Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 A 45/2012 - 19

2

- 19

U S N E S E N Í

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci žalobkyně: Obec K., se sídlem , zastoupené Mgr. Vladimírem Mrkvičkou, advokátem se sídlem Husovo náměstí 16/468, 104 00 Praha 10 – Uhříněves, proti žalovanému: Městský úřad Úvaly, se sídlem Pražská 276, 250 82 Úvaly, o žalobě proti „rozhodnutí – souhlasu s provedením stavby udělenému dle ustanovení § 106 odst. 1) stavebního zákona, oznámenému Městským úřadem Úvaly, Stavební úřad, na základě sdělení ze dne 27. 6. 2012, spis. zn.: K/2216/2012/SU/Fli, čj. MEUV 4697/2012 STU“,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 8. 2012 domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného. Sdělením žalovaného ze dne 27. 6. 2012 byla žalobkyně informována o tom, že žalovaný udělil v souladu s , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, stavebníkovi H. R., s. r. o., mlčky souhlas s provedením stavby – novostavby pravé poloviny rodinného dvoj domu, včetně domovních částí přípojek vody, kanalizace, elektrické energie a oplocení, na pozemku parc. č. 655/136 v k. ú. K., a to na základě předchozího ohlášení této stavby ze strany stavebníka, které bylo žalovanému doručeno dne 29. 2. 2012.

Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí, jehož obsahem je konkludentní fiktivní souhlas žalovaného spojený s marným uplynutím zákonné lhůty s provedením ohlášených stavebních prací, je rozhodnutím, které má na účastníky řízení obdobný dopad, jako formalizované stavební povolení, a je tedy podle názoru žalobce správním aktem způsobilým k tomu, aby proti němu byla podána žaloba ve smyslu a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalobkyně ve vztahu k napadenému rozhodnutí namítá, že žalovaný postupoval v rozporu se zákonem; stavebník byl totiž povinen k ohlášení stavby připojit podle stavebního zákona a podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. , kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, závazné stanovisko žalobkyně, jakožto obce, na jejímž území má být předmětná stavba realizována, což však neučinil (žalobkyně zdůrazňuje, že obecní čistička odpadních vod již nemá žádnou volnou kapacitu pro připojení dalších odběratelů).

Krajský soud v Praze nejprve přistoupil k hodnocení přípustnosti žaloby, a zabýval se tedy tím, zda napadené správní rozhodnutí (konkludentní fiktivní souhlas) naplňuje materiální znaky ve smyslu ustanovení , jinak řečeno, zda se ve smyslu citovaného ustanovení jedná o úkon správního orgánu, kterým by se zakládaly, měnily, rušily či závazně určovaly práva nebo povinnosti fyzických nebo právnických osob

V projednávané věci se žalobkyně domáhá přezkumu konkludentního fiktivního souhlasu s provedením ohlášené stavby ve smyslu § 106 odst. 1 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení může „ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil.“ Z ustanovení § 107 odst. 1 téhož zákona pak plyne, že „pokud by ohlášená stavba podle § 104 odst. 1 byla navržena v rozporu s územně plánovací informací nebo s obecnými požadavky na výstavbu nebo umisťována v nezastavěném území anebo byla v rozporu se závazným stanoviskem dotčeného orgánu (§ 105 odst. 3), stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, provedení ohlášené stavby zakáže. Toto rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.“

Otázkou, zda souhlasy vydávané podle stavebního zákona jsou rozhodnutími ve smyslu ustanovení , na kterou doposud nebylo správními soudy nahlíženo jednotně, se zabýval Nejvyšší správní soud, jehož rozšířený senát ve svém usnesení ze dne 18. 9. 2012, čj. -76, vyslovil závěr, podle kterého „souhlasy vydávané dle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména dle , , a , které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle části čtvrté (č. ). Tyto souhlasy nejsou rozhodnutími ve smyslu ; soudní ochrana práv třetích osob je zaručena žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle posledně citovaného zákona.“

S ohledem na výše uvedený závěr Nejvyššího správního soudu je tedy třeba uzavřít, že v projednávané věci podaná žaloba je nepřípustná podle ve spojení s a musí být v tomto znění odmítnuta podle téhož zákona.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 13. prosince 2012

Olga Stránská,v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost:

Léblová