Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 Az 8/2012 - 23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobkyně: P.L., zastoupené JUDr. Petrem Dítě, LL.M, advokátem se sídlem Olomouc, Horní náměstí 19, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24.7.2012, č.j. OAM-207/ZA-ZA04-ZA04-2012, ve věci udělení mezinárodní ochrany,

takto:

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 24.7.2012, č.j. OAM-207/ZA-ZA04-ZA04-2012 žalované Ministerstvo vnitra ČR zamítlo žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou podle ust. , o azylu a o změně o Policii ČR ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Po provedeném dokazování vzal žalovaný správní orgán za

Pokračování -2- 61Az 8/2012

objasněno, že důvodem podání žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany byla snaha finančně zajistit svou rodinu a potřeba legalizace pobytu na území České republiky. Tyto důvody však nelze podřadit pod důvody uvedené v , a proto žalovaný zamítl žádost žalobkyně podle ust. cit. zákona jako zjevně nedůvodnou s tím, že v případě žalobkyně nebyly shledány ani důvody pro udělení mezinárodní ochrany, resp. doplňkové mezinárodní ochrany podle ust. , , a .

Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které odkázala pohovor, při němž uvedla, že má čtyři děti, je nezaměstnaná a v zemi jejího původu Filipínách je ekonomická krize, v důsledku které nemůže dlouhodobě najít zaměstnání. Žalobkyně je postižena velice tíživou sociální situací, která jí znemožňuje zajistit obživu pro sebe i její čtyři děti. Uvedla dále, že problémy s prací má i v české republice. Podle žalobkyně žalovaný nezjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti v potřebném rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí a poukázal na ust. a , . Neúplné zjištění skutkového stavu pak vedlo k zamítnutí její žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné. Žalobkyně se přitom domnívá, že se nachází v natolik složité a tíživé životní situaci, že splňuje podmínky pro udělení azylu z humanitárních důvodů dle ust. .

Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 17.8.2012 popíral oprávněnost žaloby, která neprokazuje nezákonnost výroku napadeného rozhodnutí. Odkázal na obsah správního spisu, zejména na vlastní žádost žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany a její výpověď, jakož i na samotné vydané rozhodnutí, z nichž je zřejmé, že žalovaný v celém průběhu správního řízení postupoval v souladu s příslušnými právními normami a procesně správným způsobem a dbal na ochranu práv žalobkyně garantovaných jí právním řádem České republiky. Žalovaný proto navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 24.7.2012, č.j. OAM-207/ZA-ZA04-ZA04-2012, jakož i připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího, a poté dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná. Při řízení o žalobě žalobkyně přitom krajský soud vycházel z ustanovení

a násl. , jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu (ust. ).

Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu žalovaného vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně při pohovoru k žádosti dne 17.7.2012 odpověděla na otázku, z jakých důvodů žádá o udělení mezinárodní ochrany to, že chce zůstat v Česku a nechce se vrátit na Filipíny. Její vízum bylo ukončeno dne 13.7.2012 a nechce se vrátit do země původu. Jinou možnost, jak tady zůstat nezná. O možnosti žádat o azyl ji poučila sekretářka jejího přítele společně s ním. V případě návratu do vlasti se obává, že se nebude moci postarat o své děti, které tam žijí u jejich rodičů a sestry. Do vlastnoručně

Pokračování -3- 61Az 8/2012

psaného prohlášení žalobkyně rovněž uvedla, že tady chce zůstat a najít si práci. Musí se finančně postarat o děti. Na Filipínách nic nemůže dělat a v důsledku hospodářské krize tam pro ni není ani práce ani finanční podpora. O azyl žádá proto, že tady chce zůstat, neboť je to pro ni lepší místo k pobytu už kvůli jejím dětem. Z obsahu správního spisu žalovaného dále vyplývá, že dne 23.7.2012 byl se žalobkyní proveden pohovor k důvodům její žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Z obsahu protokolu o tomto pohovoru krajský soud zjistil stejné důvody jako výše uváděné a žalobkyně dodala, že v zemi původu v roce 1998 ukončila vysokoškolské vzdělání v oboru hoteliérství, dlouhou dobu byla v domácnosti, má čtyři děti a s otcem těchto dětí se v dubnu 2011 rozešla a odstěhovala k rodičům do města Ubay Bohol. Do České republiky přicestovala za pomoci svého přítele J. z důvodu možnosti zde nalézt zaměstnání. Protože získat pracovní vízum je obtížné, doporučil jí vyřídil si vízum turistické. Z důvodu legalizace pobytu dne 12.7.2012 přijela do Zastávky, aby jí byl udělen azyl. Opakovala, že na Filipíny se vrátit nechce, protože tam není práce a ona se musí postarat o děti. Žalobkyně při pohovoru také uvedla, že v případě návratu do vlasti by neměla potíže, avšak obává se o budoucnost svých dětí.

Podle ust. § 12 zák. o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je buď to pronásledován za uplatňování politických práv a svobod a nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

Podle ustanovení § 14 citovaného zákona, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu.

Dle ust. § 14a citovaného zákona se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

Podle se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnost

svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle v platném znění.

V daném případě žalobkyně v průběhu celého správního řízení i v žalobě samotné uváděla opakovaně stejné a jediné důvody své žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Těmito důvody byla snaha žalobkyně legalizovat svůj další pobytu na území České republiky, po té co jí vypršela doba udělena z turistického

Pokračování -4- 61Az 8/2012

víza. Dalším důvodem byly nepříznivé ekonomické podmínky v zemi původu Filipínách, pro které žalobkyně nebyla schopna nalézt zaměstnání a existenčně zabezpečit své čtyři děti. Co se týče takto uplatněných důvodů žádosti o udělení mezinárodní ochrany, krajský soud se zcela ztotožňuje se závěrem a právním názorem žalovaného správního orgánu, že tento důvod nelze podřadit pod důvody uváděné v ust. . Žádný důvod obsažený ve shora citovaném ustanovení žalobkyně v průběhu řízení ani neprokázala ani netvrdila. Za azylově relevantní důvody není možno považovat ani řešení legalizace pobytu žalobkyně v České republice. V tomto směru žalovaný zcela správně odkázal na , který upravuje problematiku pobytu cizinců na území ČR. Právě institutů tohoto zákona mohla žalobkyně využít, přičemž tyto instituty nelze nahrazovat udělením mezinárodní ochrany. V případě žalobkyně se rovněž nejedná o důvody, které by bylo možno podřadit pod ust. , které umožňuje udělení mezinárodní ochrany z humanitárních důvodů, neboť žalobkyní uváděné důvody, tj. důvody ekonomické a potřeba legalizace pobytu, rozhodně nejsou zvláštního zřetele hodné pro udělení této formy mezinárodní ochrany.

Za situace, kdy žalobkyně ani v průběhu správního řízení o udělení mezinárodní ochrany ani v rámci tohoto soudního řízení neuvedla jediný relevantní důvod pro udělení mezinárodní ochrany podle ust. , , , a , žalovaný nepochybil, když její žádost jako zjevně nedůvodnou zamítl podle ust. , písm. f) téhož zákona.

S ohledem k výše uvedenému krajský soud v souladu s ust. žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl, přičemž rozhodl v této věci bez jednání v souladu s ust.

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , když procesně úspěšnému žalovanému žádné prokazatelné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

V Ostravě, dne 1. listopadu 2012

JUDr. Petr Indráček v.r.

samosoudce