Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Aprk 35/2012 - 61

- 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele: L. K., zast. advokátkou Mgr. Barborou Kubinovou, se sídlem AK Milešovská 6, Praha 3, proti žalovanému: Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Univerzitní 8, Plzeň, o návrhu na určení lhůty dle , o soudech a soudcích ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. ,

t a k t o :

I. Návrh s e z a m í t á .

II. Navrhovatel n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 29. 10. 2012 předložen Krajským soudem v Plzni (dále „krajský soud“) návrh navrhovatele ze dne 24. 10. 2012 na určení lhůty k provedení procesního úkonu; navrhovatel se domáhá určení lhůty k zaslání výzvy soudu k zaplacení soudního poplatku.

Krajský soud ve svém vyjádření k návrhu konstatoval, že výzva k zaplacení soudního poplatku ze dne 10. 10. 2012, č. j. byla zástupkyni navrhovatele doručena dne 12. 10. 12012, a soudní poplatek byl dne 15. 10. 2012 zaplacen. Dne 17. 10. 2012 bylo krajskému soudu doručeno podání ze dne 15. 10. 2012, v němž navrhovatel prohlásil, že na návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, kterým je zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku trvá a po prohlášení o trvání na tomto návrhu jej vzal zpět. Zároveň navrhl, aby soud řízení o návrhu zastavil a přiznal mu vůči státu náhradu nákladů řízení sestávající z nákladů právního zastoupení, vč. DPH. Krajský soud je přesvědčen o tom, že navrhovateli nárok na náhradu nákladů řízení nevznikl. Navrhovatel argumentuje přiměřeným použitím ust. věty druhé , podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník).

Návrh není důvodný.

Podle § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení. Podle § 174a odst. 7 téhož zákona pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.

Ze spisového materiálu vyplynuly následující skutečnosti:

Navrhovatel podal u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu dne 2. 7. 2012, soudní poplatek současně neuhradil a uvedl, že bude zaplacen na výzvu soudu. Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 7.2012, č. j. -22, věc postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Plzni, neboť žaloba byla podána soudu místně nepříslušnému. Dne 9. 8. 2012 byl spisový materiál postoupen Krajskému soudu v Plzni.

Vzhledem k tomu, že soudce JUDr. Petr Kuchyňka uplatnil námitku podjatosti ve věci navrhovatele, opatřením předsedy krajského soudu ze dne 4. 10. 2012 byla na jeho místo v senátu určena soudkyně Mgr. Miroslava Kašpírková (téhož dne byl doručen krajskému soudu návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – rozhodnutí o podjatosti).

Dne 4. 10. 2012 byl rovněž doručen návrh na provedení procesního úkonu ve věci prodlení krajského soud se zasláním výzvy k zaplacení soudního poplatku; navrhovatel v něm konstatuje, že nutnost zaslání této výzvy přitom vyplývá ze stavu věci, jelikož bez zaplacení soudního poplatku nemůže soud ve věci činit žádné další úkony, navrhovatel přitom již v žalobě požádal o zaslání výzvy. Současně požádal o přiznání náhrady nákladů sestávající z nákladů právního zastoupení, vč. DPH, doložil plnou moc udělenou advokátce a její osvědčení o registraci.

Dne 10. 10. 2012 bylo vydáno usnesení č. j. -43, kterým, byl navrhovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku, dne 15. 10. 2012 byl soudní poplatek uhrazen vylepením kolkových známek.

Dne 17. 10. 2012 navrhovatel zaslal krajskému soudu další podání, v němž trvá na návrhu na určení lhůty – zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku, domnívá se přitom, že tento byl podán důvodně, a proto má nárok na náhradu nákladů právního zastoupení.

Nejvyšší správní soud v projednávané věci proto nemohl dospět než k závěru, že návrh není oprávněný, neboť ve věci průtahy spočívající v nečinnosti krajského soudu neshledal.

Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází k nečinnosti soudu. Takový stav však v projednávané věci nenastal.

Krajský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný, ale věcí se po jejím obdržení zabýval a činil procesní úkony, jejichž vykonání bylo s ohledem na povahu věci zapotřebí a jichž je v řízení třeba.

Nejvyšší správní soud nad rámec uvedeného považuje za nutné podotknout, že poplatková povinnost vzniká žalobci podle ust. , o soudních poplatcích, přímo ze zákona již samotným podáním žaloby, nikoli až na základě výzvy soudu. Je to tedy navrhovatel, nikoli soud, kdo svým chováním (konkr. tím, že nesplnil řádně a včas svoji poplatkovou povinnost současně s podáním návrhu) a priori ovlivňuje délku řízení, a jak navrhovatel uvádí, znemožňuje soudu činit jakékoli další úkony. Soud není vázán žádnou lhůtou, ve které by byl povinen navrhovatele, který je v prodlení se zaplacením soudního poplatku, vyzvat k jeho úhradě. V daném případě, pokud krajský soud obdržel soudní spis postoupený Městským soudem v Praze, kam navrhovatel nesprávně svoji žalobu podal, dne 9. 8. 2012, poté se musel vypořádat s námitkou podjatosti soudce rozhodujícího senátu, a poté zaslal navrhovateli výzvu k úhradě soudního poplatku dne 10. 10. 2012, nelze dospět k závěru, že ve věci krajský soud nečinil úkony, resp. že je činil ve lhůtě nepřiměřené, resp. v takové lhůtě, která by mohla být považována za nedůvodný průtah v řízení a výzvu k úhradě soudního poplatku tak soud učinil, a to ve lhůtě.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 174a odst. 8, větu druhou, zákona o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u přípustné opravné prostředky (§ 174a odst. 9 zákona o soudech a soudcích).

V Brně dne 7. listopadu 2012

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu