Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 108/2012 - 18

-18

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci navrhovatele R. F., za účasti 1) Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, 2) volební strany Česká strana sociálně demokratická, zast. zmocněncem Jiřím Martincem, adresa pro doručování : Střelecká 45, 500 02 Hradec Králové, 3) volební strany Koalice pro Královéhradecký kraj – KDU-ČSL – HDK - VPM, zast. zmocněncem Mgr. Lukášem Janečkem, adresa pro doručování: Jana Koziny 560, 500 03 Hradec Králové, 4) volební strany Komunistická strana Čech a Moravy, zast. zmocněncem Milanem Špásem, adresa pro doručování: Káranice 9, 503 66 Káranice, 5) volební strany Občanská demokratická strana, zast. zmocněnkyní Bc. Věrou Šenkovou, adresa pro doručování: Vančurovo náměstí 663, 500 02 Hradec Králové, 6) volební strany Top 09 a Starostové pro Královéhradecký kraj, zastoupené zmocněnkyní Ing. Romanou Putnovou, DiS., adresa pro doručování: Akademika Bedrny 89, 500 03 Hradec Králové a 7) volební strany VÝCHODOČEŠI, zast. zmocněnkyní Jaroslavou Vydarenou, adresa pro doručování: U Jednoty 234, 500 03 Hradec Králové, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012, takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Navrhovatel se včas podaným návrhem, doručeným Krajskému soudu v Hradci Králové dne 23. října 2012 a doplněným podáním ze dne 25. 10. 2012, domáhal vydání rozhodnutí o neplatnosti voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012.

Navrhovatel v úvodu uvedl, že po roce 1989 byla České republiky vytvořena prozatímní politickou mocí, ale tato politická změna nebyla tvořena občany (např. formou referenda), ale byla vedena jedinci, kteří měli předpoklady vytvořit

pokračování

-2-

demokratické prostředí právního státu. Místo toho, aby se v politických stranách organizovali lidé pro občanský zájem, posloužil systém politických stran k organizovanému ovládnutí řízení a správy země. Dle navrhovatele tak bylo zneužito povahy demokracie k předání moci politickým stranám. Za projev nedůvěry občanů v tento systém považoval pouhou 30% účast ve volbách. V tom, že politické strany jsou těmi subjekty, které delegují kandidáty na volební kandidátky, pak spatřoval porušení d, konkrétně jejího a 4. Politické strany tak podle něj v rozporu s u omezují možnost občana být volen. Tím jsou vyčleněni lidé, kteří mohou kandidovat (což jsou dle navrhovatele ti, co budou pracovat pro finanční zájmy své, korporací či strany), zatímco ostatní, kteří podobné nepravosti konat odmítají a nechtějí, jsou z dění vyřazeni. Malé strany jsou pak finančně a mediálně převálcovány.

Navrhovatel po té znovu odkázal na znění d. V něm se dle navrhovatele mluví o tom, že občan si může zvolit svého zástupce sám. Nastrčení zástupci politických stran tedy nejsou zástupci občana. Ten má právo zvolit si své zástupce a ne ty, kteří mu byli vnuceni, jak se to děje dnes. Takzvaný „volební zákon“ je tedy dle navrhovatele „v diametrální rozporu s příslušným ustanovením y ČR“. Ta je přitom nadřazena všem zákonům bez výjimky, a proto je dle navrhovatele jasné, že napadené „volby“ jsou s tímto zákonem v rozporu.

Navrhovatel proto žádal „okamžitou nápravu spočívající ve zrušení napadených voleb a připravení voleb nových, v nichž si lidé budou moci zvolit své zástupce tak, jak to oni budou vyžadovat (volby zespodu).“ Závěrem navrhovatel dovodil, že ze shora uvedených důvodů došlo k volebnímu podvodu ve stadiu pokusu a vyjádřil podezření z cílené manipulace s ústavními zákony.

K návrhu podal vyjádření Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Uvedl, že podrobná úprava voleb do zastupitelstev krajů je obsažena v zákoně č. , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ “). Kdo může podávat kandidátní y pro volby do zastupitelstev krajů, je upraveno v do zastupitelstev krajů, podle něhož kandidátní y pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice. V této souvislosti krajský úřad konstatoval, že všechny kandidátní y, jež byly pro tyto volby podány, splňovaly podmínku stanovenou v , tj. byly podány registrovanými politickými stranami nebo politickými hnutími, jejichž činnost nebyla pozastavena, či jejich koalicemi. A protože podané kandidátní y byly, i pokud jde o ostatní náležitosti stanovené zákonem, bezvadné, popř. závady byly ve lhůtě odstraněny, nebyl důvod je nezaregistrovat. Platná právní úprava voleb do zastupitelstev krajů neumožňuje kandidaturu nezávislých kandidátů či sdružení nezávislých kandidátů, jako je tomu u voleb do zastupitelstev obcí.

pokračování 30A 108/2012

-3-

Z pohledu platného práva tak dle názoru krajského úřadu nedošlo k porušení zákona, které by mělo vliv na výsledek voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje. Případné vyslovení protiústavnosti právní úpravy pak přísluší Ústavnímu soudu.

Ostatní účastníci řízení vyjádření k návrhu nepodali.

Krajský soud věc přezkoumal podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ ”), bez jednání, které není třeba dle citovaného ustanovení nařizovat, a dospěl k následujícím zjištěním a právním závěrům.

Podle za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. V daném případě je tím zvláštním zákonem již shora citovaný , o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje zvolen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí. Dle odst. 3 může návrh na neplatnost voleb podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

Navrhovatel se domáhá z důvodů shora uvedených vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012.

Smyslem a cílem soudního přezkumu voleb není toliko zjištění, zda byl porušen , ale zda porušení tohoto zákona bylo takové intenzity, že mělo za následek buď přímé ovlivnění svobodné vůle voličů, anebo jeho důsledkem byl vznik rozporu mezi skutečně projevenou vůlí voličů ve volbách na základě provedeného hlasování a skutečně zjištěnými a vyhlášenými výsledky voleb postupem upraveným dle příslušných ustanovení , a to vždy ve vztahu ke zvoleným kandidátům. V případě, že soud zjistí porušení zmíněné intenzity, pak k nápravě takového porušení je oprávněn aplikovat jen výše uvedené zákonem stanovené právní prostředky.

Prvotním předpokladem shora vymezeného postupu soudu je podání srozumitelného, jasného, nepochybného a kvalifikovaného návrhu, jehož meritem by v případě návrhu na neplatnost voleb mělo být přesné a podrobné vymezení skutkových a právních důvodů, pro které navrhovatel platnost voleb napadá. Soud

pokračování

-4-

totiž není dalším volebním orgánem ve volebních věcech, či snad nějakým dalším státním orgánem pověřeným k všeobecnému dozoru nad volbami, jenž by byl pověřen ex officio, nad rámec skutkových a právních tvrzení vymezených v návrhu, vyhledávat případná jednotlivá porušení a sjednávat nápravu. V tomto řízení tedy platí zásada dispoziční, podle níž je procesní iniciativa dána do rukou účastníků, nikoliv soudu. Je proto vždy v zájmu navrhovatele, aby v návrhu uvedl dostatek skutkových a právních tvrzení, tj. aby uvedl veškeré skutkové a právní důvody, na základě kterých nejenže si on sám laicky myslí, že došlo k porušení volebního zákona, ale že jím uvedené skutkové a právní důvody musí být již samy o sobě schopny vyvolat úvahu soudu o možném závažném porušení volebního zákona zmíněné intenzity, přičemž pro úspěšnost návrhu v něm nestačí uvést jen pouhá podezření či pochybnosti týkající se porušení volebního zákona.

Těmto požadavkům ale posuzovaný návrh nedostál. Z jeho obsahu je totiž zřejmé, že navrhovatel napadá obecně volební systém jako takový, zejména pak tu skutečnost, že kandidáti pro volby do zastupitelských sborů jsou vybíráni politickými stranami, nikoliv občany, v čemž navrhovatel vidí rozpor volebních zákonů s ústavním pořádkem, konkrétně s a 4 d. Z toho důvodu se domáhá změny volebního systému, která by tento jím tvrzený ústavní nedostatek eliminovala. Neuvedl ale jediný konkrétní skutkový či právní důvod, který by se týkal porušení v souvislosti s dotčenými volbami do zastupitelstva Královéhradeckého kraje a pro který by měly být tyto volby neplatné.

Na zásadách, které navrhovatel volebnímu systému vytýká, jsou založeny v podstatě všechny zákony, které upravují proces voleb do různých zastupitelských sborů. Námitku žalobce, že tyto zásady jsou v rozporu s d, však není oprávněn řešit soud v rámci volebního soudnictví v souvislosti s posuzováním platnosti konkrétních voleb. Taková pravomoc mu zákonem dána není. K postupu dle odst. y pak krajský soud důvod neshledal.

Dlužno také s ohledem na vznesené výtky konstatovat, že nespojuje neplatnost voleb s počtem ve volbách hlasujících osob. Krajský soud dále dodává, že nemá coby soud volební pravomoc zrušit napadené volby a nařídit přípravu voleb dalších, které by se navíc měly konat za jiného právního rámce, jak se dožadoval navrhovatel. Takové pravomoci volebních soudů si nelze rozumně představit ani v rámci úvah de lege ferenda, neboť by tím došlo k výraznému narušení rovnováhy mezi mocí soudní, výkonnou a zákonodárnou.

Jak už krajský soud shora uvedl, žalobě na neplatnost voleb může vyhovět pouze za předpokladu, že bylo prokázáno porušení ustanovení příslušného volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Protože ve skutečnostech uváděných navrhovatelem takové porušení neshledal, nezbylo mu, než návrh na vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva

pokračování

-5-

Královéhradeckého kraje konaných ve dnech 12. a 13. října 2012 jako nedůvodný zamítnout.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení Dle něj nemá žádný z účastníků řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu ( ). Kasační stížnost ve věcech volebních je nepřípustná ( ).

V Hradci Králové dne 7. listopadu 2012

JUDr. Jan Rutsch, v.r.

předseda senátu