Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 85/2012 - 49

- 49

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobců: a) R. P., b) Ing. J. P., obou zastoupených JUDr. Ing. Martinem Florou, Dr., advokátem se sídlem Lidická 57, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, Ústřední pozemkový úřad, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2012, sp. zn. 2RP642/2012-13301, čj. 47256/2012-MZE-13311, o námitce podjatosti vznesené žalovaným,

t a k t o :

Soudci Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná n e j s o u v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobci se společnou žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 3. 2012, sp. zn. 2RP642/2012-13301, čj. 47256/2012-MZE-13311, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřad Jičín ze dne 24. 1. 2008, čj. PÚ-02/99/04/57/Luk A-30. Žaloba je u tohoto krajského soudu vedena pod sp. zn. .

[2] Žalovaný podáním ze dne 20. 11. 2012 vznesl námitku podjatosti vůči soudcům Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Pavlovi Kumprechtovi a Mgr. Heleně Konečné. Žalovaný spatřuje důvod jejich podjatosti ve skutečnosti, že byli členy senátu ve věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. . Rozsudkem vydaným v dané věci bylo zrušeno rozhodnutí Pozemkového úřadu Jičín čj. PÚ-02/99/04/60 LUK A-30. Uvedené rozhodnutí pozemkového úřadu a rozhodnutí v nyní posuzovaném případě byla vydána v téže věci, tj. v řízení o komplexních pozemkových úpravách v k. ú. Třebnouševes. Proti rozsudku sp. zn. byla podána kasační stížnost, která je u Nejvyššího správního soudu vedena pod sp. zn. .

[3] K námitce podjatosti se shodně vyjádřili oba uvedení soudci krajského soudu v přípisu ze dne 21. 11. 2012 tak, že se necítí být podjatí a není jim známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti.

[4] Předseda senátu krajského soudu, jemuž věc připadla k vyřízení podle rozvrhu práce, posléze věc v souladu s postoupil k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná.

[6] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.

[7] Rozhodování o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce může v zásadě dojít teprve tehdy, pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. ). Za poměr k věci se obecně považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzenským či zjevně přátelským nebo nepřátelským vztahem.

[8] Žalovaný svou poněkud obecně koncipovanou námitku podjatosti opřel o skutečnost, že JUDr. Pavel Kumprecht a Mgr. Helena Konečná již dříve rozhodovali o návrzích ve skutkově velmi blízkých věcech, v nichž byl účastník řízení rovněž v pozici strany žalované. Nejvyšší správní soud uvádí, že tato skutečnost nemůže ze zákona založit důvod pro vyloučení soudců z nyní projednávané věci. Podle nejsou důvodem k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Důvod pro vyloučení soudců by naopak nastal tehdy, pokud by se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Výrazem „předchozím soudním řízení“ ovšem nelze rozumět jakékoliv řízení, jehož se žalovaný účastnil, ale toliko řízení ve stejné věci u soudu nižšího stupně (blíže viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, čj. Nao 2/2003–18, publ. pod č. NSS). „Předchozím soudním řízením“ tak není řízení o žalobě v jiné soudní věci u krajského soudu, byť by se týkala týchž účastníků či rozhodování věcně i právně souvisejících věcí.

[9] Nejvyšší správní soud s ohledem na uvedené konstatuje, že skutečnost, že rozhodování o komplexních pozemkových úpravách v k. ú. Třebnouševes bylo napadeno vícero správními žalobami, o nichž rozhodují tíž soudci krajského soudu, nemůže bez dalšího založit jejich podjatost v projednávané věci. O případné podjatosti soudců krajského soudu nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spisu. Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že v řízení nebyly zjištěny žádné důvody, pro které by bylo možné pochybovat o nepodjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králově JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné. Proto zdejší soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně 7. ledna 2013

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu