „areál“) – ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele a) uvedla, že účelová komunikace ležící na pozemku stěžovatele a) je jedinou přístupovou cestou k jejímu areálu. V důsledku zamezení přístupu do areálu čelí osoba zúčastněná na řízení 1) žalobě nájemce areálu o náhradu škody ve výši 2.440.340 Kč způsobené tím, že nemohl předmět nájmu řádně užívat. Dále jí narůstá škoda v podobě ušlého zisku, neboť uvedený nájemce a stejně tak i potenciální nájemníci nemají o pronájem areálu z důvodu zatarasení přístupu k němu zájem. Osoba zúčastněná na řízení 1) dále uvedla, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatele a) by narůstala škoda na straně subjektů, kterým je bezdůvodně bráněno užívat veřejnou komunikaci. Podle jejího názoru výkon napadeného rozhodnutí žalovaného neznamená pro stěžovatele a) nenahraditelnou újmu a podmínky pro přiznání odkladného účinku nejsou splněny.

[5] Stěžovatel b) ani ostatní osoby zúčastněné na řízení se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřili.

II.

Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[6] Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení až 5 se užijí přiměřeně.

[7] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: kasační stížnosti lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

pokračování

[8] Břemeno tvrzení i břemeno důkazní ohledně prokázání splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku, tj. negativních právních důsledků spjatých se zrušujícím rozhodnutím krajského soudu, nese v dané věci stěžovatel. Hrozbu nepoměrně větší újmy musí stěžovatel jednak dostatečně určitě tvrdit a rovněž náležitě doložit. Nejvyšší správní soud poukazuje na dispoziční zásadu ovládající celé řízení o kasační stížnosti. Kasační soud není povolán k tomu, aby za navrhovatele vlastní vyhledávací činností zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proto musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2012, čj. - 74).

[9] Pokud jde o splnění druhého zákonného předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, soud vychází z povahy věci a z obsahu soudního a správního spisu, včetně eventuálního vyjádření ostatních účastníků řízení.

[10] V nyní posuzovaném případě Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda výkon nebo jiné právní účinky rozsudku krajského soudu by pro stěžovatele a) znamenaly nepoměrně vetší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Stěžovatel a) uvedl, že již musel v souvislosti s rozhodnutím žalovaného uhradit smluvní pokutu vyplývající z jeho nájemních smluv na předmětné pozemky, výši této pokuty však nespecifikoval. Dále uvedl, že přichází o nájemné za nemovitosti parc. č. X a parc. č. X, které jsou užívány třetími osobami a dříve za ně nájemné získával. Tuto škodu odhadl stěžovatel a) asi na 10.000.000 Kč. Tyto skutečnosti však nijak konkrétně nedoložil.

[11] Dále Nejvyšší správní soud zkoumal, jaká škoda by naopak mohla vzniknout třetím osobám, pokud bude odkladný účinek kasační stížnosti stěžovatele a) přiznán. Z vyjádření osoby zúčastněné na řízení 1) a žalovaného lze dovodit, že v případě, že by byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, který by mohl vést i k tomu, že by stěžovatel a) uzavřel příjezd vstup do výše specifikovaného areálu, vznikla by újma nájemcům, resp. vlastníkům nemovitostí, ke kterým by nebylo možné se dostat. Stěžovatel a) přitom nijak neprokázal, že jeho újma by mohla být nepoměrně větší než újma třetích osob – nájemců či vlastníků dotčených nemovitostí.

[12] V této souvislosti je namístě upozornit, že stěžovatel a) nenavrhoval přiznání odkladného již žalobě podané u krajského soudu. Přitom už v té době věděl, že mu bude v důsledku rozhodnutí žalovaného vznikat škoda, kterou popisuje nyní v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

[13] V daném případě tak nebyla prokázána existence hned první podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tedy nepoměrně větší újmy, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Proto již nebylo předmětné zkoumat také rozpor s důležitým veřejným zájmem. Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. února 2013

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu