Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 Ad 16/2012 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Ježoviczovou v právní věci žalobkyně M. C., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 31.1.2012, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne 14.10.2011, o invalidním důchodu,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) rozhodnutím ze dne 31.1.2012 č.j. X rozhodla, že námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 14.10.2011 č.j. X se zamítají a toto rozhodnutí se potvrzuje.

Proti tomuto rozhodnutí ze dne 31.1.2012 podala žalobkyně včas žalobu, v níž nesouhlasila se závěry žalované obsaženými v tomto rozhodnutí. Namítala svůj velmi špatný zdravotní stav, přičemž zdůrazňovala, že se ještě zhoršuje. Trpí krutými bolestmi a není schopna pracovat. Navrhovala proto zrušení napadeného rozhodnutí.

Krajský soud zjistil, že žalovaná rozhodnutím ze dne 14.10.2011 zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák.č. 155/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů s odůvodněním, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) v Opavě ze dne 27.9.2011 není žalobkyně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 15 %.

Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 31.1.2012, dále rozhodnutím ze dne 14.10.2011, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) v Ostravě ze dne 11.7.2012 a srovnávacím posudkem PK MPSV v Hradci Králové z 30.11.2012, obsahem dávkového spisu, posudkovým spisem žalobkyně vedeným u Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě. Poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z výše citovaných posudků posudkových komisí MPSV ČR, jakož i připojeného posudkového a dávkového spisu žalobkyně, vzal krajský soud v daném případě za prokázáno, že v průběhu řízení na Okresní správě sociálního zabezpečení v Opavě byl vypracován dne 27.9.2011 posudek o invaliditě žalobkyně a bylo uzavřeno, že žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost poklesla pouze o 15 %. Na základě tohoto pak vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 14.10.2011, jímž žalobkyni žádost o invalidní důchod zamítla.

V podaných námitkách potom žalobkyně zejména poukazovala na stejné skutečnosti, jaké následně uvedla v žalobě.

Dle posudku o invaliditě ze dne 20.1.2012 vypracovaného ČSSZ – lékařskou posudkovou službou, pracoviště pro námitkové řízení, byla žalobkyně posouzena jako osoba s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti, tedy se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VI, pol. 11, písm. b) přílohy k vyhl. č. a míra poklesu pracovní schopnosti byla určena na 15 %. Lékař dospěl k závěru, že rozhodující příčinou byly chronické bolesti hlavy migrenózního typu se středně těžkým průběhem.

Žalovaná její námitky zamítla nyní přezkoumávaným rozhodnutím ze dne 31.1.2012.

Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jednalo o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek posudkové komise MPSV ČR Ostrava. Z posudku této komise ze dne 11.7.2012 krajský soud zjistil, že posudková komise vycházela ze spisové dokumentace obsažené v posudkovém spisu žalobkyně, a dále ze zdravotní dokumentace od praktického lékaře MUDr. I. P. Měla taktéž k dispozici nálezy neurologické, psychiatrické, oční

a psychologické vyšetření, jakož i propouštěcí zprávu z neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě. Vycházela rovněž z úplné spisové dokumentace vedené u OSSZ v Opavě. Komise uzavřela, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jsou chronické bolesti hlavy kombinované etiologie, subjektivně převážně typu migrény pravostranné hemikranie. Stav odpovídal příloze k vyhl. č. kapitole VI, pol. 11, písm. b), kdy z rozmezí 10-20% stanovila hranici 15 % poklesu pracovní schopnosti. Zbylý pracovní potenciál žalobkyně lze využít pro výkon zaměstnání i nadále s využitím získané kvalifikace.

Vzhledem k výhradám žalobkyně, které vznesla u ústního jednání soudu dne 8.10.2012, byl vypracován srovnávací posudek PK MPSV ČR, pracoviště v Hradci Králové, a to dne 30.11.2012. Tato komise učinila stejný závěr, pokud jde o zařazení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu – chronické bolesti hlavy kombinované etiologie se středně těžkým průběhem, avšak posoudila pokles pracovní schopnosti na horní hranici daného rozpětí s ohledem na psychické postižení – somatoformní bolestivou poruchu. Míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti proto stanovila na 20 %, když žalobkyně trpí opakovanými bolestmi hlavy, které se opakují několikrát za týden a jsou někdy provázeny zvracením. Žalobkyně může vykonávat fyzicky lehčí práci převážně sedavého charakteru, v klimaticky vhodném prostředí s možností dodržovat pravidelný denní rytmus. Nemůže vykonávat práce v nočních směnách. Žalobkyně ke dni vydání rozhodnutí nebyla invalidní.

Krajský soud v souladu s ust. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, tedy k datu 31.1.2012.

Dle ust. § 38 zák. č. 155/95 Sb. v platném znění pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. Dle ust. § 39 téhož zákona odst. 1 pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení je pojištěnec invalidní, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Dle odst. 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního

stavu. Podle odst. 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Dle odst. 5 se za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odst. 6 za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Dle odst. 7 je pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. Podle odst. 8 procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech.

Krajský soud dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, to je k 31.1.2012 nebyla invalidní dle ve znění , nešlo u ní o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu alespoň o 35%. Podmínky pro přiznání invalidního důchodu prvního stupně žalobkyně nesplnila, když dle posudku o invaliditě vypracovaného ČSSZ dne 20.1.2012 a zejména dle posudků PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 11.7.2012 a srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 30.11.2012 nebyla invalidní, když pokles jejího pracovního potenciálu nedosáhl 35 %. Dle srovnávacího posudku PK MPSV ČR v Hradci Králové, který se vypořádal rovněž se všemi dalšími námitkami žalobkyně vznesenými i u ústního jednání soudu, činil tento pokles pouze 20 % s ohledem na ostatní zdravotní postižení a vykonávanou profesi.

Tento závěr vyplývá z citovaných posudků PK MPSV ČR v Ostravě a Hradci Králové. Obě posudkové komise MPSV ČR posuzovaly zdravotní stav žalobkyně ve složení posudkového lékaře a odborného lékaře z oboru neurologie, tedy z oboru, do něhož je zařazeno nejzávažnější zdravotní postižení žalobkyně. Rozhodující příčinou poklesu pracovního potenciálu u žalobkyně byly chronické bolesti hlavy smíšené etiologie – migrenózní a cervikokraniální syndrom s podílem psychogenní složky.

Krajský soud shodně se závěry posudků PK MPSV ČR v Ostravě i v Hradci Králové uzavírá, že k datu vydání rozhodnutí, to je k 31.1.2012 nebyla žalobkyně invalidní dle , ve znění

a nešlo u ní o invaliditu dle § 39 odst. 1 téhož zákona, když pokles pracovní schopnosti dosahoval pouze 20%.

Na základě výše uvedeného krajský soud žalobu zamítl, neboť není důvodná (ust. ).

Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. a ust. v platném znění).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě dne 25.2.2013

JUDr. Miroslava Ježoviczová

- samosoudkyně -