Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Ads 13/2013 - 7

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Bohuslava Hnízdila, v právní věci žalobce: S. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. 12. 2012, č. j. - 14,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce (dále „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 13. 12. 2012, č. j. - 14, kterým krajský soud odmítl stěžovatelovo podání (žalobu) ze dne 4. 10. 2012.

Stěžovatel podal žalobu proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále „žalovaná“) ze dne 17. 5. 2012, čj. X (prvostupňové rozhodnutí žalované) navíc s nejasným odůvodněním. Krajský soud jej proto usnesením ze dne 10. 10. 2012 vyzval, aby své podání upřesnil tak, aby splňovalo náležitosti správní žaloby. K tomu mu poskytl lhůtu 15 dnů ode dne doručení usnesení. Stěžovatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 3. 12. 2012, ale soudem vytýkané vady neopravil a žalobu nedoplnil. Krajský soud tak postupoval ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu a i přes neodstraněné nedostatky v žalobě posuzoval, zda je možné v řízení pokračovat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 7. 2009, č. j. - 27 dostupný na www.nssoud.cz). Dospěl však k závěru, že žaloba v původním ani doplněném znění nebyla způsobilá k projednání, ve stanovené lhůtě nebyla doplněna tak, aby splňovala náležitosti dle , a proto nemohl v řízení pokračovat. Podání (žaloba) stěžovatele bylo proto podle odmítnuto.

Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno do vlastních rukou dne 20. 12. 2012 (čtvrtek). Kasační stížnost proti napadenému usnesení byla podána k poštovní přepravě na adresu krajského soudu dne 4. 1. 2013 (pátek), a to podle prezentačního razítka pošty (nálepky) na obálce založené ve spisu.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou splnění podmínek řízení o kasační stížnosti ( , , (dále „ “), ( ), případně absence zákonných důvodů nepřípustnosti ( ). Především zkoumal, zda byla kasační stížnost podána včas, a dospěl k závěru, že kasační stížnost je opožděná.

Podle musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti nelze prominout ( věta poslední Podle lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu začíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení, lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.

Nejvyšší správní soud vychází ze zjištěné skutečnosti, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno ve čtvrtek dne 20. 12. 2012. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tak počala běžet v pátek dne 21. 12. 2012 ( ) a skončila ve čtvrtek dne 3. 1. 2012 ( ), neboť právě čtvrtek 20. 12. 2012 byl dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (tzn. k doručení napadeného usnesení). Jestliže stěžovatel podal kasační stížnost proti napadenému usnesení k poštovní přepravě až po uplynutí dvoutýdenní zákonné lhůty k jejímu podání, učinil tak opožděně.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému rozsudku odmítl pro opožděnost podle ve spojení s ustanovením téhož zákona. Z téhož důvodu se nemohl zabývat ani důvodností chudé argumentace stěžovatele v průběhu všech fází tohoto řízení.

O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl dle ,

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. ledna 2013

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu