Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 A 123/2012 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka

a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové ve věci žalobce: B. I., st. přísl.

Alžírská lidová a demokratická republika, zast. Mgr. Markem Čechovským, advokátem, se

sídlem Praha 1, Václavské nám. 21, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a

migrační politiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o žalobě na

ochranu proti nečinnosti správního orgánu

t a k t o :

I. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky je povinno vydat

rozhodnutí ve věci řízení o žádosti žalobce o povolení k přechodnému

pobytu na území České republiky a to do 30 dnů od právní moci tohoto

rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.712,-

Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního

zástupce žalobce Mgr. Marka Čechovského, advokáta.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného správního orgánu.

V podané žalobě žalobce uvedl, že dne 19.10.2011 podal prostřednictvím svého právního zástupce žádost o povolení k přechodnému pobytu na území České republiky za

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 2 8A 123/2012

účelem společného sdílení domácnosti. Žalovaným správním orgánem bylo na základě této

žádosti zahájeno řízení a to již dne 20.10.2011.

Žalobce v žalobě odkázal na ust. a

uvedl, že ve snaze přimět správní orgán k respektování zákonných lhůt podal prostřednictvím

svého právního zástupce dne 13.7.2012 návrh na provedení opatření proti nečinnosti, na což

ani žalovaný a ani nadřízený správní orgán nereagovali.

Vzhledem k nečinnosti žalovaného žalobce požaduje, aby Městský soud v Praze žalovanému rozsudkem uložil ve věci bezodkladně v soudem stanovené lhůtě rozhodnout.

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost podané žaloby, neboť

žalovaný nebyl nečinný, v řízení koná nezbytné úkony. O tom, že žalovaný správní orgán

koná a provádí úkony vedoucí k rozhodnutí o žádosti podané žalobcem podle žalovaného

svědčí i obsah správního spisu. Podle názoru žalovaného správní orgán v průběhu řízení

prováděl důkazy, které jsou nezbytné pro zjištění stavu věci. Prodlení, které je mu vytýkáno,

však dle jeho názoru nebylo způsobeno jen jednáním žalovaného, nýbrž i jednáním žalobce,

když z jeho strany nebyly poskytovány odpovídající podklady pro vydání povolení

k přechodnému pobytu ve stanovené lhůtě. Navrhl žalobu pro nedůvodnost zamítnout.

Při jednání konaném dne 22.1.2012 setrvali účastníci na svých právních názorech a procesních stanoviscích.

Ze správního spisu pak vyplývá, že žádostí ze dne 19.10.2011, která byla doručena

žalovanému 20.10.2011, požádal žalobce o povolení k přechodnému pobytu na území České

republiky. Jako účel pobytu na území České republiky v žádosti uvedl § 87b zákona č.

Dne 22.11.2011 byla žalovaným vyhotovena výzva k odstranění nedostatků

žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU. Ve správním

spise se pak rovněž nacházejí písemnosti a to dvě žádosti o prověření informací v místě

hlášeného pobytu cizince ze dne 22.11.2011, odpovědi na dožádání ze dne 29.11.2011 a ze

dne 8.12.2011, doložení náležitostí k žádosti a návrh na provedení důkazu ze dne 6.12.2011,

protokoly o svědecké výpovědi ze dne 5.3.2012, výzva k odstranění nedostatků žádosti o

povolení k přechodnému pobytu ze dne 17.3.2012, doložení náležitostí k žádosti o povolení

k přechodnému pobytu ze dne 27.3.2012 a stížnost proti postupu správního orgánu,

vyrozumění k podané stížnosti ze dne 4.4.2012, protokoly o výslechu účastníka správního

řízení ze dne 26.4.2012, protokol o seznámení účastníka řízení s podklady pro vydání

rozhodnutí ze dne 26.4.2012, žádost o prodloužení lhůty ze dne 4.5.2012 k možnosti vyjádřit

se k podkladům, usnesení o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům ze dne 11.5.2012,

vyjádření účastníka k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne 14.5.2012, žádost o prověření

informací v místě hlášeného pobytu cizince ze dne 5.10.2012, výzva k odstranění nedostatků

žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU ze dne 5.10.2012,

odpověď na žádost ze dne 23.10.2012 ohledně pobytové kontroly, doložení náležitostí k

žádosti o povolení k přechodnému pobytu a stížnost proti postupu správního orgánu ze dne

15.10.2012.

Podle ust. pokud nelze rozhodnutí vydat

bezodkladně, rozhodnutí se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání povolení k

dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu podle § 69, je-li žádost podaná na území,

povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle § 87g a 87h.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3 8A 123/2012

Podle ust. věty prvé ,

(dále jen „ “) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný

pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu,

může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí

ve věci samé nebo osvědčení.

Podle ust. a 2 soud rozhoduje na základě skutkového stavu

zjištěného ke dni rozhodnutí. Je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu

povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však

delší, než kterou určuje zvláštní zákon.

Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je právním institutem správního

soudnictví, který přichází v úvahu tam, kde je správní orgán nečinný. Při rozhodování o

žalobě proti nečinnosti správního orgánu soud posuzuje pouze to, zda existuje povinnost

správního orgánu vydat rozhodnutí ve věci samé.

Ohledně namítané včasnosti tedy případné předčasnosti podané žaloby soud

konstatuje, že ve věci není sporu o tom, že žalobce vůči žalovanému uplatnil návrh na

opatření proti nečinnosti ve věci žádosti o povolení k přechodnému pobytu datovaný

13.7.2012. Povinností nadřízeného orgánu tedy Komise pro rozhodování ve věcech pobytu

cizinců bylo ve věci podaného návrhu rozhodnout a to do 30 dnů. Žaloba byla podána dne

11.9.2012, tedy téměř 2 měsíce po uplatnění návrhu na ochranu proti nečinnosti, podle názoru

soudu s dostatečným časovým odstupem, během něhož mohl nadřízený, Komise pro

rozhodování ve věcech pobytu cizinců, o předmětném návrhu na opatření proti nečinnosti

rozhodnout. Doposud však rozhodnuto nebylo, pročež soudu za tohoto stavu nezbývá, než

učinit závěr, že žaloba byla podána z hlediska času řádně.

Následně se soud zabýval otázkou, zda v předmětné věci jsou nebo nejsou dány

průtahy v postupu žalovaného správního orgánu, resp. nečinnost a dospěl k závěru, že taková

nečinnost na straně žalovaného je.

V projednávané věci je nesporné, že žalobce podal dne 20.10.2011 žádost o povolení

k přechodnému pobytu na území České republiky. Žalovaný dne 22.11.2011 vyhotovil výzvu,

jíž žalobce vyzval k odstranění nedostatků jeho žádosti o povolení k přechodnému pobytu

rodinného příslušníka občana EU dle a to k předložení originálu

cestovního dokladu, k předložení dokladu potvrzujícího, že žalobce je rodinným příslušníkem

občana EU dle ust. § 87b odst. 2 v návaznosti na § 87a odst. 2 ve spojení s § 15a odst. 3 písm.

b) , k předložení nového originálu dokladu o zdravotním pojištění

platném na území České republiky s prodlouženou dobou platnosti, k předložení vyplněného

úředního tiskopisu. Zástupce žalobce pak přípisem ze dne 6.12.2011 doplnil žádost žalobce o

potvrzení MÚ Mělník o sociálním šetření ze dne 27.9.2011 a současně navrhl v případě

jakýchkoli pochybností provedení výslechu rodičů své přítelkyně. Žádostmi ze dne

22.11.2011 požádal žalovaný Policii České republiky, Odbor cizinecké policie, Oddělení

pobytových agend v Praze a Mladé Boleslavi o prověření informací v místě hlášeného pobytu

cizince. Žalovaný jednak žádal o prověření adresy trvalého pobytu družky žalobce Vladimíry

Báršoňové a dále pak žalovaný žádal o detailní prověření žalobce s ohledem ke skutečnosti,

že se jedná o sdílení společné domácnosti, tedy se zaměřením se na společný život, oblečení,

hygienu, vybavení bytu, placení účtů, společné hospodaření s finančními prostředky.

Odpovědi na dožádání jsou pak ze dne 29.11.2011 a ze dne 8.12.2011. Žalovaný dne 5.3.2012

sepsal s žalobcem navrženými svědky protokoly o svědecké výpovědi ve věci řízení o

povolení k přechodnému pobytu žalobce a dne 17.3.2012 vyhotovil další výzvu, jíž vyzval

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 4 8A 123/2012

žalobce k odstranění nedostatků jeho žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného

příslušníka občana EU dle Zde opět požadoval doložení dokladu

potvrzujícího, že žalobce je rodinným příslušníkem občana EU, doložení dokladu o

zdravotním pojištění. Na tuto výzvu reagoval žalobce prostřednictvím svého právního

zástupce dopisem ze dne 27.3.2012, v němž je uvedeno, že žalobce doplňuje svoji žádost o

požadované doklady, tj. čestné prohlášení obou účastníků o sdílení společné domácnosti,

datované fotografie, prohlášení sousedů a přátel konstatující trvání jejich vztahu a sdílení

společné domácnosti, jakož i doklad o pojištění. Mimo dalších úkonů, které byly v předmětné

věci učiněny (vyrozumění k podané stížnosti ze dne 4.4.2012, protokoly o výslechu účastníka

správního řízení ze dne 26.4.2012 atd.) byl žalobce dne 26.4.2012 seznámen s podklady pro

vydání rozhodnutí. K těmto podkladům se pak vyjádřil v dopise ze dne 14.5.2012. Žalovaný

opětovně žádostí ze dne 5.10.2012 se domáhal u Policie České republiky, Odboru cizinecké

policie, Oddělení pobytových agend v Mladé Boleslavi o detailní prověření žalobce. Dne

5.10.2012 vyhotovil žalovaný další výzvu k odstranění nedostatků žádosti žalobce o povolení

k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU, ve které opět požadoval po žalobci

předložení dokladu, že je žalobce rodinným příslušníkem občana EU a předložení nového

dokladu o zdravotním pojištění platném na území České republiky s prodlouženou dobou

platnosti. V neposlední řadě dopisem ze dne 15.10.2012 žalobce prostřednictvím svého

právního zástupce doplnil svou žádost pouze z důvodu právní opatrnosti o požadované podle

žalobce již dávno doložené doklady.

Výše uvedený postup žalovaného nedává úplně dobrý smysl. Jestliže žalobce výzvě

žalovaného vyhověl a všechny požadované doklady doložil, pak není důvod, proč by o žádosti

žalobce nemělo být rozhodnuto, proč nebylo vydáno meritorní rozhodnutí. Pokud však

žalobce výzvě k doplnění dokladů byť i jen částečně nevyhověl, pak měl žalovaný postupovat

v souladu s ust. a řízení měl zastavit právě proto,

že žalobce v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání jejímu vyřízení. Ve

výzvách žalovaného(3), které jsou založeny ve správním spise, sám žalovaný na toto

ustanovení odkazuje a poučuje žalobce o tom, že řízení bude zastaveno,

nebudou-li podstatné vady žádosti ve stanovené lhůtě odstraněny. Dne 26.4.2012 pak byl

žalobce seznámen s podklady rozhodnutí, přičemž tento úkon provádí správní orgán

v okamžiku, kdy má ve správním spise soustředěn veškerý materiál, veškeré podklady pro

rozhodnutí a tedy se chystá věc ukončit. V takovém okamžiku pak vyzývá účastníka řízení,

aby se s nimi (se spisem) seznámil a k věci se vyjádřil. Na to pak následuje další výzva

k odstranění nedostatků. Soud má tedy za to, že postup žalovaného se vyznačuje nelogičností,

ba až zmatečností, což v důsledku vedlo k tomu, že v předmětné věci nebylo vydáno

rozhodnutí, ačkoli žádost byla podána už 20.10.2011. A byť žalovaný učinil řadu různých

úkonů v rámci předmětného správního řízení, pak žádný, který by vedl bezprostředně

k ukončení řízení. Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalovaného jsou průtahy, které

v konečném důsledku znamenají nečinnost v tom smyslu, že předmětné řízení nebylo dosud

nijak ukončeno, ani meritorním rozhodnutím, ani rozhodnutím procesní povahy.

Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem není žádných pochyb o tom, že lhůta

stanovená v ust. , podle kterého pokud nelze

rozhodnutí vydat bezodkladně, rozhodnutí v předmětné věci se vydá ve lhůtě 60 dnů ode dne

podání žádosti, nebyla dodržena a že návrh žalobce je důvodný. Ve smyslu ust. § 81 odst. 2

soud uložil pak žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o povolení

k přechodnému pobytu na území České republiky a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto

rozsudku.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5 8A 123/2012

Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. . Žalobce měl ve věci

plný úspěch, soud mu proto přiznal náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku

ve výši 2.000,-Kč a v náhradě nákladů právního zastoupení advokátem. Náklady právního

zastoupení činí za 3 úkony právní služby ( převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na

jednání před soudem) á 2.100,-Kč dle , vyhl. č. a za 3x

režijní paušál á 300,-Kč dle vyhl. č. částku 7.200,-Kč se zvýšením o

částku daně z přidané hodnoty ve smyslu v sazbě 21% dle zákona č.

Náklady řízení tedy celkem činí 10.712,- Kč.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho

doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního

soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní

soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením

shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední

den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující

pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě

obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,

v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo

rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li

stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské

právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol

pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho

internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 22. ledna 2013

JUDr. Slavomír Novák, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Marcela Brabcová