Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 19/2012 - 47

- 49

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: N. Ch., zastoupena Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Ječná 548/7, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 6. 2012, čj. OAM-116/LE-BE02-PA03-2012, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2012, čj. - 25,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci žalobkyně, advokátovi Mgr. Pavlu Čižinskému, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 2.400 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobkyně podala dne 13. 6. 2012 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný její žádost rozhodnutím označeným v záhlaví zamítl podle , o azylu, jako zjevně nedůvodnou, neboť žalobkyně v průběhu správního řízení neuvedla žádný azylově relevantní důvod.

[2] Žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, krajský soud zamítl rozsudkem označeným v záhlaví. V odůvodnění svého rozsudku uvedl, že důvodem žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu bylo vyhrožování ze strany jejího bývalého manžela. Z § 12 zákona o azylu je však zřejmé, že důvodem pro udělení azylu není vyhrožování ze strany soukromých osob. Důvody dle jiného ustanovení zákona o azylu žalobkyně v žalobě ani v samotné žádosti neuvedla. Žalobkyně taktéž nevyhledala pomoc u příslušných orgánů její země původu, ani nevyužila možnost se přestěhovat do jiné části země. Tyto skutečnosti samy o sobě postačovaly pro závěr dle § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu.

[3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se včas podanou kasační stížností domáhá zrušení rozsudku krajského soudu podle a b) Součástí kasační stížnosti byla také žádost o ustanovení advokáta, které zdejší soud vyhověl usnesením ze dne 14. 11. 2012, čj. – 36. Podstatou stručné kasační stížnosti je obecně formulovaná námitka, že krajský soud nepovažoval její obavy z vyhrožování ze strany bývalého manžela a neochotu ukrajinské policie poskytnout jí dostatečnou ochranu za relevantní důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Z těchto důvodů navrhuje, aby zdejší soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V kasační stížnosti stěžovatelka zároveň požádala, aby jí bylo umožněno rozvést argumentaci prostřednictvím ustanoveného zástupce.

[4] Specifikum kasační stížnosti ve věcech mezinárodní ochrany spočívá v tom, že možnost jejího posouzení soudem závisí nejen na splnění podmínek přípustnosti, ale také podmínek přijatelnosti podle , tj. že kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Teprve je-li kasační stížnost přípustná i přijatelná, Nejvyšší správní soud posoudí její důvodnost (blíže usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. – 39, č. 933/2006 Sb. NSS). Soud se tedy zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky.

[5] Kasační stížnost není přijatelná.

[6] Stěžovatelka namítla, že žalovaný rozhodoval na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu, neboť nepovažoval vyhrožování jejího bývalého manžela ani neochotu tamní policie věc vyšetřit za azylově relevantní důvod. K tomu je třeba především předeslat, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá tzv. břemeno tvrzení (viz např. rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2005, čj. – 37), a to již ve správním řízení. Stěžovatelka sama v pohovoru k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 15. 6. 2012 ani v samotné žádosti na žádném místě neuvedla, že se pokoušela svojí situaci řešit prostřednictvím policie či jiných orgánů země původu. Neuvedla ani, že by jí v tom bylo jakkoliv bráněno. Místo toho zvolila jiné řešení, a to odjezd ze země původu. Na otázku, zda měla někdy v minulosti problémy ve vlasti se státními orgány, úřady, soudy, policií, armádou, uvedla, že „ne“. Krajský soud tuto skutečnost ve svém rozsudku nepominul a na s. 4 ve druhém odstavci uvedl, že uvedená žalobní námitka neodpovídá tomu, co uvedla ve správním řízení.

[7] Jde-li o námitku, že správní orgán a následně krajský soud nezohlednil skutečnost, že jí bývalý manžel bil a vyhrožoval jí, lze stěžovatelku rovněž odkázat na ustálenou judikaturu NSS. K otázce pronásledování a obav z případných výhružek ze strany soukromých osob se soud vyjádřil například v rozsudku ze dne 10. 3. 2004, čj. - 48, podle nichž vyhrožování ze strany soukromé osoby není bez dalšího důvodem pro udělení azylu (srov. též rozsudky ze dne 18. 12. 2003, čj. - 36, ze dne 27. 8. 2003, čj. - 60, nebo obdobně též rozsudek ze dne 18. 12. 2003, čj. - 49). Je pravdou, že původcem pronásledování i vážné újmy podle zákona o azylu mohou být za určitých podmínek i soukromé osoby. Stěžovatelčina kauza však pod takovéto situace zjevně nespadá (k tomu srov. rozsudek ze dne 30. 9. 2008, čj. – 70, č. 1749/2009 Sb. NSS).

[8] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Protože soud neshledal přijatelnost kasační stížnosti z důvodu tvrzeného stěžovatelkou, dospěl k závěru, že podmínky přijatelnosti v daném případě nejsou splněny a kasační stížnost podle pro nepřijatelnost odmítl.

[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[10] Stěžovatelka byla v řízení o kasační stížnosti zastoupena ustanoveným advokátem Mgr. Pavlem Čižinským. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). Soud proto určil odměnu advokáta Mgr. Pavla Čižinského částkou 2.400 Kč [jeden úkon právní služby po 2.100 Kč dle a , ve znění do 31. 12. 2012, s přihlédnutím k ustanovení téže vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení), a jeden režijní paušál po 300 Kč za jeden dle téže vyhlášky]. Ze spisu nevyplývá, že by ustanovený advokát byl plátcem DPH a tuto skutečnost ani netvrdil. Celková částka 2.400 Kč bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2013

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu