Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Af 57/2011 - 96

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl v se nátě složeném z předsedy JUDr. Davida

Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce:

GTS Czech s.r.o., se sídlem Praha 3, Přemyslo vská 2845/43, zastoupený JUDr.

Petrem Hostašem, advo kátem, ČÍŽEK HOSTAŠ advokátní kancelář, v.o.s., se sídlem

Praha 1, Na Struze 1740/7, proti žalo vané mu: Úř ad pro ochranu hospodářské

soutěže, se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 7, za účasti: 1. Česká republika – Moravský

ze mský archiv v Brně, se sídlem Brno, P alac ho vo nám. 1, zastoupená JUDr.

Martinem Machačem, advo kátem se sídlem Br no, Kobližná 19, 2. Tel efóni ca Czech

Republic, a.s., se sídlem Praha 4, Za Brumlo vko u 266/2, o žalobě proti rozhodnutí

předsedy Úř adu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23.8.2011, č.j. ÚOHS-

R123/2011/VZ-13327/2011/310-ASc,

t a k t o :

I. Rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23.8.2011, č.j.

ÚOHS-R123/2011/VZ-13327/2011/310-ASc, se zruš uje a věc se vr ací žalovanému

k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 640,- Kč do tří dnů

od právní moci tohoto rozsudku k r ukám JUDr. Petra Hostaše, advo káta se sídlem

Praha 1, Na Str uze 1740/7.

III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhr adu nákladů řízení.

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 2 62Af 57/2011

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce brojí žalo bou proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu

hospodářské soutěže ze dne 23.8.2011, č.j. ÚOHS-R123/2011/VZ-13327/2011/310-

ASc, kterým byl zamítnut žalobcův ro zkl ad a pot vrze no předchozí rozhodnutí

žalovaného vydané v pr vní m stupni spr ávní ho řízení č.j. ÚOHS-S108/2011/VZ-

6401/2011/510/MOn ze dne 19.5.2011.

I. Podstata věci

Zadavatel (Česká republika – Moravs ký zems ký archiv v Br ně) zadával

veřejno u zakázku na „Telekomunikační služby pro Moravský zems ký archiv v Brně “.

Žalobce po dal k žalovanému návr h na přezkum úkonů zadavatele, kde namítal, že

zadávací po dmí nky byl y diskriminační, nebo ť zadavatel spojil pl nění v oblasti

pe vnýc h i mobilních komuni kač ních služeb, čímž došlo k podstatnému omezení počtu

možných zájemců o veřejno u zakázku.

Žalovaný se ve správním řízení nao pak ztotožnil s názorem a tomu

odpo ví dajícím postupem zadavatele, podle kterého nel ze vybrat nezávisle na sobě

dodavatele služeb v oblasti pe vnýc h a mobilních sítí, neboť služby v obou sítích budou

muset být navzájem propojeny a fungovat jako celek. Proto žalo vaný návr h žalobce

zamítl podle , o veřejných zakázkách

(„ZVZ“).

Te nto závěr žalovaného nyní žalobce napadá žalobo u.

II. Shrnutí žalobních bodů

Žalobce argumentuje věc ně sho dně j ako v pr ůbě hu správního řízení. Podle

žalo bce mohlo v důsledku široce vymeze ného předmětu veřejné zakázky po dat

nabídku méně dodavatelů, tedy těch, kteří nabízejí služby jak v oblasti pevných, tak

mobilních komunikačních sítí, což je projevem skryté diskriminace, a tedy porušením

jedné ze zás ad podle § 6 ZVZ. Žalovaný se neměl spokojit s tím, že zadavatel před

zahájením zadávacího řízení měl údajně jejich samostatné ne bo společné požadování

zvažovat, nýbr ž měl zko umat po vahu pl nění z toho pohledu, zda bylo nezbytně nutné

vyžadovat společné plnění těchto služeb, měl zkoumat možnost propojení obo u sítí a

měl zohlednit i to, že po dmí nku propojení sítí mohl zadavatel zajistit jinými

podmínkami vr ámci zadávacích podmínek, které by vítězní uchazeči vo bou typech

plně ní museli splnit.

Žalobce argumentuje v tom směru, že žalovaný měl zkoumat situaci na

telekomunikačním tr hu v České republice, což neučinil. Podle žalobcova t vr zení

v České republice existuje zřejmě po uze jeden dodavatel, který je samostatně schopen

zadavatelem požadované plně ní poskytnout – Telefónica Czech Republic, a.s.

V případě zadávání samostatné veřejné zakázky na část v oblasti pe vných a mobilních

sítí se podle žalobce mohli o zakázku uc házet vse gment u mobilních sítí tři dodavatelé

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 3 62Af 57/2011

a v segmentu pe vných sítí nejméně de vět dodavatelů, mezi nimi i žalobce. Důkazem

nevhodného spojení obou t ypů služeb je podle žalobce i nízký počet podaných

nabídek, dokonce pouze jediná nabídka po zději vítězného uchazeče - Telefónica

Czech Republic, a.s.

Žalobce odmítá akcent žalo vaného na možnost uzavření subdodavatelských

vztahů; jednak to ne ní plnohodnotnou alternativou soutěže o veřejnou zakázku, která

by probíhala přímo mezi jednotlivými dodavateli, kteří by mohli nabídnout celé

plnění, žalobce ani ne měl možnost subdodavatelský vztah uzavřít, nadto podle žalobce

tímto argumentem žalovaný popírá nemožnost propojení pe vnýc h a mobilních sítí

odlišných s ubjekt ů, což by byl stav, který by nastal při samostatném poptávání

pe vnýc h a mobilních telekomunikačních služeb.

Žalovaný se podle žalobce dostatečně nezabýval ani jeho výhradami k technickým podmínkám obsaženým v zadávací dokumentaci.

Žalobce tedy z uvedených nosných důvo dů, v žalobě podro bně

argumentovaných, navr huje napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému

k dalšímu řízení.

Na s vém procesním stano visku setrval žalobce po celou dobu řízení před soudem.

III. Shrnutí vyjádření žalo vané ho

Žalovaný ve svém vyjádření pl ně setrval na závěrech, k nimž dospěl

v napadeném ro zho dnutí, a na t yto závěr y a podrobné odůvo dnění k jednotlivým

sporným otázkám odkázal.

Žalovaný tedy navrhuje žalo bu jako ne důvodno u zamítnout.

I žalovaný setrval na s vém procesním stano visku po celou dobu říze ní před soudem.

IV. Posouzení věci

Žaloba byl a podána vč as ( záko na č. , soudního ř ádu

správního, dále jen „ “), osobou opr ávně nou ( ). žaloba je

přípustná (zejména , a ).

Žaloba je důvo dná.

Soud nikterak nezpochybňuje závěr žalo vaného, že vymezení předmětu veřejné

zakázky (tedy co vlastně zadavatel po dodavatelích potřebuje a j aké pl nění tak v rámci

zadávacího řízení poptává) je otázko u, jejíž zodpo vě zení závisí výl učně na potřebách

zadavatele (přede vším bod 47. pr vostupňo vého rozhodnutí žalo vané ho), nebo ť i po dle

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 4 62Af 57/2011

soudu je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vl astní potřeby a je schopen je

nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Stejně tak zdejší soud nezpochybňuje, že je na

zadavateli, aby se on s ám na základě svýc h vl astních potřeb rozhodl, v jakém rozsahu

bude pl nění v zadávacím říze ní poptávat. Takto vš ak otázka správného (z pohledu

ZVZ záko nné ho) vymezení předmětu jediné veřejné zakázky, a to bez možnosti

podávání nabíde k na části, nemůže být pro žalo vané ho pokládána za vyčerpanou a

takto ne může stát ani otázka pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele z pohledu

ZVZ.

Při přezkumu úko nů zadavatele, konkrétně při přezkumu toho, jaké pl nění

zadavatel podřadil pod předmět jediné veřejné zakázky, žalo vaný nemůže mechanicky

pře vzít zadavatelovu představu o tom, jaké plnění ho dlá poptávat, konkrétně jaké

plně ní „naváže “ na jiné plně ní a poptává je jako celek. Musí se vymezeným

předmětem veřejné zakázky, v dané m případě tedy provázáním sl uže b v oblasti

pe vnýc h a mobilních sítí, zabývat z toho pohledu, co takto vymezený předmět veřejné

zakázky z po hledu efektivní soutěže do davatel ů o veřejnou zakázku ve skutečnosti

způsobí. Přestože ZVZ ani ji ný zákon nevymezuje, j aké pl nění může být v rámci

předmětu jedné veřejné zakázky „navázáno“ na ji né plnění, je zadavatel i při

samotném vymezení veřejné zakázky vázán pravidlem, podle ně hož nesmí porušit

zás ady po dávané z § 6 ZVZ, mimo jiné i zásadu nediskriminace (zásadu zákazu

diskriminace). Její neporušení tedy musí být žalovaným řádně přezkoumáváno i ve

vzt ahu k samotnému předmětu veřejné zakázky, k němuž lze v zadávacím řízení

podávat jednu nabídku j ako k celku, tu tedy ve vzt ahu k provázání služeb v oblasti

pe vnýc h a mobilních sítí.

Správně v uve dené souvislosti žalobce argumentuje potřebou apli ko vat závěr y

rozsudku Nej vyššího správního soudu ze dne 5.6.2008 ve věci sp. zn. 1 Af s 20/2008,

který se zabýval skrytou diskriminací. Tyto závěr y jsou vystavěny na myšlence, že

podle strohé dikce § 6 ZVZ je zadavatel po vi nen při postupu podle ZVZ do držo vat

zás ady transparentnosti, rovné ho zacházení a zákazu diskriminace. Důvo do vá zpráva k

návrhu ZVZ ř adila princip zákazu diskriminace k hlavním principům ZVZ (důvo do vá

zpr áva k návr hu ZVZ ze dne 1. srpna 2005, sněmovní tisk č. 1076/0, www.psp.cz).

Význam zásady zákazu diskriminace, která je v podstatě odvrácenou stranou zásady

rovného zacházení, je určo ván s ohledem na účel, který t ato zás ada v daném právním

odvět ví pl ní. Zatímco klasické zás ady zákazu diskriminace vyj ádřené v ústavních

dokumentech pl ní funkci zajištění rovnosti všech lidí v důstojnosti i právech (sro v. čl.

1 y zákl adníc h práv a s vo bod), a v jistém slova smyslu je tedy ro vnost v oblasti

lidskoprávní hodnotou samo u o sobě, smysl zákazu diskriminace vyjádřený v § 6 ZVZ

je ve s vé podstatě instrumentální. Toto ustano ve ní totiž v pr vé ř adě směřuje k cíli

samotného záko na o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti,

efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. ZVZ tohoto cíle dosahuje

přede vším vytvářením po dmí nek pro to, aby smlouvy, jejichž plně ní je hraze no z

veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a

konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi

dodavateli slouží zásady ro vného zacházení a zákazu diskriminace. Smysl a cíl zákazu

diskriminace nut ně ve de interpreta § 6 ZVZ k závěr u, že tento zákaz zahrnuje jednak

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 5 62Af 57/2011

zákaz diskriminace zje vné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s

celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud t ato ve de v podstatě k obdobným

právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakáze k tedy poško zo vání

hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí me zi dodavateli).

Zdejší soud dodává, že t yto závěry, byť byl y vyslo veny k otázce diskriminace

stano ve ním požadavků na kvalifikaci, jsou obecně aplikovatelné na veškeré postupy

zadavatelů v zadávacích řízeních, tedy mimo jiné jak na st ano ve ní kvalifikace, na

stano ve ní způsobu hodnocení nabídek, na stano ve ní jiných (smluvních) podmínek,

které musí být v případě uzavření smlouvy vybraným uchazečem plně ny, tak na

samotné vyme zení předmětu veřejné zakázky. Dodržení zásad po dle § 6 ZVZ, a tedy i

zás ady zákazu diskriminace, je pro zadavatele po vi nností základní a obecnou. Dodržet

zás adu zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ, včetně zákazu diskriminace skryté, je

třeba v průběhu celého zadávacího říze ní při jakémkoli úkonu zadavatele, jehož

smyslem je dodržet konkrétní předepsaný postup po dle ZVZ, a to bez ohle du na

skutečnost, zda je o bsaho vá a formální nápl ň tako vé ho úko nu ve všech jeho detailech

popsána v dalších konkrétních ustano ve ních ZVZ, jež tako vé úkony zadavatele

upravují.

Z pohledu posouzení samotné přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí je

podstatné, že žalobce už v návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele

argume nto val porušením zás ady zákazu diskriminace, konkrétně tím, že zadavatel

požadoval společné plně ní v oblasti pe vných i mobilních telekomunikačních sítí, čímž

mělo dojít k podstatnému omezení počtu zájemců o veřejnou zakázku. Takto

vymezená po dstat a návr hu byl a společně s navazující argumentací pro žalo vaného

určující.

Mělo-li být posouzeno, zda postup zadavatele není diskriminačním, pak si

nebylo lze vystačit s východiskem, po dle ně hož je diskriminací, a tedy porušením § 6

ZVZ, stav, kdy zadavatel postupuje jinak vůči jednotli vci než vůči celku, nýbrž bylo

třeba se důkladně zabývat otázkou, zda navene k stejný postup ve vzt ahu ke všem

dodavatelům, který se v daném případě může projevo vat týmž (jednotným)

vymezením předmětu veřejné zakázky, nevylučuje ze soutěže o veřejnou zakázku ty

dodavatele, kteří by ve výsledku mohli pl nění poptávané zadavatelem, bylo-li by

poptáváno odděleně, splnit za po dmí nek efekti vní soutěže. Podmí nko u tu pochopitelně

je, aby tako vé oddělené plně ní bylo vůbec mo žné – a to tedy nutně bylo klíčo vou

odbornou otázkou pro žalo vané ho.

Jestliže tedy zadavatel, byť podle svého vl astní ho rozhodnutí, poptává plnění,

které není plněním, jež je nutno z technic kýc h a ekonomických důvo dů poptávat

společně, jako pl nění jediné (společné), přitom podmínkám vycházejícím z takto

nast ave né poptávky, jež se projevuje v samotném vymezení předmětu veřejné

zakázky, může vyho vět po uze velmi omezený počet do davatel ů (dokonce pouze jediný

dodavatel, jak tvrdí žalobce), zatímco při oddělené zadavatelo vě poptávce po takto dle

úvahy zadavatele spojeném plně ní by se o zakázky v jednotlivých oblastech pl nění

mohl uc házet vyšší počet dodavatelů, přitom obě pl nění jsou pl nění mi, jež se jinak

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 6 62Af 57/2011

poskytují samostatně (tento fakt v daném případě může plynout už z to ho, že na trhu

podle t vrzení žalobce existuje vyšší počet dodavatelů, kteří poskytují buď jedno nebo

druhé pl nění v r ámci spojeného celko vého plnění), pak tako vý postup lze kvalifikovat

jako diskriminační, odporující zás adám podávaným z § 6 ZVZ. Je tomu tak proto, že

někteří z dodavatelů mají v t ako vém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím

řízení, byť by plnění, které je zadavatelem poptáváno, mohli reali zo vat stejně úspěšně

jako dodavatelé ostatní, nehledě k tomu, že by je při zajištění efekti vní soutěže o

veřejno u zakázku mohli realizovat za podmínek pro zadavatele výhodnějších.

Zatímco z návr hu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele plynula

podrobná argumentace žalobce založená na přehledu dodavatelů, kteří poskytují jeden

či druhý druh služe b, a na jejich možnostech pokr ýt celou zadavatelovu poptávku,

doplněná o přehled zadávacích řízení, v nichž bylo obdobné pl nění zadáváno jako

celek, a zadávacích řízení, kde byly podávány nabídky zvlášť v segmentu mobilních

sítí a zvl ášť v se gment u pe vných sítí, společně s jejich výsledky, žalovaný takto

podrobnou argumentaci ponechal prakticky bez odezvy; napade né a jemu

předcházející rozhodnutí se vě nuje důvodům uváděným zadavatelem, pro které plnění

zadával j ako jedinou veřejno u zakázku bez možnosti podávání nabíde k na části,

s nimiž se měl žalo vaný údaj ně ztotožnit, a po uho u možností, nikoli po vinností

zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části po dle § 98 ZVZ.

Ve vzt ahu k závěrům žalo vaného v otázce vymezení předmětu veřejné zakázky,

konkrétně spojení plně ní v oblasti pe vnýc h a mobilních telekomunikačních sl uže b, má

zdejší soud za to, že není namístě ar gumento vat tím, že vymezení předmětu veřejné

zakázky je pri már ně věcí zadavatele, a tedy že t ato otázka snad přesahuje pr avo moc

žalovaného (bod 47. pr vostupňo vého rozhodnutí), ani tím, že zadavatel varianty s vé

poptávky přede m zvažo val ( bod 54. pr vost upňo vé ho rozhodnutí), ani tím, že je

zadavatel limitován s vými odbornými zkušenostmi (bod 53. pr vostupňo vého

rozhodnutí). Pokud žalobce již v pr ůbě hu spr ávní ho řízení namítal, že poptávka v té

formě, jak ji učinil zadavatel, fakticky ve dla k vyř azení dodavatelů působících

v jednom ze dvou segmentů telekomunikačních služeb ( pe vných a mobilních), jak je

patr no z obsahu celého jeho návr hu na zahájení spr ávní ho řízení, pak bylo na

žalovaném, aby se objektivně zabýval podmínkami na trhu, konkrétně tím, zda

soutěžní prostředí ve vzt ahu k soutěži o t uto konkrétní veřejnou zakázku nebylo

vymezením předmětu veřejné zakázky, k ně muž bylo lze podávat pouze jedinou

nabídku j ako k celku, narušeno ne bo do konce vyloučeno.

Pro posouzení této otázky je podstatný objektivní důsledek postupu zadavatele,

tj. dopad, který jeho rozhodnutí ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky - bez

možnosti podat nabídky na části veřejné zakázky - z pohledu zajištění efekti vní

soutěže o veřejnou zakázku vyvolalo. I kdyby tedy zadavatele k jeho postupu vedl y na

pr vní po hled do bře hájitelné důvo dy, ať už spojené s jeho nedostatkem zkušeností

s poptáváním příslušného pl nění ne bo s administrativní výhodností po ptávat pl nění

jako celek ane bo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací

jednotli výc h pl nění větším počtem do davatel ů, neznamená to, že by tako vý postup

nemohl vykazo vat pr vky skryté diskriminace ve vztahu k jiným do davatel ům než

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 7 62Af 57/2011

k tomu, který podle žalobce jako jediný mo hl předmět veřejné zakázky sám splnit

(podle žalobce to měla být Telefónica Czech Republic, a.s.).

Žalovaný argumentuje také tím, že § 98 ZVZ zadavateli ne ukl ádá po vi nnost

rozdělit veřejnou zakázku na části, tj. že jde po uze o možnost. Ustano vení § 98 odst. 1

ZVZ skutečně konstatuje, že zadavatel „m ůže rozdělit“ veřejnou zakázku na části,

připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Podle § 13 odst. 3 ZVZ zadavatel

nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané

hodnoty pod finanční limity stano ve né v § 12 ZVZ. Podle § 98 odst. 2 a 3 ZVZ v

případě rozdělení veřejné zakázky na části uvede zadavatel t uto skutečnost v oznámení

či vý zvě o zahájení zadávacího řízení a vymezí předmět jednotlivých částí veřejné

zakázky a další požadavky související s jejím rozdělením na části. Zadavatel též

uve de, zda je dodavatel o právně n podat nabídku na všechny či některé části veřejné

zakázky nebo jen na jednu č ást veřejné zakázky.

Z právě uve dených ust ano vení je zřejmé, že ZVZ skutečně explicitně nestanoví,

že by v určitých případech měl zadavatel po vinnost veřejnou zakázku rozdělovat. Na

straně druhé je-li zadavatel po vi nen postupovat vždy tak, aby neporušoval žádné

ustano vení ZVZ, a tedy ani jeho § 6, který zakotvuje shora uve dené základní zásady,

pak pokud by určitým postupem zadavatele došlo k porušení některé ze základních

zás ad zadávacího řízení, nesmí zadavatel tako vé ho způsobu využít a naopak je

po vi nen nalé zt postup jiný, byť jej ZVZ konkrétně nepředepisuje. V tomto ohledu je

třeba dát zapravdu žalobci v jeho o dkazu na rozsudek zdejšího soudu ve věci sp. zn. 62

Af 7/2010 ze dne 2.3.2010 a na něj navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu

ve věci sp. zn. ze dne 18.1.2011, kde bylo judi ko váno, že tako vým

postupem, který by porušení zás ady zákazu diskriminace z důvo du o mezení

konkurence dodavatelů vyloučil, by mohl být právě institut rozdělení veřejné zakázky

na části podle § 98 ZVZ. I kdyby bylo pl nění důvodně zadáváno j ako jediná veřejná

zakázka, připouštěla-li by po vaha předmětu veřejné zakázky rozdělení na části, bylo

by podle uve dené judikatury namístě, aby zadavatel institutu rozdělení veřejné

zakázky na části využil, a to bez ohledu na to, že ZVZ jeho využití výslo vně neukládá.

V opačném případě by totiž omezil hospo dářs kou soutěž mezi dodavateli a porušil tak

§ 6 ZVZ.

Ar gument ace žalo vané ho absolutním nedostatkem po vi nnosti zadavatele

rozdělit veřejnou zakázku na části a připustit podávání nabíde k na část plnění

s odkaze m na § 98 ZVZ proti argumentům žalobce obsaženým v návr hu na zahájení

řízení o pře zko umání úkonů zadavatele tak nemůže obstát.

Žalovaný t aké argumentuje možností podávat společné nabídky, popř . možností

dodavatele zajistit si část plnění subdodavatelsky. Jak podání společné nabídky, tak

podání nabídky, v níž bude počítáno se s ubdo dávko u, ne může soutěžní prostředí

zajišťovat způsobem sro vnatelným, jako po dání nabídek, které budou mezi sebou ve

skutečnosti soutěžit. I tu je třeba dát zapravdu žalo bní argumentaci, využít shora

zmi ňo vaných rozsudků zdejšího soudu ve věci sp. zn. ze dne 2.3.2010 a

Nej vyššího správního soudu ve věci sp. zn. ze dne 18.1.2011 a

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 8 62Af 57/2011

do vozo vat , že pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění

v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává

nabídku mé ně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plně ní poptávána samostatně,

ve de to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni po dat nabídku na

jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plně ní všechna, bez ohledu na

jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž

diskriminační účinek s vlive m na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o

veřejno u zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.

Právě uve dená argumentace žalovaného tedy na podstatu žalobcova návr hu na

zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nemíří a ne může podezření

z protisoutěžního účinku postupu zadavatele vyvol aného porušením zásady zákazu

diskriminace, jež plynou z návr ho vé argumentace, ani nikterak vyvracet.

Jak již zdejší soud shora uvedl, pro posouzení otázky mo žné ho porušení zás ady

nediskriminace podle § 6 ZVZ postupem zadavatele v právě projednávané věci je

podstatný objektivní důsledek t ako vého postupu - tj. do pad, který jeho rozhodnutí

ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky bez možnosti podávání nabídek na části

z pohledu zajištění efekti vní soutěže o veřejno u zakázku vyvolalo. Aby mo hl být pr ávě

uve dený objektivní důsledek vyhodnocen, je třeba mít o všem též dostatečného

podkladu vtom směru, zda je samostatná poptávka služeb v oblasti pe vnýc h a

mobilních telekomunikačních sl uže b vůbec mo žná či nikoli, jak je již shora

předestřeno, tedy zda obojí plně ní spolu nut ně souvisí a musí být uskutečňováno

jedním dodavatelem či nikoli. Jak podle zdejšího soudu správně argumentuje žalobce,

technickou otázkou propojení pe vnýc h a mobilních sítí se žalovaný ani v jednom ze

svých rozhodnutí prakticky nezabýval, přitom na možnosti propojení při samostatné

popt ávce pl nění v o bou segmentech byla celá návr ho vá argumentace žalobce

postave na. Této možnosti ostatně výrazně nas vědč uje i přehled těch zadávacích řízení,

kde bylo umožněno po dávat nabídky na části plně ní odpo ví dající uve deným

jednotli vým segmentům, jak jej žalo bce žalo vanému ve svém návrhu předložil.

Žalovaný argumentuje s polehli vostí služe b, jsou-li poskyto vány společně

jedním dodavatelem (od bodu 48. pr vostupňo vého rozhodnutí), vyšší standard

spolehlivosti však nikterak odborně nedokládá, a tedy není patrno, z čeho tako vý závěr

do vozuje.

Jestliže žalovaný argumentuje potřebou propojení obou sítí, pak to skutečně

mohl zadavatel zajistit nastavením jinýc h smluvních po dmí nek, jimiž by propojení

vybraným uchazečům v obo u segmentech uložil. „Vynucení“ po dmí nek propojení tedy

zadavatel mohl učinit právě tímto způsobem, což by bylo ostatně v souladu se

stano vis kem předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, které je zmi ňo váno

v bodu 54. pr vostupňo vé ho rozhodnutí.

Jestliže žalovaný argumentuje tak, že žalobce neargumentoval konkrétními

případy, kdy byl y služby v oblasti pe vných a mobilních telekomunikačních sítí

poskytovány samostatně různými dodavateli (bod 52. pr vost upňo vé ho rozhodnutí),

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 9 62Af 57/2011

nelze to klást k tíži žalobce, neboť tuto otázku měl v r ámci o dborné ho posouzení

otázky, zda je samostatná poptávka služeb v oblasti pe vnýc h a mobilních

telekomunikačních služe b vůbec možná či nikoli, nakolik je tako vý postup „bě žný“ a

nakolik je technicky náročný, zjistit a vyhodnotit sám žalovaný, nadto se tento

argument žalovaného ani ne zdá být odůvo dně ným, když žalobce ve s vém návr hu na

zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (na str. 9 – 10) uvádí případy

zadávacích řízení, kde bylo plně ní v obou segmentech nabízeno samostatně.

Jestliže se žalo vaný jinak technickou otázkou propojení pe vných a mobilních

sítí ani v jednom ze s vých rozhodnutí nezabýval, nemohl reagovat ani na další

podstatný argumentační směr žalobce v jeho návr hu na zahájení řízení, podle ně hož

byl počet dodavatelů reálně se ucházejících o veřejnou zakázku postupem zadavatele

uměle snížen. Právě to, zda se jednalo o snížení „umělé“ (k němuž byl zvole n nástroj

skryté diskriminace), přitom mělo být klíčovo u otázkou pro žalovaného. Pak se tedy

žalovaný nemo hl zabývat ani tím, kolik dodavatelů v postave ní operátorů by se mo hlo

o veřejnou zakázku uc házet v případě, že by byl y samostatně poptávány služby

v oblasti pe vných sítí a v oblasti mobilních sítí, a tedy ne mohl se zabývat ani další

podstatnou otázkou, kdo z dodavatelů působících v některém z obo u segmentů

poptávaného plně ní si zadávací dokumentaci vyzvedl a kdo podal nabídku, tedy kdo se

fakticky o veřejnou zakázku ucházel.

Bez zo dpo vě zení pr ávě uvede nýc h otáze k nelze učinit závěr, že zadavatel

vymezil předmět zadávacího říze ní správně, tj. nediskriminačně, a v těchto ohledech

nelze než dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím

nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů podle To je

důvode m pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu

řízení. Za tohoto stavu se již zdejší soud další dílčí argumentací žalo bce nezabýval.

V dalším řízení bude zapotřebí vyc házet z následujícího: za skrytou formu

nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba po važo vat postup, kterým

zadavatel znemožní některým dodavatelům uc házet se o veřejnou zakázku nesprávně

širokým vymezením předmětu veřejné zakázky, a to bez možnosti podávání nabídek

na části. Namísto úvah, které zdejší soud shora odmítl jako nepodstatné, bude

zapotřebí nejpr ve vyřešit odbornou otázku, zda v zadavatelo vě situaci byla samostatná

poptávka služeb v oblasti pe vných a mobilních telekomunikačních služeb vůbec

možná či nikoli, zda jde o poptávku reálně uskutečnitelnou a nakolik je t ako vé řešení

technicky obtížné. Tu bude namístě vycházet z odborného posouzení, jehož nedostatek

žalo bce v žalobě oprávněně namítal.

Bude-li najisto postave no, že tako vá samostatná poptávka z objektivních

důvodů možná není , bude důvo dným závěr žalo vané ho v tom směru, že zadavatel

ZVZ neporušil. Pokud bude nao pak najisto postaveno, že t ako vá samostatná poptávka

bez těžce překonatelných technických obtíží možná je, bude zapotřebí zabývat se

otázkou, co spojení obou poptávek v jedno zadávací říze ní bez možností podávání

nabí dek na č ást veřejné zakázky obje kti vně způsobilo, a to s ohledem na situaci na

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 10 62Af 57/2011

telekomunikačním trhu, a ve s větle těchto závěrů zno vu kvalifikovaně vyhodnotit postup zadavatele z pohledu dodržení zásady zákazu diskriminace podle § 6 ZVZ.

Při hodnocení zadavatelova postupu bude v této souvislosti nezbytné vyc házet

z charakteru a fáze tr hu a z počtu dodavatelů, kteří jsou schopni se samostatně o pl nění

v každém z o bou segmentů ucházet. Žalovaný bude muset vyjít také z toho, že postup,

který se na jednom trhu může je vit jako přiměřený a vsouladu se ZVZ, může na jiném

trhu vykazovat výr azně diskriminační c har akter, a to typicky na trhu, který se

liberalizuje, kde může vést k „neote vření “ hospodářské soutěže pro s ubje kty, které by

jinak byl y schopny pl nění pro zadavatele kvalifikovaně a zřejmě i za po dmíne k pro něj

příznivějších reali zo vat; třeba je totiž zohlednit i to, že po dpora hospodářské soutěže je

sekundárním cílem záko nodárst ví v oblasti zadávání veřejných zakázek, jak plyne ze

žalobcem správně v žalobě akcento vané ho a již shora zmi ňo vaného rozsudku

Nej vyššího s právní ho soudu ve věci sp. zn. ze dne 5.6.2008.

Poté, co žalo vaný v dalším pr ůbě hu správního řízení odstraní shora vytknuté

vady, bude tedy zapotřebí, aby v návaznosti na posouzení jednotlivých shora

naznačených dílčích otáze k a po doplnění po dkl adu ro zho dnutí posoudil přede vším

veš kerou konkrétní argumentaci žalobce obsaženou v návrhu a aby o zákonnosti

postupu zadavatele zno vu rozhodl a s vé rozhodnutí opřel o nosné, srozumitelné a

přezkoumatelné důvody.

V. Shrnutí závěr ů soudu

Na základě shora uve dené ho tedy zdejší soud rekapituluje, že napadené

rozhodnutí ruší pro vady řízení, a sice pro nepřezkoumatelnost spočívající

v nedostatku důvo dů rozhodnutí podle Záro veň zdejší soud

podle vyslo vil , že věc se vr ací žalo vané mu k dalšímu řízení. Ke

zrušení pr vost upňo vé ho rozhodnutí, jež napadenému ro zho dnutí předcházelo,

postupem podle , zdejší soud ne měl důvo du, nebo ť má za to, že

nápravy by mo hlo být dosaženo i vřízení o rozkladu; případné zrušení

pr vostupňo vé ho rozhodnutí tedy nechť v průběhu dalšího řízení zváží předseda

žalovaného podle závěr ů, k ni mž v souladu se shora naznačeným návo dem v říze ní o

rozkladu dospěje.

VI. Náklady říze ní

O nákladech říze ní účastníků soud rozhodl podle Žalobce byl

ve věci úspěšným, a proto mu náleží právo na náhr adu nákladů řízení proti

žalovanému. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady řízení ve

výši 3 000,- Kč za zaplacený soudní poplatek; právo na jejich náhr adu tedy soud

přiznal společně s náklady pr ávní ho zastoupení (tři úkony pr ávní služby, tj. převzetí a

příprava zastoupení, žaloba a navazující podání po dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/

společně se třemi režijními paušály ve výši po dle

Sb., advo kátní ho tarifu – celkem 7 200,- Kč, s navýšením o částku odpo ví dající DPH

[OBRÁZEK][OBRÁZEK]pokračování 11 62Af 57/2011

20% celkem 8 640,- Kč) v celko vé výši 11 640,- Kč. K zaplacení soud stano vil žalovanému přiměřenou lhůtu.

Osoby zúčastněné na řízení nemají na náhradu nákladů řízení právo, neboť jim

soudem nebyla uložena žádná po vi nnost, v souvislosti s jejímž pl nění m by jim náklady

mohly vzniknout ( ).

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze po dat kas ační stížnost ve lhůtě dvo u týdnů ode dne

jeho doručení. Kasač ní stížnost se podává ve dvou ( více) vyhoto ve ních u Nej vyššího

správního soudu, se sídlem Moravs ké náměstí 6, Brno. O kasač ní stížnosti rozhoduje

Nej vyšší správní soud.

Lhůta pro po dání kas ační stížnosti končí uplynutím dne, který se s vým

označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůt y (den doručení rozhodnutí).

Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli ne bo s vátek, je posledním dne m lhůty

nejblíže následující praco vní den. Zmeškání lhůty k podání kas ační stížnosti nelze

prominout.

Kasační stížnost lze podat po uze z důvodů uvede nýc h v a

kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž

směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy

mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžo vatel zastoupen advo kátem; to

neplatí, má-li stěžo vatel, jeho zaměstnanec ne bo člen, který za něj jedná nebo jej

zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvl áštních zákonů

vyžadováno pro výkon advo kacie.

V Br ně dne 1.11.2012

JUDr. David Raus , Ph.D., v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhoto ve ní: Lucie Gazdo vá